Honza se pro práci prodavače nehodí. Jako hospodská jsem musela mnohé vyslechnout,ještě víc přeslechnout a hlavně mít na všechno pohotovou odpověď.Slušně,v klidu, sama být splachovací a mnohé obrátit v žert,abych zákazníka neurazila.

Paní milá,Vy mě mluvíte z duše,ze srdce přímo.Nemám ráda vánoční svátky,ani je nijak neprožívám.Jistě,že pamatuju doby,kdy jsem byla dítětem,chystal se stromeček,kapřík,cukroví.....Dneska jsem tak nějak sama s pejskem,cukroví nepeču-zase,byly doby,kdy jsem si pečení užívala,tím,že není pro koho,i toto pominulo.Takové to pravé kouzlo vánoc se rozplynulo kdesi v nenávratnu,babičky se předhání,která dá vnoučatům dražší dárky, v obchodech doslova davové šílenství,jako by měl snad udeřit hladomor.Navíc,když petardy duní už o Štědrém dni,prostě nejsem schopna tohle normálně chápat.Ano,těším se na pohádky,jakožto jedinou připomínku vánoc i těch mých,kdysi dávno dětských.

Tak jsem při prvním pohledu na titulek četla, že vlajky srazily dvě osoby.....holt,nějak stařecká demence začít musí.

Je to novinka,zní prazvláštně.

Žiju na vesnici,i coby dítě jsem žila-sice v poněkud menší a mám možnost porovnávat.Vesnice,kde žije víc jak tisícovka lidí,dneska už povětšinou přistěhovalých,se opravdu stává místem od závisti,až po nenávist,přelidněná,hlučná. Jako dítě jsem žila ve vesničce docela maličké,o pár trvale žijících obyvatelích,dneska povětšinou už jejich potomcích.Funguje obchod,hospoda,lidi se tu dokáží semknout a uspořádat sjezd rodáků,stejně dobře, jako jakékoli jiné akce.Všechno je o lidech,o tom,že zde lidi drží pohromadě snad právě proto,že tu mají hluboké kořeny.Pravda,autobus projede párkrát za den,cestou do obchodu potkáte jeden traktor, v obchodě dva lidi,ale je tam klid k nezaplacení.Přiznávám,dala bych nevím co,kdybych se do překrásné,klidné vesničky mého dětství mohla na stará kolena vrátit a klidu a pohodě tu dožít.

Ach jo......my starší abychom se snad styděli,že vůbec existujeme,neřku-li báli se vlastního potomstva.Přála bych tomu,kdo tuhle špínu sepsal,aby byl na stáří-raději zavčasu,zbaven svéprávnosti.

Prcek se jistě vyděsil,možná i vřískal, jako když ho na nože bere.Ale proč je to v rubrice Krimi?

Nabízí se otázka,k čemu bude nový ministr zemědělství,když tomu za mák nerozumí.Měla jsem babičku,která říkávala,,když chceš někoho poučovat,musíš o věci něco vědět,aby posluchač nemohl říct,že kecáš".

No.....nečetla jsem, ještě diskuzi,možná budu někoho opakovat.

Domnívám se,že osmnáctiletí kluci nemají rozum na to,aby mohli vozit kolikametrovou stodolu s lidmi.Frajeřina ano, mám velikou káru, jsem king.Ale přece jen dřív museli jezdit na nákladu, zdárně udělat psychotesty na to,aby dostali Déčko na autobus.Možná v dnešní době už ničemu nerozumím,prostě tohle považuju za naprostý nesmysl,nasadit vpodstatě frajírky na autobus.

Dámy a pánové,zítra vyjde článek na téma, jak často měnit spoďáry.

Praha se pozvolna stává Ukrajinou se vším všudy.Docela by mě zajímalo nadšení tramvajáků,kteří s tím budou nuceni jezdit.

Nikdo nevíme,kde na nás zubatá číhá,prostě to paní potkalo na přehradě,bohužel.

Státe, zmocnili se tě blbci.

Kdysi dávno jsem měla kolegyni,která se nechala slyšet,že.....chlap potřebuje jen služku,kuchařku, pečovatelku o jeho děti,ženskou do postele.Ó jak hluboce se nemýlila.Tehdy jsem se tomu smála-osmnáctiletá holka nemá rozum,byla jsem životem poučena.

Teda,to je šok hned po ránu.Dneska už po mě nic nebude......jako je fakt nutné informovat širokou veřejnost o tak ,,strašlivém utrpení", je snad nožka prezidenta natolik jiná,ba co dím,vzácná?

Česká pošta bude zdražovat tak dlouho,až se rozpadne úplně,protože ji nikdo nebude využívat kvůli stále rostoucím cenám.Pamatuju doby,kdy pošťák jezdil na kole a přivezl všechno-noviny,dopisy, babičce důchod.Balíky se vozily do obchodu a tam si je lidi vyzvedli,kde nebyla pošta v místě.Dneska-vidím to tady na vesnici,někdo přiveze noviny, po chvíli jede pošta s dopisem,důchodem,na paty jí šlapou balíkáři dalším autem.Nedivme se,že náklady ZBYTEČNĚ rostou.

Vážení,od téhle rádoby vlády už jen čekám,kdy dojde na žebračenky.

Možná bych sama nad sebou zírala, jakého jsem schopna ve svém věku mrštného pohybu a dosud netušeného hlasového rozsahu.Myš by neumřela strachem,ale smíchy,kdyby chápala,že se jí bojím.

Osamělost? Nejsem si jistá,jestli jsem pocit osamělosti kdy zažila.Ano, jsem jak to říct-poustevník, byť žiju civilizovaně,mezi lidmi,prostě jen vydržím sama se sebou a společenství lidí mě nechybí.

To zas vymysleli kravinu.