Dnešní doba ale neprodukuje více partnersky nepoužitelných jedinců než tomu bylo před nějakými dvěmi-třemi generacemi. Už tehdy byly hromady zlatokopek a líných ženských co měly doma bordel a celé dny trávily na kafíčku a cigaretce s kámoškama. Stejně tak byly hromady chlapů kteří raději svůj čas trávili v hospodě, na hřišti, nebo kdekoli jinde než se svou rodinou. Jediný rozdíl je v tom, že dnes není na nikoho vyvíjen sociální tlak, že je ve 25 už starý(á) a musí se za každou cenu oženit a mít děti. To, že se muži neženou do svateb je logické. Když si dnes někoho najdou, začnou spolu téměř hned bydlet. No a tím ten hlavní hnací motor - sex pro ně přestane být tím hnacím motorem - mají ho dostatek. Nemusí se nikde skrývat, natajno se scházet a trnout jestli mu jeho potencionální tchán nevrazí vidle mezi žebra. A když zrovna je sám/sama, tak je přece spousta jiných činností, které můžou dělat - cestovat, chodit po barech, budovat kariéru... Nic nikoho dnes prostě nenutí budovat si nějaký vztah - na všechno je přece času dost. No a výsledkem je, že se ženská jednou ráno probudí a zjistí, že jí táhne na 50, má možná procestovanou půlku světa, ale kouká z okna prázdného bytu na to, jak nějaká dvacetiletá mamka tlačí kočárek a už jen vzpomíná na to, jak ji před 20lety obskakovali na pláži krásní snědí cizinci.
Ony ty experimenty jsou fajn, ale nemají vůbec žádnou vypovídací hodnotu. Jediné co ukázaly, je že když někomu s nízkým až středním příjmem krátkodobě ten příjem zvýšíte, tak začne více utrácet a dohánět to co do té doby nemohl udělat. Koupí si nové auto, na které by si jinak nikdy nenašetřil, zajede na dovolenou, kam by se jinak nikdy nedostal... Bude si prostě kupovat to na co by jinak nikdy neměl, nebo by musel šetřit dlouhou řadu let. Protože ví, že o ty peníze za 2-3 roky zase příjde. Myslet si, že se začne vzdělávat je ukázkou hodně omezeného myšlení. Za 3 roky si s bídou dodělá tak maturitu, která mu ani omylem nezaručí vyšší výdělek, ani lepší práci. Drtivá většina si prostě bude jako první řešit své aktuální potřeby a až pak budou možná přemýšlet nad nejistotou nějakých vzdelávacích kurzů a rekvalifikací s velmi nejistou šancí na úspěch.
Jo jistě, takže ze dne na den se zastaví veškerá doprava a zásobování. Zůstanou stát všechny kamióny, nákladní auta a drtivá většina dodávek a autobusů. Nejlépe zrovna tam kde v tu chvíli budou - uprostřed dálnic a silnic. A nebude je mít ani kdo odtáhnout, protože vse co by to dokázalo, jezdí na naftu. Tohle je možná vlhký sen nějakého zeleného kašpara, ale reálné to rozhodně není
Pan Zajíc evidentně píše z osobní zkušenosti přesně podle hesla "Podle sebe soudím tebe", když tak dobře ví, jak si spousta lidí chodí do práce odpočinout. Odhaduji, že on sám bude patřit mezi ty mladé, dynamické a progresivní manyžery, kteří vždy naprosto přesně vědí, kdo všechno může za jejich chyby.
A co jako ti tupci čekali? Je vidět, že politici jsou jen přeplacení hlupáci zcela odtržení od reality. Číňan si v evropě postaví fabriku, bude dost zemí, které po této "příležitosti" bezhlavě skočí, pak si sem přiveze v číně vyrobené auto, zde akorát nasadí kola a max. namonuteje dveře a veškerá cla se ukáží jako totální kravina, tak jako téměř vše co zatím v Bruselu vymysleli.
Protože koadjutorium neboli povinnost dítěte podílet se na chodu rodinné domácnosti, tedy pomáhat a případně i finančně přispívat na úhradu společných potřeb rodiny s ohledem na své schopnosti je přímo daná v zákoně. Ano chtít po 4 letém dítěti aby hlídalo svého mladšího sourozence a pak se na to spoléhat je známkou imbecility, obviňovat jej pak, když se něco stane je totální ubohost. Ale podat kapesník je naprosto v mezích jeho schopností a prostě to udělat musí, pokud ho o to požádáte a je zcela nepodstatné jestli se mu chce, nebo ne. Pokud ovšem je cílem autorky článku vychovat sobeckého a nezodpovědného lempla zvyklého, že nemusí nic dělat že za něj vše udělají ostatní, pak je se svými názory na té nejlepší cestě.
Placení kartou/mobilem vnímám jako obrovské pohodlí. Nemusím nikam chodit vybírat a hlavně nemusím sebou tahat objemnou peněženku, která mi pořád někde překáží. A pokud obchodník odmítá bezhotovostní platbu, tak jdu prostě jinam. Beru to tak, že o mé peníze nestojí a já mu je rozhodně vnucovat nebudu. Takže klidně ať si bere třeba jen pazourky, nebo víčka od Nuka Coly, pokud nechce příjmout můj (běžný) způsob placení, tak mu prostě nic nedám.
Ale ona je to pravda, že si za to můžeme z velké části sami. Já třeba bydlím kousek od polských hranic a nikam jinam, než do Polska nakupovat nejezdím. U nás tak maximálně koupím pečivo, když mi dojde a nechce se mi těch 20km jet pro chleba. A i když už to nejsou takové "žně" jako před rokem, tak se to pořád vyplatí. A hlavně raději dám své peníze Lechovi, než nenažranému Helmutovi, který mi ještě bude tvrdit, že mě okrádá pro mé vlastní dobro. Ale abych se vrátil k tomu, proč si myslím, že si češi za vysoké ceny můžou z velké části sami. Tak i když i ostatní mají stejnou možnost jet do toho Polska a mnozí to mají i blíž než já, tak jdou nakupovat k nám. Obchody jsou neustále narvané a když pak kouknu jak tlačí nacpaný vozík, tak vidím, že v tom Polsku by za to stejné dali klidně i o víc jak 3 stovky méně. Jenomže to by museli být ochotní ubrat si trošičku ze svého pohodlíčka a místo 10minut cesty na nákup by jeli třeba 30minut. A i argument nevlastnictví auta je celkem lichý. Já třeba ještě zajedu pro své rodiče a tchýni, pro mne to sice znamená další hodinu času navíc, ale o náklady se podělíme a měsíční úspora okolo 1500Kč rozhodně není k zahození. Takže pokud chceme mít podobné ceny a kvalitu jako jinde, tak si musíme obchodníky k tomu vycvičit a nejen je o našich vs. polských řemeslnících bych také mohl napsat román. Jenomže ono to bez té ochoty s tím něco dělat a jen čekat a říkat, že by s tím "někdo" měl začít "něco" dělat nepůjde. Takže dokud si lidé konečně neuvědomí, že ten "někdo" není nikdo jiný než on sám, tak si budeme tyto články číst navěky.
Takových článků posledních 10 let vychází 3 do týdne. Kdyby se splnilo jen 10% z těchto fantasmagorií, tak už dnes by auta na baterky žádné nabíječky nepotřebovaly, protože by se nabíjely samy jízdou a cena baterek by byla tak na úrovní lepší žehličky. Jenomže nejsou. Ona totiž zbožná přání prostě nestačí. Nelze říct, že by zde nebyl žádný posun. Za těch 15 let je dost velký, bohužel však stále nedostatečný a hlavně naprosto předvídatelný. Prostě pouze kopíruje technologické možnosti, jakými svět disponuje. Vývoj je plynule evoluční a dá se celkem slušně odvodit, jak budou auta na baterky vypadat za 10 či 20 let. Žádný zázrak se nikdy nestal a ani nestane. Jediné co by se tomu možná přibližovalo, je Tesla, která začala produkovat sériově vyráběná auta na baterky v době, kdy každý říkal, že to vůbec nejde. A i to bylo jen díky tomu, že nadšenci a lidé s nadbytkem peněz, kteří si ji kupovali byli u auta za více jak milion ochotni přehlížet totální přešlapy, které by u spalováku nikdo netoleroval ani kdyby byl za 200tisíc. Při čtení těchto článlů, si tak někdy říkám, že Goebbels musí být stále naživu.
Ono to sice nelze aplikovat u všech profesí a ve všech regionech, ale to nač jsem po 27 letech práce přišel je, že se rozhodně nevyplatí věrnost. Nevyplácí se to u pojištění, banky, služeb a rozhodně ne u zaměstnavatele. 3-5 let a pak pryč. Rok až dva se zaměstnavatel ještě umí chovat slušně, pak už pro svého šéfa máte hodnotu asi jako dveře do jeho kanclu. Prostě ví, že tam jste, ale nevnímá vás. Takže tak po 2-3 letech je třeba začít hledat něco nového. A jste v dobré pozici, protože vás nic netlačí. Prostě si řeknete o plat, jaký by jste chtěli a když vám ho nedají, tak prostě nenastoupíte. To, že budete hledat několik měsíců není totiž problém. Zajít 1-2x za měsíc na pohovor časově zase tak náročné není a rozhodně se to vyplatí.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
To je hezké. Takže zákazníci můžou za to, že auta na baterky nikdo normální nechce a těch pár co neví co s penězi jsou tak neuvědomělí, že si jdou raději koupit auto, které již z výroby vypadá jako po špatně opravené bouračce. No alespoň jedno pozitivum vidím a to takové, kdy po mediální masáži, že spalovací auta už nikdo nechce a prodeje těch na baterky každý rok raketově rostou, začínají klopit uši a přiznávat, že realita je někde jinde. Paradoxně přiznání si tohoto omylu může vést k tomu, že auta na baterky nakonec opravdu budou mít šanci uspět.