Člověk se nestačí divit, kolik ufňukanců dokáže sehnat jedno médium. To je hlavní podmínka u pohovoru nebo pohovory nejsou, a tak jdete všichni brečet sem, protože nikde jinde vám to netrpí?
Otec je zřejmě za hrdinu, protože donedávna ještě bylo docela běžné, že se starala pouze matka, otec ani plínku nevyměnil. A pokud byste vytáhla hlavu z písku, zjistila byste, že i dnes jsou pomáhající otcové zřejmě výjimka, alespoň mě často chválí za věci, co mě přijdou normální. Setkal jsem se s tím u dětské lékařky, u kamarádek manželky. Předpokládám, že tito lidé znají asi dobře i ten druhý, starý přístup, a proto nám pomáhajícím (špatné slovo, nepomáháme, děláme to tak nějak automaticky), často tito lidé tleskají. Taky si uvědomte, že tito tatínci často do toho ještě pracují. Vám byl k těmto úkonům vyměřen státem docela bohatý prostor.
Pokud chcete pracovat, seberte se a běžte, uděláte pro společnost více, než stěžováním si na internetu. Třeba se jednou dočkáte doby, kdy ti otcové udělají úplně vše, a vy už skutečně budete moct jen čumět do toho mobilu a opět nad něčím, tentokrát již zcela nerušeně, brečet.
Já se strašně všem omlouvám, ale Rejvíz mě hrozně zklamal. Kilometr chodníků, na konci voda, věčné vyhýbání se na úzkých chodníčcích. Neberte to tak, že haním snahu těch, co tomu věnují všechno. Já byl na takových místech mockrát, ale tady toho bylo nejmíň k vidění.
Já docela chápu Vaše zklamání, tedy vás všech, co jste se shodli na tom, že Mechové jezírko je v podstatě promarněný čas. Ale článek nebyl jen o jezírku, ale o Rejvízu. A Rejvíz nejsou jen Mechová jezírka. Možná jste tedy o dost přišli.
Nesnáším záchody, které se otvírají dovnitř. Protože když pak jdete s umytýma rukama ven, musíte chytit tu odpornou kliku a zatáhnout k sobě. Když se otevírají ven, stačí do nich kopnout. Botě je to jedno.
A pak si vesele matlete po displejích telefonů a ťukáte do klávesnic, aniž byste řešili, že je tam X krát víc bakterií. :D
Těžko. Vaše odvody jsou na zdravotní 4,5 % a sociální 7,2 procenta. Zaměstnavatel 9 a 24,8 %.
Tak teď jste mi to natrela. Tak z toho uberte 15 procent dan z příjmu (tu jsem opomnel, má chyba) a výsledek máte v principu stejný. Z mé výplaty odchází mnohem víc než z minima co odvádí OSVČ. Tak OSVČ nemůže na duchod očekávat víc než minimum. Stejně tak nemůže očekávat člověk, co vydělává 25 čistého, že bude mít stejný důchod, jako ten, co vydělává 60.
Přitom by úplně stačilo, kdyby personál hezky hlasitě, na celou kavárnu, dotyčnou matku upozornil, aby si dítě "umravnila". Myslím, že by ji hanba fackovala a příště by si dítě opravdu pohlídala.
Ne, jediné, co by se bohužel stalo, by bylo, že paní dotčená matka by kavárně akorát dala špatné hodnocení. A tomu se chce každý vyvarovat.
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Možná to nevíte, ale o rodičovský příspěvek si nemusí žádat pouze žena. Není to sice v našich vodách obvyklé, ale může si o něj zažádat i otec a má na něj stejný nárok jako matka. Takže ten státem vyměřený bohatý prostor je pro oba. Jen si jaksi otcové nechtějí nechat vzít ten svůj prostor a nahradit ho prostorem s dětmi. Takže se rozčilujete zbytečně a jen potvrzujete slova autorky 🙂
2 odpovědi
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Milá paní, to, že si z mého příspěvku uděláte své závěry neznamená, že něco potvrzuji nebo vyvracím. Jen vaše reakce naznačuje to, že asi budete v řadě těch ublížených nebohých matek, které musí dělat vše a nikdo je nepochválí.
To, že na rodičovskou mohou oba, jsem nikde nerozporoval a osobně bych s tím neměl žádný problém. Představte si to. Vše je to ale jen o troše počítání, a tak doma zůstala žena. Stejně jako se počítalo u našich přátel a doma zůstal muž. Opět, překvapení, žádný problém.
To, že má žena na rodičovské dovolené bohatý prostor starat se o dítě je fakt, ostatně je to její "práce", za kterou dostane sice mizerně, ale zaplaceno. Stejně jako by to byl fakt a jeho "práce" v případě, že by ona pracovala a on byl doma. Tomu druhému je totiž v každém případě dán stejně bohatý prostor realizovat se v práci.
A závěrem, já se nerozčiluji, já se divím. 🙂
1 odpověď