Stát bych do toho netahala. Jsem spíš pro to, aby stát zasahoval do co nejméně věcí. Toto elegantně řeší spotové ceny. Pokud se to vypaltí vzhledem k ceně baterie, tak si ji lidé koupí sami a budou porporovat výkonovou rovnováhu. Což už tak funguje, jen to pár let potrvá, než nasoste instalovaná kapacita. Stát to podporuje v dotacích NZU nově nedostanete bez baterie dotaci. Navíc brzo začle platnost LEX OZE III, kde je zakotvena akumulace pro velké baterie, takže je budou moct dělat soukromí investoři, doteď máme v ČR jen pár pilotů o ČEPS s mizivou kapacitoru. To se snad rychle změní. Stát zaspal s tím, že ten zákon přijal s 3 letým zpožděním a udržuje ČR co nejdelší dobu ve stavu energetického skanzenu.

Ano, máte pravdu HDO má nyní fixní časy. Předpovědní modely spotřeby jsou už velmi dobré a HDO pomalu ztrtatilo význam. Ale stále se používá při nenadálých událostech. Běžný spotřebitel si často neuvědomuje, že je nad dodávkou el. elektřiny neustálý dohled jako při řízení letového provozu. Dispečeři 24/7 kontrolují a řídí síť. V případě vychřice se docela zapotí, aby rychle eleminovaly poruchy a minimalizovali zákazníkům výpadky. Zkoušela jsem si to letos na konferenci CIRED v Budějovicích, kde měla ČEZ distribuce simulátor dispečinku.

Ano to je správný postup. Povolila bych prodávání, pokud je v síti nesostatek. To přesně řeší spotové ceny. Takže vše je v pořádku. V ČR jen chybí legislativa na malé balkónové fotovoltaiky úplně bez povolení. Ale nebojím se, politici to stejně budou muset schálit pokud je nedonutí EU tak lidi :-)

Pří výkonové nerovnováze má soustrojí genrátoru 2 možnosti: zvyšování frekvence = nabírá otáčky, nebo zvýšení napětí. Obě veličiny jsou řízeny regulátory, frekvenční regulace je nadřazená a toleranční pásmo je velmi malé 0,02 Hz u ČEZ. V posledních letech ENTSO má dokonce nulovou odchylku period v rámci 24 hodin. Tj. i v Evropské síti jdou provozovat hodiny řízené kmitočtem sítě a nebudou se zpožďovat, stejně jako to mají už dlouho v USA (znáte z filmu Sám doma - kvůli takovému budíku a výpadku sítě zaspali). Takže při nerovnáze výroby a odběru dochází ke zvyšování napětí. Díky tomu se využije samoregulační schopnost elektrizační soustavy. Totiž, že odporové spotřebiče mají P = U^2/R. Se zvýšením napětí mařený příkon roste kvadraticky, tedy velmi prudce a výkonou bilanci tak vyrovnávají. Samozřejmě tato schopnost sítě není nevyčerpatelná.

Nestane se nic, střídač FVE nastaví 0 výstupní proud a přestane tím pádem odebárat proud z panelů. Protože výkon je P = U*I, tedy proud krát napětí. Na panelech sice bude napětí, ale bez proudu to znamená nulový výkon. Prostě se ta energie v panelech nevyrobí.

Daleko větší problém je to u větrné elektrátny, která je roztočená a má značný moment setrvačnosti. Kritická je situace, že dojde k výpadku vn vedení k elektrárně. Odlehčená vrtule začne nabírat rcyhlost. Na to ale reaguje garulační obvod vrtula a otočí listy tak, aby snížil otáčky. V nepříznívých sitacích teoreticky může dojít k havárii rotoru. U nových větrníků to nehrozí, protože aerodynamický profil listů brání překročení mězní rychlsti. Stejný problém je u u vodních elektráren, v případě náhého výpadku sítě, poklesne skokově odběr na 0 a turbína začně nabírat rychlsot. Proto je tam rychlouzávěr, který uzavře přívod vody. Pak se musí ještě absorbovat energie pohybující se vody v přivaděči.

Všiml jste si, že v médiích kolují ty samé fotky jedno a téhož mařiče? Je to hoax. Pokud chcete provozovat mařič, stejně zaplatíte distribuční poplatek. Takže cena by musela být hodně záporná = víc než je distribuční poplatek. Za pár let budou nyní přebytečnou elektřiny spotřebovávat zachytávače CO2 nebo elektrolyzéry a vše zas začne dávat smysl. Veřejný prostor je zbytečně negativní. Proč v ČR nikdo nemá koule na to říci - naše strana s přebytky energie zatočí - dáme pár miliard do vědy a výzkumu elektrolýzy, zachytávání, akumulace... Místo toho reálný rozpočet na vědu a školství neustále klesá. Média a politici zbytečně malují čerty na zeď. Jenže pokud tyto technologie nevyvyneme u nás v ČR, tak to udělají v Polsku, Rumunsku, Švédsku... ČR místo, aby zbohatla na právech a technologiích, tak je bude muset kupovat a zaplatíme to všichni 2*.

Důvod je jednoduchý, protože majoritním akcionářem ČEZ je stát a každorocní dividenda je významným příjmem státního rozpočtu. Takže politici si chtějí zachovat výši dividenty, tak záměrně zdržují legislativu, aby co nejvíce podojili lid. Ale nemusí nás to trápit, protože ty peníze nemusíme díky tomu zaplatit na dan a stát je využije na důchod vaší babičky (sanuje důchodový systém, který je v deficitu), postaví za to kus dálnice, zaplatí plat učiteli vašich dějí, taky hasiče atd. Musíme si uvědomit, že pokud stát nechá lidi ušetřit na energiích, budou se muset zvýšit daně. Takže 0 od 0 pojde. Samozřejmě předpokládám, cestou přerozdělení se moc těch peněz neztratí, ale to už je jiná pohádka 🙂

Smutné na tom je, že ČR je díky tomu energetickým skanzenem. Jako poslední z celé EU jsme přijali LEX OZE III. Bioplynky teď rozjíždíme, když v Německy je rozjížděli před 20 lety. A než se u nás podaří prosadit balkónovou fotovoltaiku, tak to ještě bude trvat.

Napětí v síti nn je 230/400 V v toleranci +- 10% v místě vývodu, tj zásuvky. V místě hlavní domovní skříně +10-5 %. Soláry skutečně napětí zvyšují, ale to se pohybuje vždy v této toleranci. Sám střídač FVE má omezující limity a pokud napětí překročí +10 % tak omezuje dodávku nebo ji vypne. Pokud stavíte FVE, tak žádáte distributora o polovelní připojení výroby. Distributor má docela přesný model sítě, včetně úbytků na kabelech a transformátorech a vypočítá, zda po přiojení nedojde v extrémním případě k překročení +10 %. Pokud ano, nedá vám souhlas s přetoky a přimojí vás pouze s tzv. nulovým přetokem, tj, na měniči musíte nastavi limit na 0 dodávku do sítě. Napětí v síti regulují regulátory přes proud do budičů generátorů a po trase se ještě doregulovává přepínači odboček transformátorů v rozvodnách. Přepínače jsou často automatické. Hlavním udržovatelem napětí je plánování výroby, tj. dispečeři určují matematickými modely kolik se v danou hodinu bude vyrábět a podle toho se topí v kontlech uhelných elektráren. Časová konstanta uhelné nebo jaderné elektrárny je cca 2 hodiny. Musíte tedy vědět dopředu jesti máte výkon najíždět, držet nebo snižovat. Dále dispečink řídí výkonovou rovnováhu pomocí HDO, tj. že lidem zapíná bojlery, akumulačky, tep. čerpadla, jak je potřeba, aby byla výkonová bilance v rovnováze. Tato regulace je velmi rychlá. Za to odměňuje zákazníky slevou na distribučním poplatku v časech nízkého tarifu (levný/noční) proud.

Snad si nemyslíte, že ceny bytů vyšroubovala tato vláda? Ty přeci rosou a sokokově, vždy při finančních krizích, protože je to alternativak uložení úspor. Opravdový skok cen vzniki za covidu, kdy se nemohlo nikam cestovat a stát nasypal moc peněz mezi lidi. Poškozené dodavatelské řetězce nabouraly akciový trh. Chalupy a nemovistoti se zdály jako dobrá alternativa. Samozřejmě ceny se dolu v podstatě nemohou vrátit, pouze stagnují a musí je dohnat inflační znehodnocení měny, aby se dostupnost bydlení zlepšila a to bude trvat dlouho.

Sdílím váš názor, volné byty jsou proto, že řada pronajímatelů má špatné zkušenosti s neplatiči. Zastání níkde, vystěhování se soudy na roky. Finanční ztráta šílená a byt poničený. Sama má zkušenost s neplatičkou. Opakující se krátkodobé smlouvy jsou jediným řešením pro pronajímatele v současném systému. Jestli je omezí a neumožní řešit neplatítí a demolující nájemníky, tak ochota pronajímat ještě více poklesne.

Mě to připomíná paví očka v akváriu. Přemnoží se, až zaplní celý prostor. Vyčerpají zdroje a populace začne stagnovat.

Problém vidím v nejistotách a omezených zdrojích. Pořídit si dítě v naší společnosti je závazek minimálně na 20 let. Jak chcete plánovat, kdž nová vláda vše zruší - nastolí nový pořádek, který další vláda zase zruší.

Raději bych plánovala budoucnost státu se setrvalou nebo mírně klesající populací. Ona se ta porodnost opět zvýší sama. Stejně jako v tom akváriu, když se vyrovná poměr populace vůči zdrojům (peníze, práce, bydlení, čístá voda, vzduch a příroda, kvalitní jídlo bez jedů, čas na odpočinek a realizaci). Nalít na mladé pouze peníze nebude stačit = tedy je to vyhazování peněz.

Ty masové odchody do předčasného důchodu v r. 2022 byly katastrofa co se neměla stát. A už vůbec to nikdo neměl říkat do televize a vůbec ne ministr. To s vámi naprosto souhlasím. Ale změny zabrali nyní chodí do předčasného d. jen 1/4 lidí co byl průměr ještě před touto kauzou. A letos se to zase zpřísňuje.

Deficit důchodového účtu za r. 2024 byl 55 miliard Kč. Za rok 2023 to bylo 73 miliard Kč.

Odkaz 1  

Loni v Polsku narostl státní dluh o 12.2 % v ČR 8.3 %.

Do Polska jezdímě nakupovat také, ale akce v našem Penny jsou ještě výhodnější.

Zapomněl jste na to, kam ty pěníze šly - důchody, školství a pár ostatích kapitol, které jsou svojí velikostí marginální.

Státní dluh Polska od r 2020 raketově narostl. Ty intervence tvrdě zaplatili a potahnou si je léta ve splátkách dluhu.

Obce mají obrovské přebytky. Určitě se najde pár obcí, kde tomu tak není ale většina hromadí v rozpočtech peníze.

Slovo konsolidace znamená čachrování s účetními položkami, aby bylo dosaženo nějakého účelu - většinou snížení nákladů nebo jejich rozložení v čase. Myslím, že čachrování jim jde dobře.

Podle mě je energetika zatím ve výborném stavu, ale s nedobrým střednědobým výhledem. Špatná je jen cenotvorba pro spotřebitele, ale s tím se potýká většina zemí. Holt se energetický sektor totálně mění a starý systém cenotvorby bude nutné celý předělat. A to nejenom v ČR.

Přesně to je problém VŠ už od revoluce. MŠMT by mělo určovat směrná číla podle oporů, které chce platit zadarmo. Nyní to je na školách respoktivě na studentech na co se hlásí. Většina studentů si vybírá co nejlehčí obory. Hlavně, aby měli diplom.

Snižují nám na katedře všem, ministerstvo platí palé příspěvky na VŠ režie - voda, tepení, ele. vzrostly, takže už není na platy. A VŠ jsou mimo platy učitelů na základních a střeních školách.

Státu ale při rozpočtové nekázni hrozí závažné problémy, které pak zaplatíme všichni např. inflací. Vláda bohuže jen vládne, ale nedělá ekonomické výkony. Ty dělá průmysl a služby. Když je propad v poptávce tak ji vláda může stimulovat, ale to není jednoduché. Nezbývá víc pracovat a míň chtít.