Při pohledu na zelený spodek plavek mi přijde, že v něm není ženská, ale chlap.....

No, u mého znamení se netrefili. Ale jak jsem pročítala ostatní znamení... vím naprosto jasně, že bych si nepřečetla jedinou knihu z tohoto výběru. Kniha nemusí být tlustá, abych ji přečetla jedním dechem a opravdu se mi líbila. Anna Karenina ve mně vyvolává pocit povinné četby. Kdo to proboha vybírá a pak o tom píše takové slátaniny?

A pak jsou tu lidé, většinou důchodci, kteří mají svá oblíbená místa a na jiné by si nesedli. Stalo se mi to v autobuse před mnoha lety... Naše zastávka je první, takže si sednu na místo, které se mi líbí. Sedí nás v autobuse asi pět. Na další zastávce nastoupí seniorka a jde přímo ke mně. Chce, aby ji pustila sednout, protože je starší a je mojí povinností jí uvolnit místo. Kdykoliv je to potřeba, jsem ochotná vstát a přenechat místo, klidně můžu stát. Jenže tentokrát byl autobus poloprázdný a seniorka si mohla vybrat z tolika volných míst ( klidně si mohla i lehnout 🙂 ) a tak jsem jí klidně řekla, že si může vybrat jakékoliv jiné místo. Řeknu vám, že tolik sprostých slov jsem už dlouho neslyšela. Nepovolila jsem a seděla dál. Naštvaně si sedla tedy jinam a celou dobu pokřikovala urážky. Po dvou zastávkách vystoupila...ano, jela celé dvě zastávky a dokázala zkazit mně i ostatním lidem v autobuse den, jen proto, že byla zvyklá sedět v autobuse jen na jednom místě a umíněně si na tom zakládala.

A pak jsou tu lidé, kteří ochotně pomůžou i když se tím sami dostanou do nepříjemné situace. Stalo se mi, že autobus byl úplně plný a já se nemohla s kočárkem s nemluvnětem dostat dovnitř (manžel byl tenkrát na služební cestě a neměla jsem ještě řidičský průkaz). Bydlíme nyní na vesnici, tenhle autobus byl poslední a cesta domů je dlouhá 10 kilometrů. Jeli jsme z prohlídky od doktora, listopad, venku šero, dítě hladové. A v autobusu se našlo několik lidí, kteří vystoupili, nacpali mě do autobusu i s kočárkem s tím, že zavolají domů, aby si pro ně přijeli. Děkuji jim znovu a znovu.

Všimněte si... Autor zas nedomyslel všechno... Řemeslo má sice zlaté dno, ale jen pro některé, že? Řemeslníci, jak víme, jsou povětšinou muži. Truhláři, zámečníci, instalatéři, elektrikáři, zedníci...Znáte nějakou ženou, která se vyučila cukrářkou, švadlenou nebo kadeřnicí a vydělávala by víc než ajťák? Spočítáte je na prstech jedné ruky. Jistě, pánové tvorstva podotknou, že i žena může být automechanička, elektrikářka, truhlářka, ale kolik takových znáte? Aha! Takže řemeslo nemá vždycky zlaté dno...

Jak zpívá jeden známý zpěvák...Ze svých nároků dost uber, dneska stačí být youtuber...

Myslete si, co chcete. Mně se ta černá líbí...proti ostatním tuctovým obličejům a vychrtlým postavám...ač nevypadá , může to být Češka jako poleno (Rey Koranteng je také Čech, nezapomeňte)

Jak může pisálek psát o soutěži, když neví, že porotkyně se jmenuje Landová a ne Jandová?

Naučte se ležet na zádech....v rakvi se vám to bude hodit.

Museli jsme vykácet kus lesa, vybudovat úplně novou příjezdovou cestu... Chtěli jsme tady co nejvíce zachovat ducha místa a projevit úctu tomu, co tu už vybudovali naši předci.... už vím, komu zavolat, když chci pokácet les nebo posekat trávu....Až třetí hydrogeolog si to tady jako jediný prošel...Stavba stojí v CHKO 2. a 3. zóny ...S jeřábem jsme tu docela bojovali....Pro hochy s bagříky je to hračka – mají joystick a hrají si s tím celý den...Kvůli tomu jsme tady utopili hodně betonu, ale vlastně mi to nevadilo...Pozorujeme pak třeba srnky, jak nám tady ožírají nově zasazené rostliny a dřeviny...Možná se něco objeví, až tady budeme bývat častěji a delší dobu. Není tady tolik úložného prostoru, ale to nám zatím nevadí.

Tess, Czechs are not bad. They just react to the insults you say while eating. They react to stupidity, narrowness, arrogance. If you don't know where the Czech Republic is and still want to be in such a program, try to find something on the Internet. Respect other nations and their customs. You can hurt yourself with words, not just with a slap. The food on your plate is eaten as it is. There are no rats in it, there is no poison in it. No need to add ketchup, mayonnaise, seafood, avocado, no need to fry, grill... The food doesn't smell. You don't say yuck to food. Your country's food is not the best. It is just one of many that you will find in the world. Do you think foreigners would like your food?

Můžete mi někdo říct na kterou školu je nutné mít životopis s pracovním portfoliem? Co v tom životopise ty patnáctileté děti asi budou mít?

Jste hlupák. Nic o tom nevíte, ale musíte to komentovat. Crohn se v současné době ničím vyléčit nedá, můžete se pouze dostat do tzv. remise (stavu klidu). Po určení diagnozy člověk další vyšetření nepotřebuje, protože věřte, že řádkou těchto procedur už prošel (Paraziti? Bylinky? Rovnováha? Jste směšný!) . Takže ty vaše pseudoléčitelské rady si strčte někam! Není vám trapné tahat peníze z nemocných a obohacovat se na úkor někoho, kdo trpí? Asi máte silný žaludek, že?

Nešel? A jak víte, že vaše manželka nemá Crohna? Diagnostika trvá dlouho a než se to zjistí budete mít dvě děti. A co teď? Aha? Pokud máte IBD, tak víte o čem píšu.

S tou dědičností to autor velmi přehání. Mám Crohnovu chorobu 10 let a proto jsem zjišťovala jestli ji nemůžou dostat moje děti. Podle doktora je pravděpodobnost necelých 20%. Samozřejmě záleží i na tom zda má nemoc jeden nebo oba rodiče. Škoda, že autor článku o tom ví prd, ale píše rádobyodborné články.

Uvědomuje si autor článku, že číslo popisné si nevolíme sami, ale dostaneme ho? Takže to, kde bydlíme je vlastně náhoda a s horoskopem to nemá nic společného.

„Vlastně to není o tom, kolik, kdo má na účtu, v jakém autě jezdí nebo v čem chodí oblékaný. To největší ‚bohatství‘ totiž nosíme v sobě. A to, co nosíme v sobě se potom odráží v našem životě.....ano, říká to o ní, že v hlavě toho moc nebude. Druhá věta odporuje první. Hlavně se předvést a mít sledovanost na sociálních sítích. To je přesně to, co nosí v sobě. Ukázat peníze za každou cenu. Kikáni taky jedou na značce Gucci, že?

Růžové náušnice se dávají býkům. Asi nepoznali pohlaví.

„V českém legislativním systému neexistuje žádná právní úprava, která by škole umožňovala zasahovat do volného času žáka a jeho zákonných zástupců.“ Takže, jestli tomu dobře rozumím... Dítě doma nebude psát úkoly ani se učit na další hodinu. Rodič mu s ničím nebude pomáhat... Jak tedy dítě napíše test, když se doma nebude učit? Jak si bude opakovat učivo, které se ve škole naučil např. slovíčka z cizího jazyka? Bude se učitel daným problémem zabývat do hloubky, aby vytvořil dostatečný čas, aby každý žák pochopil a znal? Můžeme pak jako rodiče daného učitele nějak postihnout, když vlastně podle práva nemůžeme dětem doma pomáhat s úkoly, abychom nezasahovali do svého volného času? Bude tedy známkování jen vizitkou učitele, jak zvládl žáky připravit na budoucí život?

Mléko a prášek do pečiva? Hera , co do toho dává, je úplně bílá. Bůhví, co je to za tuk. Recept na 50 věnečků, ale krém do nich jen na poloviční množství a ještě samý puding. Věnečky jsou ošklivé, splasklé, nevzhledné a lámou se na dotyk, uvnitř jsou nedopečené. Asi někdo otvíral troubu během pečení, že? 🙂 To by se v té cukrárně museli sakra stydět!

výsledek je úterý.