Tak jste si sice postěžovala na nemoci mamky, ale pointa mi nějak utekla. O co vlastně teda jde?
Asi jsem toho byla plná, a navíc jsem reagovala na příspěvek paní, že to mám podobně, co se týká rodinného prostředí. Nemoc měla mamka jen jednu - srdce. To ostatní se nabalilo po nepovedeném zákroku přímo v nemocničním prostředí.
Dokončení: Před třemi lety na nás sice nechal přepsat půlku společného bytu (druhá byla naše), ale neopomněl nám to sem tam vyčíst a litovat - i před rodinou a známými - že "ošidil" svého syna, mého bratra, jehož "péče" o oba rodiče se omezila na dvě SMS měsíčně (a nakonec nebyl tátovi ani na pohřbu, který jsem opět zařizovala a platila já). Mimochodem, brácha má exekuce, takže si asi umíte představit, co by nastalo, kdyby otázka společného bytu nebyla vyřešená... Byly chvíle, kdy si jakoby uvědomil, co pro ně děláme, ale moc jich bohužel nebylo. Stáří, pokud člověk není fyzicky a psychicky fit, je hnusné🙁.
Taky mám bratra s exekucemi, alkoholik, bez příjmu, parazitoval na mamce, ta nyní leží na interním JIP. Kardiolog ji v jejím věku 83let přemluvil k operaci srdce v Agelu. Nechtěla, byla pomalejší, ale soběstačná, den před odjezdem korzovala 2hod po městě. Po prvním zákroku v pohodě, druhý den zakrok hodně bolestivý, protlačit žílu se nedaří, výkon přerušili - na příště. Bolest ruky, večer zimnice, teplota. A teď sled: kombinace ATB průdušky, převoz na internu k doléčení, dva dny doma, třetí den odvoz sanitou s masivním průjmem a horečkou, zánět střeva bakterií clostridium, mozková příhoda (tromb z operované ruky?), septický šok, zlatý stafylokok a včera covid. My jsme kvůli otci už majetek zajistit nestačili, otec je myšlením podobný tomu vašemu, včetně toho vyčítání a útoků, dům je stále v SJM, mamka odešla do garsonky. V týdnu jsem byla za právničkou, teď je vše jinak, bohužel. Sám je nyní po operaci žlučníku - dieta. S mamkou nebydlí, pendluji mezi nimi. Teď snad ho donutím, aby zajistil aspoň tu svoji půlku. S bratrem se rozešli ve zlem, ten po smrti mamky nebude mít kde bydlet a za co žít - v 60ti.
Naprosto nevěřím, že se za poslední roky něco zásadně změnilo. A že nějaký nový předpis něco změní.
Hlavní problém ohledně kvality jídla je totiž v tom, že ta jídelny nakupují jejich vedoucí. A obchoďáci různých dodavatelských firem se je snaží uplatit, aby brali právě od nich. Takže v důsledku není výběr tvořen podle kvality nakupovaných surovin, ale především podle toho, kde jsou nebo nejsou úplatné vedoucí (většinou to opravdu jsou ženy). Tam, kde je vedoucí poctivá, nakupují skutečně podle poměru cena/kvalita. Ale z velké části jde jen o to, kolik mají zrovna obchoďáci v černých fondech k dispozici.
Nenakupuji na sklad, zboží beru z týdne na týden čerstvé. Mám spíše problém naplnit objednávku tak, aby mně s ní dodavatel vůbec dojel, jelikož už dost firem limituje odběr od určité částky.
Já bych některé ty kuchařky ze školních jídelen poslala na školení k Pohlreichovi. Ony to jídlo nedokážou dobře dochutit. Zvlášť hrozné jsou některé polívky, když se šetří solí. Kdyby tam aspoň na dochucení daly třeba libeček. Byla jsem několikrát ve školní jídelně vnukovi pro oběd a polévka fakt nebyla k jídlu a kuřecí kousky byly vysušené , tuhé a bez chuti. Škoda těch surovin.Nejlépe umí ty kuchařky uvařit právě ta sladká jídla, buchtičky s krémem, žemlovku, rýžový nákyp. To děcka zbaští bez problémů. Ale špatně upravená ryba je nepoživatelná, stejně jak UHO omáčky.
Obsah soli v dětských pokrmech kontroluje hygiena měřením. Hygiena se dopředu nehlásí, tudíž nikdy nevíte, kdy přijdou do provozu. Dítě není malý dospělý, jeho organismus funguje jinak a děti se rodí bez chutí, ty do nich vložíme my dospělí. A co vím, tak už kolem třetího roku je to glutamát.
A já jsem si pořád říkala, proč udržují ve vegatativním stavu lidi po 80. Oni vlastně prodlužují věk dožití, aby mohli argumentovat. Moji matku 83let začátkem října operovali na srdce, totálně z ní udělali nesamostatného člověka, do té doby si se svou srdeční vadou zašla nakoupit, zajela si jednou týdně busem do města, denně tři patra pěkně po svých, pomalu, ale jistě. Za 14 dnů chtějí pokračovat, i když výkon byl hodně bolestivý a po něm měla zimnici a následně léčbu ATB. Doma je teprve jeden den.
Dobrý den.Systém dnešní doby je takový,že né všichni,si mohou dovolit,zůstat s nemohoucím člověkem doma,poněvadž by se neuživili.Další věc je,že kapacita důchodáků,nebo LDN,jsou také omezené a tak se na druhou stranu podporuje možnost,že stát,dá příspěvek na péči,aby tedy zařízení,nepraskly ve švech.Víte,já vidím chybu v tom,že vůbec pečováky vznikly,tedy nepřímo chyba..Jsou situace,kdy v rodině,jsou nemohoucí,již potomci a nejde opravdu pečovat a pak to chápu,vyjímky jsou.Spíše jsem ale vše myslela tak,že v dřívějších dobách,žili lidi opravdu pohromadě,třeba v jedné místnosti,nejde jen o péči k nemohoucím.Dnes,chce každý bydlet sám,ženy chodí do práce,někdy dřív,než je pro dítě zdrávo,díky systému,že chlap neuživý i manželku a nároky životní urovně stouply.takže z jedné strany se dohání,uroven žití a mezitím uniká,to důležité-rodina.
Ano, tak to funguje, souhlasím. Mám oba rodiče ve vysokém věku a ještě bydlí každý sám 14km od mého bydliště, takže vše dvojmo, bratr nefunguje, spíše další starost. Oni v mém věku byli v důchodu, já mám takovou práci, že pokud z ní odejdu, už se do ní nevrátím. I přesto vážně uvažuji, že půjdu na očr, když to bude nutné. Nejvíc mě mrzí, ne že bych byla více méně doma, jsem introvert, ale že to bude na úkor vnoučků, jelikož naše děti si děti pořizují v pozdějším věku. Manželovy rodiče jsme doopatrovali v domácím prostředí, ale oni byli čtyři, později tři sourozenci v místě bydliště, tj šest dospělých a dalších pět dospělých vnuků. Kromě toho jsme sehnali šikovnou paní v důchodu, bývalou zdravotní sestru na výpomoc.
Ale senioři určitě nejsou zvědaví na školní provoz, křičící děti na zahradě... Pak by si tam vybudovali cukrárnu a ty děti by jim tam lezly a křičely, běhaly... Na to senioři zvědaví nejsou... Mělo by se jim vybudovat zařízení v klidnější oblasti...
Na zahradě nikdo křičet nebude, na zahradě bude stát ten domov. Ještě podotknu, že dnešní děti kromě křiku používají slovník (ne)vybraných slov a ten by už vadil mohl.
Zde asi bude hrát roli i to, že už jedna dotační investice tam po době udržitelnosti skončila coby ztrátová prodaná do "správných rukou", asi ti co se nenechali zvolit a neumí legálně "dojit" systém závidí ...
První část v pořádku, konec se trochu nepovedl. Doba udržitelnosti projektu roli určitě hraje.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Krásný podzimní odstín. Nechápu, proč po světě běhá tolik peroxidových blondýn. Protože chlapům se to líbí 🤷?
1 odpověď