To vypadá jako nějaký hloupý vtip. Posledních 30 let se o jádru diskutuje a za tu dobu ve většině států, s výjimkou Francie, Koreje, Ruska a Číny, zapomněli, jak se JE staví a řídí. U nás kdyby nebylo Zemana a jeho ministra Grégra, tak se ani nedodělal Temelín. Od té doby jsme ztratili výrobní kapacity a schopnosti, a naděje vkládáme do malých modulárních reaktorů, které ještě nikdo nepostavil a z nichž by elektřina byla k nezaplacení. A hlavně nikdo nechce bydlet v blízkosti úložiště. Načež Fiala vyzve svět k "jaderné renesanci" a podpoří ji několika mil. Kč.
Cituji: "Podíl státního dluhu na HDP by v příštím roce měl vzrůst na 44,5 procenta z letošních odhadovaných 43,2 procenta. Pro srovnání, v roce 2019, tedy rok před vypuknutím pandemie covidu-19, bylo toto číslo 28,3 procenta. V roce 2012 pak bylo 40,3 procenta".
Kdo to vlastně řídil finance v letech 2012 - 2019, že by "estébák Babiš"?
Většina průmyslových odvětví meziročně klesá – za I. pololetí výroba kovů, hutnictví a slévárenství o 18 %, skla a staveních hmot o 17 %, chemie o 15 %, těžba o 14 %, výroba elektřiny, plynu a tepla o 11 %. Jen výroba motorových vozidel se zvýšila o 25 % proti loňsku, kdy chyběly čipy. Za vlády pravice totiž vždy přichází krize. Po Klausových "divokých 90. letech" nás z bryndy tahala Zemanova "vláda sebevrahů", která přilákala zahraniční investory a banky. Za Nečasových "plných peněženek" se Kalousek proškrtal k dvojité krizi a zvýšení st. dluhu o 537 mld. Kč. A léta Babišova vládnutí byla až do covidu vůbec nejúspěšnější, státní dluh se snížil z 38 na 28 % k HDP. Voličům se ale pravicové řečnění líbí, a tak ji budou volit znovu a znovu.
Ale no tak...
Přestaňme si už konečně hrát na to, že s lůzou lze vést nějaký smysluplný dialog.
Ta politika, který se o to pokusí, dokáže jen nenávistně poplivat a ukřičet. Je naprosto hluchá k argumentům a faktům.
Své o tom ví kupříkladu Miroslav Kalousek.
Tím neříkám, že úplně každý účastník stávky patří mezi proruskou lůzu, ale ti, kdo ji nechtějí podporovat, si měli být vědomi toho, že svou účastí ji chtě nechtě podporují.
A na závěr opět trefná slova pana Kalouska:
Poučení pro učitele: Ďábel nikdy nekupuje jen půlku duše.
Věděli jste, s kým se spolčujete, tak teď pokrytecky nefňukejte.*
Pokud jste to nevěděli, proč, probůh, chcete přidat? Přidat by se mělo jen učitelům, schopným kritického myšlení, schopným ho učit.
Je mi vás líto, protože kam se podíváte, všude jste obklopena lůzou. Ještě že máte duchaplného pana Kalouska, který za dobu svého ministrování udělal dluh téměř 540 mld. a tříletý pokles HDP.
Nikoho by ani nenapadlo stávkovat, kdyby byla elektřina za 1,50 Kč jako na Slovensku, protože by si řekli, že vláda dělá pro lidi co může. Ale když denně slyší v TV, jak je ničen průmysl a ještě se výrobci proudu dotují 50 mld., tak jim dojde, že je to promyšlená likvidace toho, co se tady od 2SV vybudovalo.
Upřesním, Slováci mohutně mudrovali na tomhle stropu a pak se opičili od nás a stropovali taky na 6 kč.
Zpráva ČTK z 20.9.2023: Cena elektrické energie pro domácnosti na Slovensku se v roce 2024 nezmění, řekl novinářům premiér Ľudovít Ódor. Stát podepsal s největším výrobcem elektřiny, společností Slovenské elektrárne (SE), dohodu o dodávkách proudu. Smlouva se vztahuje pouze na cenu samotného proudu, v účtu za elektřinu spotřebitelé platí také například poplatky za její distribuci či na podporu výroby elektřiny z obvinitelných zdrojů. Ministr hospodářství Peter Dovhun doplnil, že SE dodají elektřinu v ceně 61,20 eura (1493 korun) za megawatthodinu státnímu prostředníkovi, který pak zajistí její další distribuci. Už předchozí slovenská vláda premiéra Eduarda Hegera, kterou v polovině letošního května vystřídal Ódorův úřednický kabinet, si u SE vymohla dodávku levného proudu pro domácnosti. To vedlo k tomu, že celková cena elektřiny včetně doprovodných poplatků se letos pro rodiny na Slovensku zvýšila meziročně asi o 2,5 procenta.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tyhle kecy nás skutečně nestojí miliardy, ale biliony. V době tzv. klimatického optima, před 6 000 až 8 000 lety, byla hladina moře o dva až šest metrů výše než dnes. Přes výrazně nižší koncentraci CO2 v atmosféře bylo výrazně tepleji než dnes. Protože se více vody z moří vypařovalo, také více pršelo. A to i na středním východě a na Sahaře, kde je dnes poušť. Naopak v dobách ledových byly srážky daleko menší, hladina moří byla až o 120 metrů níže, a v našich zeměpisných šířkách byla tundra a běhali po ní mamuti.
1 odpověď