Koukám, co je tu rádoby moudrejch komentářů o kasinech a tuzkach v penále, a nějak mi to nic nevysvětluje.
Totiž- v hokeji se točí milióny měsíčně, tak ať mi nikdo netvrdí, že není milión na půlroční splátku.
Neboli podle mě je v tom něco dalšího, něco jako Nezaplatim, dokud, co já vím, uklízečky nebudou místo lyzolu používat voňavý saponát. Což je samozřejmě pitomý příklad, ale nechce se mi spekulovat seriózně, to si musejí vyřídit mezi sebou.
Nehodlám nikomu sahat do svědomí, natož mu říkat, co si má nebo nemá myslet.
Mám ale jednu osobní zkušenost. Vždycky jsem věděl, že ruský a sovětský není totéž, a už vůbec ne v kultuře. Nečíst Puškina a neposlouchat Čajkovského (a ano - Prokofjeva a klavíristku Kameníkovou), protože Stalin, mi přišlo hloupé. Přesto jsem v souvislosti s r. 1989 pocítil velké uvolnění, že ty lidi můžu mít rád nebo nerad - nelekněte se - svobodně.
Takže odmítám vyčítat Nohavicovi i komukoliv jinému, že nevytěsnil ze svého srdce Vysokého a Okudžavu a třeba Jesenina, protože Putin.
Na Kluse v téhle souvislosti názor nemám. To, že mi není sympatický, samozrejmě není argument.
Mě kdysi překvapilo, jak moc může dělat problémy paměť těla nebo jak to nazvat.
Jako muzikant běžné píšu "moll", načež jsem se v chemii potkal s pojmem "mol". Já vám to prostě nedokázal napsat, ta ruka mě prostě nebrala na vědomí.
Až teď mě napadá, že mol - hmyz(?) mi nikdy problém nedělal. Ale možná jsem to jen nikdy nepotřeboval napsat.
Dnes mě docela mrzí, že u diskutujících není uveden věk. Kde se to holka měla naučit, když je zakázané o tom malem i mluvit, reálné se to dělalo naposledy v petačtyřicátém? Proboha - to se tak mohli brát její pradědeček s prababičkou... No dobrá, tak dědeček s babičkou, je-li v rodině zvykem mít děti ve třiceti.
Schválně, kdo pod padesát tady ví, co znamená ruka zatata v pěst? A nemyslím gesto související s rasismem.
Nemůžu si pomoct, ruka to byla, jak v televizi patrno hned z prvního záběru z jiné kamery. Otázka zní, ma-li se taková ruka pískat.
Mám dokonce dojem, že z těch posledních, které se tu řešily, byla, řekněme, nejméně neúmyslna. Ale upřímně nemám chuť se k záběru vracet a řešit, co kdo chtěl či nechtěl.
Bez velkého přemýšlení: vítězná sestava se nemění , a ta páteční byla první po delší době, která hrála a vyhrála nepochybně a s přehledem. A naopak Láďa Krejčí při všech svých kvalitách poslední zápasy v repre - jak to říct - kulantně - nezářil.
S větším přemýšlením - s rozjetými Chorým a Šulcem v útoku a s Provodem za zády si lze ne úplně tradiční obranu dovolit, místo aby se sázelo na zkušenosti sice velké, ale momentálně poněkud váznoucí. Ne že by Vitík nebo dokonce Bořil byli nezkušenými začátečníky.
Čistě formálně - jak je to s tím VAR? Já tomu rozumím takto:
1/ Rozhodčí na hřišti situaci posoudí a rozhodne, tak či onak
2/ Pokud se to asistentovi(?) u monitoru nezdá, vyzve rozhodčího ke kontrole
3/ Rozhodčí se podívá na monitor a znovu rozhodne - stejně nebo jinak.
Neboli VAR rozhoduje jedinou věc: vyzve či nevyzve hlavního rozhodčího ke kontrole. Definitivní rozhodnutí je jen a pouze JEHO zodpovědnost.
Jasně, i VAR se může mýlit a pustit "trestnou" situaci. Naopak - vyzve-li ke kontrole při situaci "legální", teoreticky se nic neděje, neboť hlavní rozhodčí potvrdí svoje rozhodnutí "nic se neděje" a hraje se dál.
Poslyšte, nebudu tvrdit, že šachy mají něco společného s maratonem, ale šachy jsem hrával a mám podobnou zkušenost. Totiž že jsem hrál líp, když jsem byl "mírně jetej" , než když jsem byl vysloveně v pohodě.
Přisuzuju to tomu, že když má člověk rezervy, tak mu myšlenky utíkají a dost dobře se nesoustředí.
Paní běžkyni přeji pevné zdraví a veselou mysl. Jak jsem někde slyšel - "ostatní si ukradnem" 😀.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
špatná je na tom jediná věc: že to mnozí považují za zvláštní.
2 odpovědi