Jezdím dost casto MHD v Praze se svojí 80 letou kolegyní, jen vyjímečně se stane, že nám někdo uvolní místo, pred týdnem jsem se tomu moc nasmála, říkám ji podívej se ,jaké jsme ještě mladé kočky,c hvíli se na mne dívala a já ji řekla, no když nás nepustí nikdo sednout. Pochopila rychle a začla se smát.Přitom je to dost smutné.Od mládí jsem byla vychována zdravit starší známe a uvolnit místo.Jiná doba ,jiny mrav
Nejezdím na dovolenou sama ,vzdy s s partnerem. Na inzerátech čtu vzkazy od mužu a žen, kterí někoho hledají. Jen si říkám ,zda má význam hledat někoho jen,
aby mně zaplatil lůžko. Pokud nepojedu s cestovkou mohu si najít pokoj dle svých finančních možností. Jen pro zajímavost hledám půl roku, kdo se k nám přidá na 14 denní pobyt v říjnu na Lomboku. Odpovedi já pojedu, napiste informace, strávila jsem s tím hodiny, vysledek nulový .Jediný muj poznatetk-někteří lidé neznají zeměpis ,ceny letenek a nebo mají představu, že Indonesie je za pár korun
Nedívala jsem se na film, trochu jsem se bála, sama jsem rakovinu před 8 lety měla, hned při odchodu do důchodu, zatím OK, ale stejně se bojím, chemoterapii jsem ušla. V mém příbuzenstvu ji mělo 7 lidí včetně matky ,pet umřelo.Já bohudík zatím cestuji a brigádničím .Když otevřu seznam ,že se někomu opet vrátila ,naskočí mi husí kuže, kdo to v rodine a okolí nezažil pak nemůže pochopit
Obdivuhodná žena ,ale myslím si ,že neustálé članky na seznamu komu se vrátila rakovina a jak bojuje působí na mnoho lidí depresivně , zvláště dost na lidi ,kteří před lety prošli léčbou .Mají pocit,že vyhráli a po letech jsou už mimo a jsou štastní a doufají ,že se to už nevrátí a ted to vše čtou zvláště před vánocemi .Vím o čem mluvím, sama jsem procházela před sedmi lety léčbou ,sestřenice před dvěma roky.Autoři článků by měli být schovívající.
držím palce ,před sedmi lety mne též postihla rakovina ,když jsem utekla hrobaři z lopaty ,tak jsem si řekla, že si užiji každého dne .Zatím se mi to podařilo, mojí matce před 33lety ne. Ale dnes je medicína na tom lépe .Proč se stále vyhazují peníze a nedá se vše n výzkum. Moc držím palečky at se máma dětem vrátí zdravá
Také jsem byla tak nerozumná ,že jsem se před 45 lety provdala do Alžírska. Manžel sic nepraktikoval zásady islámu ,ale rodina, kde jsem žila ano a já jako emancipovaná žena z Prahy jsem po dvou letech utekla, nikdy bych nebyla schopna se žít podle jejich představ Od té doby jsem ho neviděla .Někdy, když potkám v Praze zahalenou ženu tak si řeknu chudák naivní holka, nevěděla co ji čeká
já si též řikám ,že pokud mají lidé na tyto věci není ještě tak zle, socialní dávky by měly být řešeny zaplacením dětem ve škole obědy a svačiny, některé děti po celou dobu výuky hladov í.Mám známé ,kteří naříkají na nízký důchod, topí sajrajtem, znečištují okolí, 5000 tisíc za cigarety a 2000 pivo si neodepřou
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Doma nosím jen mírně obnošené věci ,pokud je tam flek ,který se pořadně nevypral ,nebo zadrhnutá nit vyhazuji. Bude mně 70,jako dítě jsem oblečení moc neměla a muselo se šetřit ,ale ani svoji matku jsem neviděla nikdy v teplákách a vytahaném triku ,rovněž tak nechodím a neučesaná a ani nenalíčená bych dodnes nešla ani k popelnici .I v sekáči sedají sehnat pěkné věci pro domov.