"Mladí kyberšmejdi útočí na staré lidi." - Takový nadpis by byl pro autora článku nepřijatelný? Odpovídal by přece jeho přece pojetí. Čím dále více věcí je v dnešní době obráceno vzhůru nohama. Jinými slovy, místo aby se autor pohoršoval nad kyberšmejdy, pohoršuje se nad jejich oběťmi. Navzdory tomu, že se jimi mohou stát i mladí lidé.
Starostové, dětské skupiny - ministerstvo se kroutí až běda! Neví, komu by na bedra naložili prostý fakt: Nejsou schopní jako stát zajistit pro děti řádné školky s řádnými učitelkami. (to jsme to dopracovali!) Tady neplatí vzít si rybářskou síť a tvářit se jako oblečená - neoblečená. Ministerstvo je v tomto případu nahé.
Celý ten výmysl dětských "domácích" skupin je naprostý nesmysl. Stát jenom hledá, jak hodit na krk starost o děti (školky či jesle), někomu jinému, (že vytvoří naprostý chaos a neprofesionalitu, je jedno), jen když dosáhne cíle - nahnat matky do práce, aby je mohl ždímat. Zájem dětí se tu přitom nezkoumá.
Zásluhovost? 1. Pokud lidem na důchod odkládá stát pravidelně z jejich mezd, pak by se měly zásadně lišit důchody důchodců, kteří pracovali, od důchodů důchodců, kteří prostě nepracovali. Děje se tak? Stát se naopak nedávno k důchodcům, kteří celý život pracovali, zachoval jako ke skupině, která si na důchod neodkládala a které se důchod jaksi milostivě daruje na úkor něčeho jiného. 2. Další možnosti je dát všem lidem stejný důchod, bez ohledu na tzv. zásluhovost. Ta už byla zohledněná ve mzdách. 3. Další věcí je, že mzdy nebývají spravedlivé, pak ten, kdo byl nespravedlivě málo odměňován, třeba učitel v porovnání s lékařem, pak bude mít stejně tak nespravedlivý důchod. 4. Každý by měl mít možnost se rozhodnout, zda chce, aby mu důchod jednou zajišťoval stát, (vidíme, jak to dělá), a tudíž si na něj odkládal, jak to bylo dosud u pracující části obyvatelstva - anebo aby se zařídil sám, a stát pokud jde o něj, by ale ostrouhal mrkvičku. Přestože by to znamenalo snížení počtu nezbytných úředníků pracujících na vybírání na důchody a následné vracení těchto zadržených peněz ve formě důchodů.
Naši předkové počátkem 20. století usilovali o to, aby měly děti, (ale i rodiče) základní školu, první stupeň, v každé vesnici, byť i horské. S velkým úsilím i slávou se jim to podařilo. Pro děti to bylo skvělé, malé školy byly příjemné, kamarádské, děti se znaly ze sousedství, i rodiče, a pro děti to byl krásný začátek školní docházky. Přispívalo to i ke snižování výchovných problémů.) Tenkrát to šlo. A dnes ne? - Jenomže to jsou hodnoty, které tvrdý tržní systém nesčítá.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Je otřesné, jak nynější vláda začala "účtovat" s těmi nejvíce bezmocnými: S důchodci, rodinami s dětmi, postiženými a kojenci.
1 odpověď