Bez přechylování to nejde. Proto už brzy uslyšíme, jak Mäki běží ve skupince s Mešešovou. A možná uvidíme i Kambundžiovou. Taky se těšíte? Bohužel letos nejela Neffová proti Nash.

Dá se na to někde kouknout? Včera jsem se chtěl podívat na holky a místo závodu horských kol, který byl slíbený v programu, dávali nějaký tenis. Několikaminutové sestřihy na Youtube mi bohužel nestačí.

Přirozený stav na Nových Mlýnech je pravidelně zaplavovaný lužní les s mozaikou slepých ramen v různém stádiu sukcese a s obnaženými plochami náplavů. K tomu si přimyslete velké býložravce jako zubr a pratur, kteří tu houštinu prosvětlují. Na to vše je navázané velké množství druhů rostlin, hmyzu, ptactva atp. Pokud nejste nadšený fanoušek kukuřičných polí a smrkových monokultur, stojí za to alespoň na zlomku plochy státu mít tu pestrou přírodní směs, ne? Buvoli v tomto případě simulují ty původní velké býložravce a trochu i ty narušující povodně a měli by pomáhat potlačovat dominantní byliny, rozvolňovat hustý porost a udržovat pestřejší druhové složení i strukturu společenstva (to je ostatně v článku napsané). V tradičním hospodářství se na podobných lokalitách v zimě sklízelo rákosí třeba na střechy domů. Touto aktivitou můžete ty buvoly nahradit, ale kolik novostaveb ve Vašem okolí má střechu z rákosu? Tůně můžete hloubit bagrem a případně nechat nějakého nadšence do vojenské techniky to tam občas trochu rozjezdit transportérem. Buvol je přírodnější, tišší a asi i levnější řešení. Kdyby ty kozy poskytovaly podobnou službu, ochránci přírody by je nelikvidovali. Dokladů o tom, že vzácným místům Pálavy poměrně hodně škodily, bylo dost.

Teď jste mi připomněla památnou ceduli z jednoho norského národního parku, která byla norsky, anglicky, německy a česky. A také jeden dřevník hluboko ve švédských lesích, kde byl jen jediný kus odpadu - obal od českého pitíčka.

Shodou okolností jsem byl v Benátkách nedávno. Na základě podobných článků, jako je tento, jsem se obával davů, ale bylo to hodně v pohodě. Žádné nevhodné chování, až na několik málo uliček a náměstí ani žádné davy. Klidně bych tam jel znovu, ale priorita to není. Byli jste někdy v Praze? Na Sněžce? Ve Špindlu? Na Kvildě? Tam je to výrazně horší jak počtem/hustotou lidí tak jejich 'kvalitou' a jsou to místa, kterým je opravdu lepší se vyhnout, pokud tam nejste v pět ráno.

Napsali jste to pěkně, ale úplně zbytečně. Nikdo to nepochopí. Základní teze českého školství zní, že se nikdy nesmí změnit, proto je pořád v tom 19. století. Stačí se podívat tady v diskuzi.

Jo, v Železné Rudě to bylo zábavné :-)

Já svítím celodenně už několik let, ale na tu třetinu lidí, co neumí řídit a 5-20% vrahů za volantem to samozřejmě vliv nemá. Po příjezdu z Rakouska do ČR má člověk někdy pocit, že se ocitl na natáčení pokračování Mad Max, ostatně je to stejné i když jedete autem.

Když jí tak láskyplně fandíte, tak jsem se mrknul. PhD má 2005, habilitaci 2009 (!), první publikaci ve WOS, která není sborník z konference nebo v českém časopise, ale až 2013. Nechápu, jak mohla dostat PhD, natožpak se habilitovat, navíc pouhé 4 roky od doktorátu. Další aspoň trochu adekvátní publikace má až z r. 2016, včetně své nechvalně známé nejcitovanější o metalothioneinech se známým podvodníkem V. Adamem. V roce 2017 dostala profesuru a hned potom dělala rektorku, takže nemá smysl hodnotit pozdější vědecký výkon. Podle zákona je profesor "význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru." Jak se jí to povedlo dosáhnout za 4 roky od první lepší mezinárodní publikace? Takhle význačné a uznávané osobnosti opravdu nevznikají. I s přihlédnutím k tomu, že ekonomie funguje jinak než přírodní vědy je tohle v nejlepším případě hodně podivný profesní záznam. Z veřejných zdrojů také víme, že se jako školitelka účastnila podivného a možná i falešného studia zahraničních doktorandů. Není mi jasné, co přesně bych jí měl závidět, žádné znaky obdivuhodného úspěchu jsem v její kariéře nenašel, spíš naopak. Někomu možná může imponovat, že "v tom umí chodit", což je tedy za mě silně negativní signál.

Je nás spousta, kdo se mizerných časopisů ani nedotkl a publikujeme jen poctivě. Někteří jsou za to biti, protože ty šmejdské časopisy už dnes mají lepší metriky než ty poctivé. Nerudová je taky zajímavý případ, jsme stejně staří a dokázal bych na prstech jedné ruky spočítat vrstevníky, kteří už se stihli stát profesorem. Neznám ale nikoho, kdo by stihl být ex-rektorem, to vyžaduje velmi zvláštní úsilí a nechci si ani představovat, kolik a jakých s tím bylo spojených kompromisů. K článku snad jen tolik, že mě tahle země extrémně zklamala, za posledních 20 let jsme se neposunuli dopředu ani o píď a teď se zdá, že už docela rychle couváme.

Dvě třetiny lidí najedou pod 20 tis. km za rok, takže 70 % řidičů asi těžko najede 30 tis.

Je to zvláštní, ale ty mladší kategorie národní kolo nemají. Vybíralo se tedy z krajských vítězů a to ještě jen z těch, kterým je max 17 let, těch tolik není. Asi z pěti nejlepších z každého oboru.

Dneska jezdí lidi jak utržení ze řetězu. Jel jsem 40 km a dvakrát musel naplno brzdit, abych se nesrazil se spěchajícím vrahem v protisměru. K tomu jeden blázen, chvíli 20 km/h, chvíli přes stovku.

Škola má poskytovat vzdělání, ne jak je to teď, že od první třídy se učitelky zaklínají přijímačkami, jako by to byl nějaký svatý nezpochybnitelný úkol. Stejně tak úkol SŠ není připravit na přijímačky na VŠ. Potom sice všichni mají vysvědčení a diplomy, ale nikdo ničemu nerozumí. Výsledky vidíme každý kolem sebe, Česko desítky let zaostává a lepší už to nikdy nebude, muselo by se začít od škol a většinový volič, který těmi mizernými školami sám prošel, s tím nechce nic dělat.

To platí pro několik naivních jedinců. Člověku s běžným zájmem o veřejné záležitosti už okolo roku 2005 bylo naprosto jasné, co je ujo Bureš zač. Nejpozději do jeho prvního záchvatu rozčilení to muselo dojít i každému, kdo se okolo něj třeba jen krátce pohyboval.

Proč si myslíte, že tu metodiku děti nezvládnou? Myslíte, že při tvorbě učebnice neproběhla pilotáž? Neproběhla kalibrace obtížnosti? Neproběhla zpětná vazba z testovacích hodin? Není zpětná vazba z praxe? Není možné na základě zkušeností učebnici a metodu dále upravovat? Ta vaše "fakta" v té učebnici jsou. Naopak je jich víc a lepších než v těch tradičních. Jen to není nejtupější učebnice na světě, takové v Česku mají největší úspěch.

Upřímně mi to taky ze začátku tak přišlo, ale u dcery ve třídě se o tom nejvíc pochvalně vyjadřovali rodiče těch slabších dětí. A potom je tedy opravdu potřeba nejvíc proměnit výuku těch slabších a průměru, to 1 % nejchytřejších bude myslet i bez geniální matematiky, pokud je škola nezničí (což v současném stavu dost z nich ano).

A protože ty předchozí generace za posledních 80 let z Česka udělaly jednu z pěti nejinovativnějších zemí světa a protože se svět za posledních 80 let vůbec ani trochu nezměnil, budeme mít pořád školy jako za císaře pána, tak to bylo nejvíc nejlepší.

Hejného metoda je skvělá, prošly jí obě naše děti, ale často nevyhovuje lidem, kteří nechtějí přemýšlet a potřebují mít vše nalinkované. Nevýhoda je, že se staví postupně z jednoduchých základů a když do ní skočíte doprostřed, vůbec netušíte, která bije. Když to vezmete pořádně od začátku, tak je to všechno celkem lehké, včetně D grošů a zvířátkové matematiky. Taky potřebujete dobrou učitelku, nedokážu si představit, že by se něco podobně náročného nasadilo plošně. Je samozřejmě mnohem lehčí zkoušet zpaměti násobilku a tupě počítat pořád dokola z katastrofální knihy "Počítáme zpaměti".

Tam všude ale mají poměrně kvalitní školství a tím pádem i vzdělanou populaci. Naše normalizační školy si rozvracet nedáme!