Dobře napsáno. Dcera má s tímto na malém městě neustále problém. Mají velkého psa, směsku kavkazského a středoasijského ovčáka a byť je hodnej a zlatej a neskutečnej mazlík, tak má 60 kilo a je to prostě pes, který dokáže překousnout čivavu vejpůl, aniž by si toho všiml. Takže na vycházky jen na vodítku, protože všude kolem je dalších psů jak mladých myší. A protože jsou to z 99 procent malí psi a z tak 60 procent jejich majitelé malí duchem, tak je nechávají běhat navolno a je jim fuk, když si jejich uňafaná hysterická potvůrka přijde odvážně zaútočit na velkého psa na vodítku. Zkuste si představit, když jdete se psem a s kočárkem a najednou se proti vám vyřítí zpoza rohu přízemní smeták a 60 kilo živé váhy se vrhne naproti takové útočící štěkavé potvoře... Takže aby eliminovali rizika, tak mu, nešťastníkovi, pořídili na vycházky pro jistotu i náhubek, i když kromě těch střetů s nevychovanými psy nikdy na nikoho nevyběhl. A malé bestie jsou tedy v poho a otravují dál.
Měla jsem kdysi berňáka, taky neskutečně přátelský pes. Jediný, co si pamatuju, že podobný střet vyřešil bez krve a navždy. Vždycky nás při procházkách prudil jeden domácí voříšek, ne úplně malý, ale oproti mému psovi tak poloviční. Vždycky vyběhl ze dvora domu až na ulici a někdy jen z dálky štěkal, někdy zblízka dorážel, podle toho, jak se ten den cítil. A jednou se cítil asi velmi odvážně, tak si doběhl příliš blízko. A Benjamín zařval, vrhl se po něm a... zalehl ho. Ležel na něm bez pohnutí asi 3 minuty, pak vstal a odešel. Tomu voříškovi chvíli trvalo než nabral dech, zvedl se a odšoural. A byl klid.
No tak vzhledem k tomu, že "slovo jedné rodiny" už se zde velmi odborně vyjadřovalo k hokeji a výsledek jeho zasvěcené a rádoby odborné prognózy rychle a rázně postavil na hlavu, tak si myslím, že nebudu přispívat "jedné rodině" do rozpočtu tím, že bych ten nejnovější blábol vůbec otevřela, natož četla. Ostatním doporučuji totéž. Plýtvat časem na to, aby si člověk přečetl nekompetentní slepec slov vyplozených za účelem získání haléřů za čtenost... nepodporujte blba, radši čttěte něco rozumnějšího.
Takže když si někdo platí životní a penzijní pojištění, tak si zaslouží dávku více, než te, kdo má tak akorát na jídlo? Mě se tedy dávky týkaly kdysi v minulém století, pokud vůbec... ale co si pamatuju, hodnotilo se podle výše příjmu. A ten byl stanoven tak, že by si z něj člověk rozhodně na 2 auta nenašetřil. Vlastně ani na jedno. Mám pocit, že každá změna systému (sociálního, školského a zdravotního) za posledních 30 let je jen k horšímu.
Tři poznámky:
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Dobrý a realistický komentář.
1 odpověď