Přivandrovalci se slezli do jejich země, v níž byl mír mezi všemi národnostmi a etniky. Teď je navíc nutí sloužit v okupační armádě.

Češi museli za války snést mnohé, ale rukovat do Wehrmachtu je s výjimkou Hlučínska nikdo nenutil.

Řešením je zjevně jen mírový proces vedoucí k nezávislé Palestině s Hamásem jako s jednou z hlavních palestinských politických sil.

Mnohé to zklame, ale tím se nic nemění.

Co je však třeba odstranit, je současná fašistická vláda Izraele.

Žádný jiný český vězeň nemusel kromě mnohaletého výkonu trestu odnětí svobody čekat také na výkon trestu absolutního.

Kromě toho tomu mladému alkoholikovi dnes táhne na sedmdesát.

"Podle psychiatričky je vhodné obrátit se na odborníky. Pomoci si ale někdy mohou lidé i sami, pokud si problém uvědomí, dokážou odstranit zdroje svého stresu, nastavit si zdravější prostředí či využít pomoc okolí."

To je zásadní dilema.

Je na vás někdo zvědavý, aby vám pomáhal, podporoval vás a zachraňoval, nebo je realističtější spolehnout se na vlastní síly, i když se zdá, že už žádné nezbývají?

Ta otázka souvisí s tím, nakolik psychiatrie či psychoterapie představují efektivní zdravotnická odvětví, nebo spíš pole pro šarlatánskou pseudoléčbu. I v případě, že je budeme považovat za vědecky věrohodná, není zřejmé, zda v současných českých podmínkách zanedbávání a podfinancování mohou poskytovat praktický přínos pro pacienty.

Nakonec je tu i osobní stránka práce každého lékaře či terapeuta - jak moc je motivován zabývat se každým pacientem skutečně individuálně, namísto aby jen "léčil diagnózu" místo člověka.

Odpověď tedy není snadná. Doporučit lze jen jistou skepsi a krocení velkých nadějí, jež mohou vést k velkým až zničujícím zklamáním.

Z výzev viceprezidentky Harrisové k uzavření příměří zůstaly "závazky USA k obraně Izraele".

Pokud vyznění článku není zkresleno, pak představa předsedy pirátského poslaneckého klubu o naplňování programu jeho strany v oblasti regulace prodeje alkoholu vyjádřená slovy:

"Osobně nejsem příznivec zavírání večerek,“

„Je to ale hlavně na osobní zodpovědnosti,“

nepředstavuje nic jiného než esenci pokrytectví.

Dostál blábolí, jak se to těm, co ho zvolili, líbí.

To ale neznamená, že je proruský. Z takového tvrzení by totiž vyplývalo, že proruský je i současný režim v Rusku, který podporuje. To by pak hrálo do karet jeho propagandě.

Uvažování autora článku nejvýmluvněji ilustruje jeho závěr. Tedy to, co z něj vyvozuje i to, co mezi jeho řádky přehlíží:

"Přesto si ale myslím, že americký ministr obrany Lloyd Austin má pravdu, když říká, že velkému konfliktu se lze vyhnout - pokud se někomu neudělá rudo před očima.

Nesmí se ovšem zapomínat, že podobně jako draci v pohádkách i Hamás a Hizballáh mají více hlav a utnutí jedné nemusí stačit. A i kdyby se odstranily všechny, neznamená to konec odporu proti Izraeli, pokud se nevyřeší palestinská otázka. Když Perseus utnul hlavu Gorgoně Medúse, z kapek její krve se rodili jedovatí hadi."

Domorodci zcela pochopitelně nenávidějící kolonizátory jsou zde odlidštěni mytologizující metaforou na nebezpečná zvířata, protože se už sto let opovažují čelit těmto vetřelcům, a to navíc dost úspěšně. Odpor proti okupaci palestinských území je dnes dokonce jednou ze stěžejních otázek předvolební kampaně v nejmocnější zemi (na druhé straně) světa.

Historie kolonialismu ukazuje, že domorodce musíte buď vyhladit nebo vyhnat nebo zlomit. Sionističtí hrdlořezové se přesně o to snaží s nacistickou brutalitou, které jen za posledních několik měsíců padla za oběť téměř dvě procenta obyvatel Pásma Gazy.

"Co už to stálo, furt je to málo!"

Zpíval Pražský výběr v 80. letech. Izrael vraždí v Palestině i mimo ní. Vzdor proti jeho brutalitě mezitím roste nejen mezi Palestinci ale po celém světě. Jedna země za druhou uznává existenci palestinského státu a izraelskými válečnými zločiny se zabývá Mezinárodní trestní soud a okupací palestinských území Mezinárodní soudní dvůr.

Pokud na něčem takovém může být i něco vtipného, pak je to podpora homonásilí od izraelské strany Náboženský sionismus.

Po přečtení článku, skoro možno napsat eseje, mě napadají dvě otázky. Jaké jsou nejlepší profesní přednosti pana Wollnera? Jaké jsou nejlepší lidské vlastnosti pana Wollnera?

Jo, a ještě jedna. Jak to vlastně bylo tenkrát na tom WC s Balvínem?

"Jedním z rukojmích vlivu lokálních islamistů na britské labouristy by se mohla stát politika vůči Izraeli a Palestincům. Jakkoliv si minulý konzervativní kabinet starostlivě udržoval odstup od pravicového populisty Netanjahua a odlišoval jeho osobní agendu od legitimních zájmů Izraele, v souvislosti s novou vládou se lze dočkat daleko výraznějšího tlaku na posun v neprospěch židovského státu.

Sluší se ovšem podotknout, že ministr zahraničí nové vlády David Lammy je osobně rozhodným odpůrcem antisemitismu a jeho kritika Izraele se pohybuje v rámci běžných parametrů evropské demokratické politiky. Právě proto se však křesťan Lammy již před nástupem do funkce stal terčem muslimské lobby, podle níž se údajně neprojevuje dostatečně radikálně."

Karel Dolejší k aktuální britské politice vůči Izraeli (ještě než stihl přečíst zprávu o změně postoje vlády Jeho Veličenstva k zatykači na izraelské válečné zločince).

Odkaz  

Izraelci i Palestinci si toho mají nepochybně hodně co odpouštět.

My bychom neměli zapomínat na svůj vlastní podíl při porcování Palestiny v roce 1947 - jen devět let po Mnichovské konferenci.

Teď to vypadá, že tu nešťastnou zemi čeká už jen věčné krveprolití.

K zákroku justiční stráže během natáčení:

nebylo jasné, nakolik je zapotřebí a do jaké míry jsou k němu její příslušníci oprávněni, takže zdrženlivý postup se jeví jako profesionální.

Mnozí fanoušci Izraele rádi opakují, jak jsou Palestinci nesnášení i v arabském světě.

Tak tohle je pro ně takový pozdrav z Jemenu.

Od řeky k moři za svůj politický cíl právě vyhlásil Kneset. Tento zastupitelský orgán si Izraelci svobodně zvolili a měli by také nést důsledky za jeho rozhodnutí.

To je ale jistě jen drobnost oproti teniskám z edice 72.

Může ještě někdo pochybovat o tom, že další pokračování existence Izraele představuje existenční překážku pro vznik nezávislé Palestiny?

Zdá se, že právě byl ospravedlněn útok ze 7. října.

To, kam dlouhodobě směřuje politika sionistického útvaru, bylo nyní oficiálně prohlášeno. Pokud to znamená konec dvoustátního řešení jako deklarovaného cíle izraelské diplomacie, pak jde o faktické vypovězení dohod z Osla. To by vyvolalo nutnost zničení Státu Izrael jakýmikoli prostředky.

Ohledně závěru recenze souhlasím s hodnocením hlavní hrdinky, respektive její představitelky. Sehrála roli jakési ideální policistky jako silné a zároveň citlivé a zodpovědné hrdinky.

V tom byl výrazný potenciál, který nezůstal dost využitý. Nabízí se kupříkladu její kontakt s bezdomovcem, který vlastně posloužil jen coby postrašení na úvod.

Ano, stále lze milovat Rusko.

Spasibo, Taťána.

Peksa, Peksa, kdy už dospěješ a dojde Ti, že lidská práva porušují nepřátelé Spojených států, a ne jejich spojenci?