To myslím naprosto vážně. Za FV bez dotaci zaplatíte zhruba 2x tolik, co s dotacemi. Bez dotované by cena o něco nižší byla (mensi poptavka), ale ne poloviční.

Jak si můžu pořídit prase, když jsem ho pořídil sousedovi? To jako mám skrze stát chytit pod krkem dalšího souseda a pořídit si to prase za jeho peníze? Pardon, ale na to nemám žaludek.

Mně se to stejně nelíbí. Chápu argument, že zahrát si na IA stadiónu je pro "vesničany" životní zážitek, ale stejně mi připadá, že správnější by bylo, dát slabším výhodu domácího prostředí a "velký kluky" vyhnat "mezi lid".

Zní to chytře, ale když nedokážeš hrát rychle po zemi, na volné hráče v pohybu, aby to stihli zpracovat, než je třeba techničtější a rychlejší soupeř zdvojí či do nich tvrdě zajede nebo využívat rychlosti a momentu překvapení (neboli hrát ťukes; to už jsem někde slyšel) a pružně se i vracet pomáhat vzadu nebo hrát po křídlech, přenášet hru na volnější stranu a překvapivě kolmo zakládat útok, tak musíš lítat jako zběsilej, jinak prohraješ.

No uznejte - mohl jsem takovou nahrávku na smeč nevyužít 🙂 ?

Vážně - tohle přeci vědí trenéři už od žáčků, o tom vůbec není třeba debatovat. Líbilo se mi: někdy v 80. letech se v rockové muzice stala módou tzv. Nová vlna, při níž se muzikanti prsili tím, že vůbec neumějí a hrát a přesto hrajou. M. Kocáb tehdy v souvislosti s Pražským výběrem pravil: "My jsme řešili otázku, jak hrát novou vlnu, když hrát prostě umíme".

To je snad samozřejmé. A samozřejmě se to nemusí vždycky povést. Viz teď řeči o Birmančevičovi kontra zbytek Balkánu. Rosický a spol. nejsou hlupáci, kteří by o tom riziku nevěděli, ale ti kluci jim nepochybně slíbili, že nic takového nenastane. A možná ani nestalo, jen se - my zvenku - domníváme.

Jak jsme chválili Hlinku, když vzal do Nagana Růžičku, tehdy už trochu za zenitem, ale zřejmě jediného člověka schopného ukočírovat mladistvou primadonu. Tuším Jágr se ten kluk jmenoval 🙂 .

Sdílet klidně nemusí a může to být normální. Oni v Americe jsou dost prudérní.

Nemluvě o tom, že opravdu existují lidé jaksi přechodného typu, takže holka upřímně nemusí vědět o tom, že je napůl (dobrá, tak ze 3/4) chlap.

Ono to není vůbec přímočaré. Člověk opravdu nemusí vědět, že není holka, ale kluk. Začne to v porodnici, kdy - vizuálně - když to není vysloveně kluk, tak je to holka. Následuje holčičí výchova (nejde o panenky, jde o to, že "všichni vědí"), když děcko začne sportovat a vyhrávat, ve všech školních a krajských a bůhvíjakých soutěžích to nikdo podrobně nezkoumá, o pocitech se moc nemluví (proč by taky mělo?) a když dojde na olympiádu, je vlastně už pozdě.

Důležité mi připadá to, že dotyčný/dotyčná vůbec nemusí VĚDĚT, že je něco v nepořádku. Ukažte mi puberťáka, který si nepřipadá divnej nebo aspoň zvláštní (možná: my jsme utíkali do psaní básniček, dnes "se" utíká ke změně pohlaví)..

Historicky začala celá záležitost někdy po 1. světové válce, kdy začal vznikat ženský sport. Což se mimochodem moc nelíbilo ani Coubertainovi, zhruba s argumentem "žena má být krásná a uštvaná ženská rozhodně krásná není".

V ČSR máme v této souvislosti Zdenu Koubkovou, držitelku později anulovaného atletického rekordu (běh 800m, Světové hry v Londýně 1934). Podrobné vyšetření ukázalo hermafroditismus (jo, to opravdu existuje), následovala v r. 1936 operace a přechod do rugby a asi celkem šťastné (bezdětné) manželství a život Zdenka Koubka (zemřel 1986). Odkaz  

Rozhodně to není extra vyjímečný případ. Oni ti holkokluci zdatnější než holky prostě jsou.

Což může být taky tím, že mají zhruba stejnej materiál.

Jestli to bude ve 3. minutě zase 1:0, tak na tom, aby se na to dalo koukat, snad ani netrvám 😀.

Mělo, ale občas není.

Mít koule a něco umět fakt není totéž.

Zní to chytře, ale když pořádně neudržíš míč, tak musíš lítat jako zbesilej, jinak prohraješ.

Berte to z druhé strany: jak se zlepšovat, když jeden ani neví, jak moc je špatný? A to se bez konfrontace s těmi nejlepšími nedozvíš.

Klííd. "Pusťte mě na něj " je přece základní taktika konfliktu, který není vhodné dohnat až k tomu fackování.

A nebo Hašek spolu s Kuchtou vědí, že toho v nároďáku moc nenahraje, tak šel na hřiště dělat toho magora s tím, že v jeho případě není nějaká karta až tak fatální.

Jestli dojde na konkurs, tak něco jo, protože to se dělí veškerá aktiva (majetek) v poměru požadavků. Ale kolik to bude...

On totiž Sýkora, není-li vysloveně vůl, dávno přepsal majetek "na milostnou paní ".

Pozor: článek předpokládá, že si žije jako prase v žitě, což nemusí být pravda.

A ještě jednou pozor: Tohle nevypadá, že by ty peníze rozházel. S blbými investicemi mají problém i veleobři na způsob Volkswagenu a Boeingu. Kamarádi s ním šli do rizika a nevyšlo to, to se stane, aniž by byl člověk nutně kump.

Z Pardubic do Prahy jezdí jenom ČD 3x do hodiny, z toho od Brna v rozmezí 14ti minut (Svitava v x58 a EC v x12), zbyly je od Olomouce v x36.

Vlaky jezdily za socíku běžné 15tivozové. Choceň a Ústí nevím, ale Kolín, Pardubice a Č. Třebová se podle mě neměnily. Mezi dnešními vlaky jsou railjety se 7mi vozy ty delší.

Takže by se muselo přemýšlet, ale určitě to lze.

Toť otázka, tedy jestli lze provoz ještě zahustit. Totiž- jak byl tě smrťák v Českém Brode, tak jela sada několika rychlíku přes Lysou/Nymburk. Já seděl a koukal z okna v tom posledním a řeknu vám- od návěstidla k navestidlu to bylo brzda- plyn (nepochopil jsem, proč strojvedoucí trochu nezvolnil, aby si ty vlaky před sebou nechal podnět a jel plynule), protože ty semafory jsou málem na dohled od sebe.

To ne, ale dovedu si představit dva spřažené vlaky z Prahy do Třebové a jejich rozdělení na Brno a Olomouc. A někam dál, samozřejmě.

Není to tak dávno, co se takhle jezdilo. Tedy až do Olomouce, a tam se pokračovalo na Vsetin/Žilinu a směr Staré Město (tam je těch možností víc).

To jednoznačně.

O vyšetření ani nepochybuju, když nic jiného, tak dostihový kůň je docela drahá sranda a taky rozhodně nikdo nechce předvádět tribunám - jsem schválně expresivní - zcepenělé mrtvoly.