Zase text o ničem. Jiná země jiný mrav a dodržuj zvyky kraje, kde žiješ, říkávali naši předci. A platí to stále. Kdo je oprávněn rozhodovat, který obyčej je lepší?
Když čtu podobný článek, napadá mě, zda se autor (zde zřejmě autorka) stydí být Čechem, nebo je za tím jiný mindrák.
A navíc - asi jsem žil v jiné společnosti. Celý profesní život jsem se pohyboval v IT prostředí automobilek, kde se to lidmi s různými VŠ jen hemžilo. Ale nějak mi uniklo, že by vzduchem létaly tituly. I když výjimky byly, jenže obvykle se nejednalo o nejostřejší tužky v penále.
No a závěr "Odepsali jsme mu slušně. „Dobrý den Petře, děkujeme, že nás kontaktujete…“ " je vrchol. Podobně "slušná" odpověď mi již také z některých webů přišla a osobně ji považuji v našem kulturním okruhu za přinejmenším nešťastnou.
Mluví se zde o matematice, ale jde vlastně o obyčejné POČTY. Za matematiku bych považoval až takové oblasti jako diferenciální počet, komplexní proměnnou, kombinatoriku, pravděpodobnosti atd., ale rozhodně ne trojčlenku nebo rovnice o jedné proměnné.
A o to je problém horší. Jenže počty se nedají zvládnout bez hory počítání a to se dnes nenosí.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Společnost, která nemá děti, nemá budoucnost. To není moje věta, to je statrá pravda. A vzhledem k tomu, co se dnes ve společnosti děje, je možná dobře, že se západoevropská společnost blíží svému konci. Protože pokud ženy ztrácí zájem mít děti, je něco špatně. Zajímavé (a alarmující) je, že čím bohatší společnost, tím menší počet dětí. Což, zdá se, platí obecně.
Dovolím si názor. Podle značně agresivního tónu mám dojem, že sama autorka tuší, že je mimo mísu a snaží se přesvědčit sama sebe, že právě ona má pravdu.
Řekl bych ale, že její argumenty jsou zástupné. Děti byly rozeny v hojném počtu za stavu společnosti, kdy byla možnost vychovat je (uživit) neskonale komplikovanější, než je dnes.