Slovenskému premiérovi Robertovi Ficovi zřejmě dochází trpělivost s šéfkou unijní diplomacie, Estonskou Kajou Kallasovou, která opakovaně kritizuje jeho účast na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě. Fico ještě z ruské metropole na svém Facebooku Kallasové zdůraznil, že nemá absolutně žádné právo kritizovat suverénního premiéra suverénního státu.

Památku generála Ludvíka Svobody a jeho rodiny dnes uctili účastníci pietního aktu na kroměřížském hřbitově. Položením věnců a květin ocenili a připomněli si Svobodovo hrdinství při bojích o osvobození Československa od nacistických okupantů i statečné činy jeho rodiny působící v domácím odboji. „Odvaha a charakter generála Svobody a jeho vojáků by pro nás i dnes měly být inspirací a závazkem. Měli bychom si uvědomovat, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí. A že v některých momentech je nutné za ni bojovat tak, jako to činili právě generál Svoboda a jeho muži,“ uvedl starosta Tomáš Opatrný.

Pokud ANO zasedne v příští vládě, bude žádat audit české muniční iniciativy pro Ukrajinu, řekla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová. Projekt označila za netransparentní, z jejího pohledu by se navíc taková záležitost měla řešit na úrovni NATO. Připustila, že by s kolegy mohla iniciativu ukončit.

Pátečních oslav konce druhé světové války a tradiční vojenské přehlídky na moskevském Rudém náměstí se zúčastní i pět europoslanců: dva z Německa a po jednom z Česka, Slovenska a Kypru, uvedla agentura DPA.

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o tom, že každý kilometr, který teď Vladimir Putin na Ukrajině získá, má podle jeho logiky zvýšit ruský nárok u jednacího stolu. Ruská ofenziva na Ukrajině pokračuje, ale za cenu ztrát, které podle mého názoru zásadně zpochybňují její dlouhodobou udržitelnost. Za první čtyři měsíce roku 2025 dobyly ruské síly 1 627 km² území, ovšem za cenu 160 600 obětí – tedy přibližně 99 ztrát na každý kilometr čtvereční. To ukazuje, že Kreml vyměňuje lidské životy za každý menší taktický pokrok, což je z vojenského i morálního hlediska neudržitelná strategie.

Jedním z hlavních rysů totalitního komunistického režimu před rokem 1989 bylo, že se neříkala pravda. A k tomu sloužil i rozhlas.

Marně hledám zásadní důvod, proč tu je, řekl k návštěvě Volodymyra Zelenského v Praze politolog Lukáš Valeš. Podle něj mohl ukrajinský prezident chtít po „sérii neúspěchů“ zavítat do země, jejíž představitelé mu jdou na ruku. Valeš ve vysílání CNN Prima NEWS zároveň podotkl, že Česko není velmocí, na tuzemském pohledu na věc tak podle něj během mírových vyjednávání na Ukrajině nebude záležet.

V prvním kole opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku zvítězil krajně pravicový politik George Simion. Po sečtení téměř všech odevzdaných hlasů má podporu 40,69 procenta voličů. Vyplývá to z údajů státní volební komise, o kterých informují rumunská média.

Předseda SPD Tomio Okamura by přistoupil k zásadní revizi povolení k pobytu Ukrajinců v ČR, pokud by se SPD dostalo do vlády. Řekl to v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Podle řady ekonomů se však česká ekonomika bez uprchlíků a přistěhovalců již neobejde, pracují totiž v mnoha sektorech, které jsou na nich závislé.

V nejnovější výroční zprávě generálního tajemníka NATO Marka Rutteho chybí jakékoli zmínky o tom, že by se Ukrajina v budoucnu měla stát členem Severoatlantické aliance. Dokument se tak výrazně liší od zprávy z roku 2023, která obsahovala jasné odkazy na Vilniuskou deklaraci a formulace typu „budoucnost Ukrajiny je v NATO“.

Při odstraňování antibiotik a dalších nebezpečných látek z odpadních vod lze využít účinnou a ekologickou fotokatalýzu. Metodu vyvinul výzkumný tým Centra pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR pod vedením Jiřího Rathouského. Výsledky jedinečného výzkumu byly publikovány v sérii článků v prestižních vědeckých časopisech nakladatelství Elsevier a Americké chemické společnosti (ACS).

Hnutí ANO se zřejmě podařilo zastavit pokles podpory z předchozích týdnů. Zisk koalice Spolu se téměř nezměnil.

Lukáše Paškuliaka státní zástupce obžaloval za to, že se na Ukrajině zapojil do bojů proti Rusům. Viní ho z přečinu služby v cizích ozbrojených silách. Kvůli dřívější snaze bojovat v Iráku v řadách Kurdů proti Islámskému státu čelí muž také obžalobě z podpory terorismu. V rozhovoru pro Novinky Paškuliak obvinění odmítá. „Píšou se o mně lži,“ říká.

Z Ameriky letí směrem k Ukrajině hned dvě špatné zprávy najednou. Spojené státy daly podle listu The New York Times Kyjevu najevo, že v nejbližší době neuvažují o dalších dodávkách zbraní. Navíc podle agentury Bloomberg zvažují, že by uznaly ruskou kontrolu nad okupovaným Krymem.

Neshody mezi evropskými zeměmi ohledně vyslání západních vojáků na Ukrajinu jsou jen viditelnou tváří mnohem trpkých jednání o „militarizaci“ této země. Píše o tom tento týden francouzský deník Le Monde s odkazem na diplomatické zdroje. Evropané se nemohou prakticky dohodnout na ničem.

Americký prezident Donald Trump v pondělí odmítl ukrajinskou žádost o prodej deseti systémů protivzdušné obrany MIM-104 Patriot. Šéf Bílého domu místo toho ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému vzkázal, že si jeho země neměla začínat proti silnějšímu. V neděli dvě ruské rakety zasáhly Sumy, kde zabily 34 lidí. Systém Patriot je jedním z mála, které dokážou balistické rakety sestřelovat.

Protestní strana Alternativa pro Německo (AfD) v průzkumu voličských preferencí poprvé skončila na prvním místě a zanechala za sebou vítěze únorových parlamentních voleb, konzervativní unii CDU/CSU. V průzkumu agentury Ipsos má AfD podporu 25 procent a meziměsíčně posílila o tři procentní body. Konzervativci se naopak propadli o pět procentních bodů na 24 procent, informuje web německého magazínu Focus.

Letošní volby mohou být přelomové - může po nich totiž vzniknout vláda, jejíž ambicí bude změnit povahu polistopadového režimu.

Strana Alternativa pro Německo (AfD) se vyrovnala konzervativní unii CDU/CSU a je spolu s ní vůbec poprvé v čele volebních preferencí. Vyplývá to z průzkumu, který v sobotu zveřejnil deník Bild am Sonntag.

Americký ministr obrany Pete Hegseth nepojede do Bruselu na dubnovou schůzku kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG), které bude předsedat Německo spolu s Británií. Informoval o tom portál Defence News s tím, že jde o historicky první neúčast šéfa Pentagonu na jednání tohoto formátu. Hegseth se v únoru zúčastnil doposud poslední schůzky UDCG, byl ale také prvním americkým ministrem obrany, který nepředsedal jednání „ramsteinské skupiny“, jak se UDCG také označuje.