Jak to můžete vědět? Vlastní zkušenost?

Ale to samé s tím telefonem jde i s nezávislým topením,jak s horkovzdušným, tak i s vodníkem. Než se ráno člověk rozkouká je v autě teplo.

Pád do jámy. On není pád,jako pád.

Odkaz  

Tak třeba ani nepoznal že to je auto na baterky. Jen si tak chodí po lese,objímá stromy a najednou vidí auto v lese. V tu ránu se se mu zatmí před očima a v té zelené temnotě nerozezná jestli je to ekoautíčko na baterky nebo normální auto.

Spíše to tipuji na nějakého zapáleného ekologického aktivistu.

Na zbraně ne,ale na ústa by se to hodilo.

Ale nezdechnou. Přežili jsme komanče,přežili jsme modré straky,přežíváme pétikolku a oni přežijí i Bureše.

To by bylo nezodpovědné pane učiteli. 🤣

Úplně to vidím. Učitelka ve třídě: tak děti,dnes si povíme něco o genderové toleranci. Pepíčku,kam to jdeš? Pepíček: paní učitelko já jsem letadlo a už musím na start. Učitelka: v pořádku Pepíčku tak běž. Vidíte děti,tak takhle nějak má vypadat genderová tolerance. Učitelka v duchu k sobě: já se na to vyprdnu, který kůň tohle vymyslel...

Tak to je 1,787 maďara na km². Hotová invaze!

Na Flégla mi nesahejte. Před pár lety jsem s ním strašil synka a to byste koukal jak mladej šlapal.

Švamberk,Švamberk 🤔...neznám. Štolverk, to bych věděl.

Kdo by se na to díval?

Novotný. To je umělá inteligence jako vyšitá.

A znárodnit byste ty byty v soukromém vlastnictvi nechtěl soudruhu?

Bradatý kozel tam drze hubou o mikrofon mlátí a policie stojí a čumí.

Vydržte. Je potřeba počkat až NERV nastaví zrcadlo.

To víte,celoživotní zkušenosti. 😂

Tak já vám to teda napíšu:

Ráno vstanu,kouknu z okna a vidím,že všechny auta jsou omrzlé a pokryté vrstvou té divné bílé věci kvůli které bývají vlekaři tak naštvaní když jí je málo. Vylezu tedy ven a chvilku nadávám že nemůžu otevřít přimrzlé dveře. Po chvilce mlácení si dveře dají konečně říct a já mohu dovnitř. Nastartuju svůj stařičký dvaapůl litrový,řádně načipovaný,egru a podobných zbytečnosti zbavený pětiválec který kupodivu chytá na rozdíl od mých mladších aut ihned. Poté ladným pohybem ukazováčku zapnu nezávislé horkovzdušné zařízení značky Planar ruské výroby na plny výkon (Rus ví co je zima) a odcházím domů usmažit pár vajec k snídani. Po snídani je motor už řádně zahřátý a v interiéru je krásných cca 35° celsiových,což má za následek kompletní odmražení. Pouze na střeše zůstává trocha té bílé věci. Bohužel střecha je tak vysoko,že na ní nevidím ani když si stoupnu na špičky. Co s tím? Spoustu času jsem už ztratil hledáním vajec v kurníku. Naštěstí dole pod kopcem stojí mladý doubek. Jemným drcnutím pevnostním nárazníkem o něj dojde k samovolnému sesuvu té bílé hmoty ze střechy a já mohu konečně vyrazit do nového dne. S pozdravem: když vám hrabe,tak všemi čtyřmi: vám přeji hezký den.