I z prvního patra se dá poměrně snadno pádem zabít.

Jsem zrovna šel přes to místo. Viděl jsem vrtulník a kousek toho kola pod vlakem, kluka jsem neviděl. Buďto ho vytáhli a nesli do vrtulníku zrovna když jsem obcházel ten vlak z druhé strany nebo byl na druhé straně vlaku. Bateriový vlak sotva pár dnů na té trati jezdí a už taková nehoda.

Na tom místě je z přechodu dost daleko na koleje krásně vidět z obou dvou strany a vlaky, které tam na zastávce zastavují, přijíždějí pomalu. Bez problémů by to měl zvládnout i člověk s "hluchátky" naplno puštěnými do uší, jen očima.

Vlak jel od Veřovic, z areálu Tatrovky směrem na Příbor. Z pohledu toho kluka z pravé strany. Kolo pod vlakem bylo asi tři metry od přechodu.

Černobyl byla jedna z prvních velkých jaderných konstrukcí. Tehdy ještě spoustu věcí kolem energetického využití jádra nevěděli, takže tam měli konstrukční chyby, jednak byl reaktor Černobylského typu projektován na "těžbu" plutonia vhodného pro jaderné zbraně. Obojí dohromady silně přispělo k Černobylské havárii.

To nebude dlouho trvat. Po válce na Ukrajině nebudou mít peníze na udržení náskoku před ostatním světem a bude jim chybět i průmyslová kapacita i personální zdroje.

Vyhořelé palivové tyče používat nemohou, protože jeden z důvodů jejich výměny je radioaktivní koroze konstrukčních prvků těch prutů a tudíž mechanické zhoršení jejich parametrů. Třeba zhoršení pevnosti, zvýšení křehkost a lámavost takového prutu. Takže by se jim v reaktoru prut mohl rozpadnout a tím by jim reaktor zhavaroval.

Takové palivo se musí přepracovat, aby šlo v reaktorech dále používat.

Nejen thorium, pokud to toho zahrneme i uran 238, máme dohromady dostatek energie snad na desetitisíce let.

Dostatek času a energie na vývoj jaderné fůze, ale třeba na vývoj těžby uranu z mořské vody nebo z obyčejné půdy, kde je na každou tunu zeminy či horniny v průměru asi nějak 20 - 40 gramů uranu.

Zatím to je z velké části fantazírování. Ve vyhořelém palivu se nachází spousta radioaktivních izotopů: jenom část jich vzniká přeměnou vlastního paliva, druhá část vzniká přeměnou materiálu konstrukčních prvků - obalů paliva v palivových tyčích.

Ty radioizotopy se nejdřív musí při zpracování paliva od sebe chemicky oddělit, protože takovým ozařováním, kterým se likviduje některý nebezpečný radioizotop na stabilní izotop nebo málo nebezpečný radioizotop se současně často přemění atomy jiného stabilního prvku nebo poměrně bezpečný radioizotop na nějaký nebezpečný radioizotop. Ozařováním nebezpečně radioaktivní směsi vyhořelého paliva se tak může dosáhnout naopak aktivace jeho záření.

Vyhořelé palivo se tak nejdřív musí zpracovat. Musí se z něho vytáhnout prvky, které po přepracování mohou být ještě v reaktorech dalším zdrojem energie, potom středně aktivní izotopy, které svým rozpadem mohou sloužit jako samostatný zdroj energie třeba pro vesmírné sondy i další nějakým způsobem využitelné radioizotopy. A teprve zbytek obsahující jenom některé radioaktivní složky se může inaktivovat v urychlovači.

A přepracovávání paliva je zatím velmi nebezpečné a proto drahé. Zlevní, až bude možné na přepracování paliva místo lidské obsluhy používat výhradně dálkově řízené roboty s dlouho životností v radioaktivním a korozívním prostředí těchto recyklačních linek.

Mohli by pochopit, že když toho někdo prodá 20 nebo 200 vagónů do sítě supermarketů, tak může jít logicky na výrazně nižší cenu než když do soukromého řeznictví prodá jednu malou dodávku masa.

Anebo to chápou a jen chtějí přitáhnout lidi i na výrobky konkurenční s těmi supermarkety.

Když z výčtu toho, co u nich lidi kupují evidentně cílí na ty bohatší zákazníky.

A se Sovětským svazem příšla bída na Zem.

Jen zelené blábolení nepoučitelného zeleně zblbnutého papaláše,

Jestli to takhle bude pokračovat, bude oprava v Bruseli nemožná. Bude se to muset za použití tlaku lidí zespoda strhnout od základů, sutiny odstranit na skládku a všechno postavit úplně znova. Čím dříve, tím lépe, tím méně peněz a energie lidí skončí v zelených žumpách.

S první polovnou souhlas. Nízké ceny plynu z Gazpromu ovšem byly předehrou války na Ukrajině, Putin jimi vytvářel návyk Německa a většiny evropské ekonomiky na ruský plyn.

Přirozeně po válce budou ceny ruského plynu pro Evropu, pokud budou, úplně jiné, russáci se budou na co nejvyšší ceně snažit zahojit se z válečných ztrát.a posbírat rublíky na obnovení zásob munice a ruské válečné techniky.

V normální společnosti se tomu říká multiplikace znalostí a zkušeností. Co má za znalosti a zkušenosti z jednoho, využije v druhém.

U nás to je záminka k tomu, jak odstřelit schopné, aby se ke korytům dostali neschopní. Viz současná vláda.

Ale mohou.

Když zaplatíme takovou vyšší cenu, ve které budou už pokuty, které Brusel nadiktuje Kataru. A další náklady. Otázka je, kolikrát vyšší cena to bude, 5 % z bohatství Kataru je pálka. Daň za blbost Brusele.

Evropa brzo bude mít jen takové peníze, které si natiskne v rotačkách..

Nebude mít peníze z průmyslu, protože ten vyhání pryč, nebude mít peníze ze zemědělství, protože intenzívní produkční zemědělství mění zelenými reformami na málo produkční, které nevyprodukuje potraviny ani pro nás, nebude mít peníze ze služeb, protože služby jsou vázány na jejich spotřebitele, což jsou v největší mířě práve průmyslové a zemědělské firmy, nebude mít peníze ani z vědy a technicky, protože kvůli tuhým předpisům tady nikdo nic nového nevymyslí a neprosadí a zase největší uživatelé nových objevů a vynálezů je průmysl a zemědělství. Když se průmysl odstěhuje, za ním se odstěhují i inovátoři i školy a když zemědělství upadne, zmizí i potřeba inovací v něm.

A koneckonců proč by upadající region s pouhými asi 15 % světového HDP mohl něco diktovat zbytku světa? Vždyť upadáme tak, že nejsme schopni ani dostatečně podpořit Ukrajinu ve válce proti státu, jehož HDP je rovno HDP pouhé Itálie.

První vlaštovka, jak svět přijímá bruselské zelené nesmysly.

Já jsem kdysi ten čistý čekankový kořen zkoušel a moc mně nechutnal. Spíš to vidím ve směsi, jako je dnes ta melta.

Neskončila, jenom výrobce prodal areál v centru Pardubic a stěhuje se jinde. Lidi to kupujou a když to kupujou, tak se to bude vyrábět.

A i kdyby se to přestalo vyrábět, když před 100 - 150 lety dělal meltu pražením žita a ječmene na pánvi na sporáku každý třetí hokynář, tak dneska se to bez větších problémů dá pražit doma.

Popel je jinak hlavně výborné, hnojivo, jak už bylo v článku naznačeno, obsahuje všechny hlavní živiny kromě dusíku a všechny biogenní prvky mimo těch těkavých.

Hodí se hlavně na alkalickou a na neutrální půdu. Do kyselých půd se nehodí, protože je alkalizuje a rostliny zvyklé na kyselou půdy by tak mohly přestat růst nebo i uhynout.

Spíš než na kompost bude vhodnější popel prostě rozházet plošně po zahradě. Jenom se musí popel před rozhozením na aspoň měsíc vystavit vzdušné vlhkosti, aby žíravý oxid vápenatý a hlavně oxid draselný se vlhkostí a CO2 neutralizovaly na uhličitan.

Dříve články po sobě aspoň četli, takže i když tam byly blbosti, nebyly tam překlepy. Dnes už ani to ne.

Když jim na vysoké škole, aby profesoři ospravedlnili svou práci a vysoká škola svou existenci, nalijou do hlavy, že takový vysoký plat dostanou už jako absolventi, tak ho při nástupu budou chtít. Většina absolventů kromě své vysoké školy žádný reálný život nezná.

To není jako dříve, kdy mladí hned, jak mohli tuším ve 14 letech dělat brigády, začali je dělat v montérkách hned v podniku, kde pracovali jejich rodiče nebo na JZD a podobně a skutečně se tak během střední a potom během vysoké školy setkali s množstvím reálných pracovišť a reálných lidí. Dneska pokud mladý dělá brigádu, je to u počítače někde v kanceláři daleko od reálného života nebo maximálně někde roznáší pivo či lepí letáky.