Bez přechylování to nejde. Proto už brzy uslyšíme, jak Mäki běží ve skupince s Mešešovou. A možná uvidíme i Kambundžiovou. Taky se těšíte? Bohužel letos nejela Neffová proti Nash.

Shodou okolností jsem byl v Benátkách nedávno. Na základě podobných článků, jako je tento, jsem se obával davů, ale bylo to hodně v pohodě. Žádné nevhodné chování, až na několik málo uliček a náměstí ani žádné davy. Klidně bych tam jel znovu, ale priorita to není. Byli jste někdy v Praze? Na Sněžce? Ve Špindlu? Na Kvildě? Tam je to výrazně horší jak počtem/hustotou lidí tak jejich 'kvalitou' a jsou to místa, kterým je opravdu lepší se vyhnout, pokud tam nejste v pět ráno.

Napsali jste to pěkně, ale úplně zbytečně. Nikdo to nepochopí. Základní teze českého školství zní, že se nikdy nesmí změnit, proto je pořád v tom 19. století. Stačí se podívat tady v diskuzi.

Dneska jezdí lidi jak utržení ze řetězu. Jel jsem 40 km a dvakrát musel naplno brzdit, abych se nesrazil se spěchajícím vrahem v protisměru. K tomu jeden blázen, chvíli 20 km/h, chvíli přes stovku.

Hejného metoda je skvělá, prošly jí obě naše děti, ale často nevyhovuje lidem, kteří nechtějí přemýšlet a potřebují mít vše nalinkované. Nevýhoda je, že se staví postupně z jednoduchých základů a když do ní skočíte doprostřed, vůbec netušíte, která bije. Když to vezmete pořádně od začátku, tak je to všechno celkem lehké, včetně D grošů a zvířátkové matematiky. Taky potřebujete dobrou učitelku, nedokážu si představit, že by se něco podobně náročného nasadilo plošně. Je samozřejmě mnohem lehčí zkoušet zpaměti násobilku a tupě počítat pořád dokola z katastrofální knihy "Počítáme zpaměti".

Jakou takový dobrý učitel fyziky dostane mzdu? Kolega, který šel po doktorátu učit na SŠ, naznačuje, že má i po letech pod 40 tisíc. To mi připadá poněkud nemotivující. Dřív jsem o tom neuvažoval, ale když vidím, jak se učí moje děti ... učit bych šel. Umím fyz, bio, slušně s počítačem včetně několika programovacích jazyků, líp než to mají moje děti bych určitě uměl učit i zeměpis. To všechno samozřejmě můžu učit i anglicky. Moji studenti mi říkají, že vysvětluju pěkně (pravda, chtějí diplomky, možná mi mažou med kolem huby). Jakou dostanu nástupní mzdu? Měl bych dvě podmínky - nebudu si dodělávat psychologicko-pedagogické věci (tzv. "vzdělání"), po x letech výuky na VŠ mi to připadá poněkud nepatřičné (děti měly záchvat smíchu, když zjistily, že můžu učit budoucí učitele, ale nemůžu učit děti). Zadruhé - nebudu se řídit osnovami, pokud zjistím, že jsou svazující a zabraňují mi zvládnout s dětmi užitečnější věci jako jsou kompetence nebo lepší probrání základních témat.

Možná bychom mohli založit nějakou bezpečnostní složku, která by dohlížela na dodržování pravidel silničního provozu a postihovala alespoň ta nejzávažnější porušení jako je bezpečný odstup, rychlost v obci a v křižovatkách, používání směrovek nebo předjíždění v zákazu. Mohlo by se to jmenovat třeba ... dopravní policie nebo tak nějak.

Jsou věci, které se jinak než biflováním do hlavy nedostanou, typicky psaní a jednoduché čtení nebo slovíčka v cizích jazycích. Ale ačkoliv jsme všichni museli oddrmolit násobilku, i někteří studenti přírodních věd na VŠ mívají problém s jednoduchými výpočty typu tři desetiny z dvaceti. Ačkoliv jsme se všichni museli nadrtit vyjmenovaná slova a větné rozbory, dobrá třetina mých spolužáků na SŠ měla problém s psaním i/y. Ačkoliv se v některých třídách píšou písemky na anglická slovíčka týdně, normálně promluvit o včerejším výletu po několika letech tohoto hrůzostrašného drilu umí málokdo. Jinými slovy to biflování je, až na několik málo výjimek, k ničemu, zoufale neefektivní a do 21. století nepatří. Ne, přírodopis a zeměpis se biflovat nemají. Strašlivá pakárna, kterou se obvykle vyznačuje zeměpis na školách, ke znalostem a pochopení nevede. Znalosti i kompetence se nejlépe získávají praxí a využíváním předchozího. To platí třeba i pro tu násobilku. Ale pokud si většina lidí myslí, že vzdělání je zpaměti odříkaný telefonní seznam následovaný diplomem, tak se z toho dnešního marasmu školství nevyhrabe.

Trochu emocionálně napsáno, ale jako bych se slyšel 🙂 Školství je zcela zabetonované kombinací Stockholmského syndromu u rodičů a základní mantry "budete to potřebovat u přijímaček". Slovo kompetence je víceméně zakázané, ostatně velká část učitelů je nemá a ani neví, co to je, těžko je tedy budou předávat žákům. Dobrá škola se od "špatné" obvykle liší jen délkou telefonního seznamu, který se děti zvládnou naučit. A školství není ani tak v roce 1983 jako spíš v roce 1883. Špatně se učí skoro všechno: literatura, dějepis, přírodopis, fyzika, tělocvik, jazyky ... Pozoruhodný je také odpor vůči Hejného matematice. Howgh.

Tohle je mnohovrstevnatý problém. Skoro všechny VŠ v republice mají v přírodních a technických vědách nedostatek zájemců o studium. Na druhou stranu maturanti i z "lepších" gymnázií často nemají kompetence ke studiu: nerozumí textu, neumí psát, mívají problémy s angličtinou, neumí vyhledávat informace a hodnotit kvalitu informačních zdrojů, neumí používat grafy a jsou někdy až děsivě pasivní - očekávají, že dostanou telefonní seznam a ten se "nadrtí" tak, jak jsou zvyklí ze SŠ. Vídám spoustu šikovných mladých lidí, ale těch "nešikovných" je bohužel většina. Pokud je ve společnosti nenaplněná poptávka po VŠ vzdělání, pak bude potřeba zvýšit množství "lehkých" studií. Z akademického pohledu se potom už nejedná o VŠ studium ale o jakousi oborově omezenou střední školu. Výše zmíněné kompetence se do dospělých lidí "cpou" obtížně. Budou zaměstnavatelé absolventy těchto oborů chtít zaměstnávat? Většina škol musí nové obory schvalovat v akreditačních komisích. Budou tyto komise nové "lehké" obory schvalovat? Základní a střední školství je u nás extrémně konzervativní a není velká nadsázka, když řeknu, že stále žije v 19. století. Změna je obtížná, ne-li nemožná. Ostatně i zde byly publikovány příklady lidí, kteří raději ze školství odešli, než aby marně bojovali se zavedenými pořádky.

Bože, to jsou nesmysly. Na dobré škole si nic nekoupíte a neopíšete. Psaní práce je součást vzdělání a na studentech je vidět, jak se při psaní zlepšují. Často po odevzdání i sami říkají, že už vidí, co by podruhé napsali jinak a jak spoustu věcí pochopili až při psaní. Práce tedy zjevně vzdělávací účel plní. Na mizerné škole ne, ale tak to bylo vždycky.

Silová je dost. Tu snazší cestu jsem vloni lezl 6x a prvních několik pokusů bych bez odsedky nedal. Byl jsem teď v pondělí a přelezl jsem ji prakticky bez zastavení, ale ke konci už jsem skoro ani nedokázal zmáčknout karabinu. Obtížnost je o IMHO stupeň vyšší než udávaná B/C. Rodiny s dětmi tam potkávám. Cesta je hodně v převisu a je snazší pro menší osoby (mám přes 190 cm) a za nižšího stavu vody v přehradě. Vloni při první návštěvě jsem měl místy paty ve vodě. Ta nová cesta je údajně C/D, takže ji ani nebudu zkoušet, i když několik C/D jsem v Alpách bez problémů vylezl. Možná až se dokážu přecvaknout ve visu za jednu ruku, jestli se do toho stavu někdy dostanu.