Spokojený dobrý zaměstnanec podá dobrý výkon. Spokojený totiž může být i špatný zaměstnanec a ten nikdy dobrý výkon nepodá, ani kdyby měl plat 200 000 měsíčně.

Ale ono je potřeba, aby nejprve byly výsledky a pak je co rozdávat. Pokud jste někdy rozjížděla podnikání tak víte, jak je důležité dokázat mít okolo sebe kvalitní lidi. Ti pak generují výkon a ten se pak mění na peníze. Kvalitním zaměstnancem je zpravidla ten, koho baví práce. A díky tomu jí pak dokáže dělat dobře. Obráceně to nefunguje. Viděl jsem mnohokrát, že se skokově razantně někomu zvýšil plat. Pokud ho práce bavila před tím, dělal jí dál stejně dobře a jen měl větší radost. Pokud ho nebavila, dělal jí i po zvýšení platu zpravidla stejně špatně a ani ta chuť do práce téměř nikdy nepřišla.

A nebude to spíš tím, že on skvěle podniká, dokázal se obklopit kvalitními lidmi a teď může těm lidem takto poděkovat? Zkusil jste se těch lidí zeptat, jak to tam funguje? Nespokojení lidé většinou moc dobrý pracovní výkon nemají.

Nevím o tom příběhu téměř nic, zato o internetovém pseudohrdinství vím hodně.

Za počítačem je každý hrdina. Kdyby ale u dnešních facebookových hrdinů zaklepala státní bezpečnost, bylo by u 99% z nich hrdinství ve vteřině fuč.

Lidovci jsou v klinické smrti a ještě se hádají mezi sebou? Tak zbývá říct jen - Amen!

Já třeba nemám s prací s AI problém. A to jsem extrémně citlivý člověk. Můžu se jí 17x zeptat na totéž, můžu se jí zeptat na úplnou banalitu, nebo na dotaz na který se lidé stydí odpovídat. Můžu se jí zeptat na hloupou technickou otázku, za kterou by se mě třeba na Facebooku většina lidí vysmála. A ona odpoví naprosto bez emocí, tedy věcně.

A zase je to tady. Lidé si mezi sebou denně řeknou možná 20 miliard urážek, kleteb, přání toho nejhoršího a napíší 200 miliard arogantních příspěvků, komentářů, SMS. No a pak se objeví jedna mikrochybka umělé inteligence a tito lidé bijí na poplach, co že se to strašlivého s AI stalo. To je přece ultrahypekbizarní pokrytectví. Neříkám, že je AI dokonalá, ale zkuste si jí. Klidně se jí můžete 15x za sebou zeptat na totální nesmysl a ona vám naprosto neemotivně odpoví a bude se vám snažit vyhovět a pomoct. Dá 20 miliard neemotivních odpovědí denně a pak někdo najde jednu podivnou, která v něm budí neklid a hned je kolem toho aféra.

Kolikrát mi přivezl nákup kurýr, který už u mě byl? Asi tak v třetině nákupů. Takže tak 60x. Je možné, že mají zakázáno kritizovat firmu, nebo tak něco, ale zkrátka si nestěžují. A to ke mě vláčeli nákup po 90 schodech 🙂. Já neříkám, že Rohlík je bez chyby. Vím že se tam kurýři bouřili proti podmínkám. Dokonce jsem o tom s některými hovořil. Ale ta firma zkrátka funguje a poskytuje skvělou službu.

Stejně jako jiné velmoci.

Je to osobní zkušenost.

Miloš Zeman si užívá svých rétorických schopností. Rád se poslouchá, rád někoho dostane do úzkých. Bylo by možné ho považovat za žoviálního taťku a neřešit to. Jenže on byl politik a prezident a ne Milda z Vysočiny, který jde večer kybicovat do karet do hospody. Takže holt musí opravdu počítat i s tím, že bude muset čelit protitlaku. Každý nějak žijeme, každý podle toho nějak vypadáme a když nám to někdo řekne, tak o nic nejde. Já jsem třeba tlustý, připlešlý a když mi to někdo řekne, tak mi to vůbec nevadí.

Je mi naprosto jedno, jestli měli Svěrákovi jeden divácky nespěšný film, nebo tři. Zdeněk i Honza Svěrákovi udělali za svůj život radost tolika lidem a tolikrát, že je zkrátka považuji za naprosto úžasné!!

Podle mě je obrovské štěstí, že tehdy opravdu žádná ozbrojená složka nezasáhla (kromě samotné demonstrace 17. listopadu). Stačilo, aby nějakému veliteli ujely nervy a bylo by vymalováno. Největší riziko podle mě byli milicionáři. Když si vzpomenu, jaké typy lidí byly v lidových milicích, tak bych se ani nedivil, kdyby k něčemu došlo. Ideově zformovaní strejci, kteří navíc měli rádi dobrodružství a nebyla to žádná disciplinovaná síla. Byli to lidi, které by do armády nevzali a proto byli v rauši, když mohli najednou běhat se samopalem a hrát si na vojáky. Těch jsem se tehdy bál i jako třináctiletý kluk. Chodili k nám do školy, předváděli samopaly, vysílačky a připadali mi zkrátka a dobře nebezpeční, nevyzpytatelní. Nechápal jsem, proč mají pupkatí strejci nepřipomínající vojáky mít samopaly a ukazovat nám, že s nimi umí střílet.

Rozhoduje o tom aktuální situace.

Z historických zkušeností plyne, že většinou si nakonec musí zabalit ti, kdo nejsou v těžkých časech připraveni k obraně a k boji.

Válečník není ten kdo se hrne do války. Válečník je ten, kdo umí válčit když je to potřeba. To zaprvé. A za druhé - když máte rád Spartu, neznamená to, že musíte hned běhat po hřišti.

Tak to gratuluji. A co jste se dověděl? Já bych na něj telefon mít nechtěl.

Ano, to já taky. Ale dostal jsem se do situace, kdy jsem šel v Brně přes náměstí a u volebního stánku ANO mi říkali, že jestli si chci popovídat s panem Babišem, tak za chvíli dorazí. Vteřinu jsem o tom uvažoval a pak jsem naznal, že na sebe nechci nechat křičet mraky jeho příznivců i odpůrců. Já totiž nejsem ničí odpůrce, ale rozhodně jsem jeho kritik. Ale stejně tak v něčem kritizuji i jiné politiky. Dnes se prostě nenosí diskuse, dnes se jen přesvědčuje, pokřikuje, lamentuje ...

Máte pochopitelně pravdu.