Problém vidím v tom, že je všechno schováno za legislativu Evropské Unie. Koho by branci chránili? Českou republiku? Evropskou Unii? Nebo potřebuje víc " matrošu " Severoatlantická aliance pro své celosvětově " mírové " mise? Byly by schopné zákonodárné orgány " naší " vlasti, zmíněným institucí sdělit, že ti, co si projdou základní vojenskou službou v České republice, budou bránit výhradně území České republiky? Nejsem zastáncem válek a na současnou situaci se dívám jako na uměle vytvořený konflikt a ten, kdo potřeboval vytvořit ostré rozhraní mezi Východem a západem nebyli Rusové, i když svým podpisem, týkajícím se anexe Krymu tento konflikt rozjel Putin. Možná si řeknete, že kličkuji v minovém poli, ale pokud do někoho píchnete 10x prstem, tak vám po jedenáctém pokusu rozbije ústa a rozhodně se vás nebude ptát na to, zda s tím souhlasíte. Dalo by se možná diskutovat o tom, kolik těch stupňů volnosti kolem nás do zahájení války bylo, ale řekněme, že jsme se pohybovali v třírozměrném prostoru. Pokud ale začne kterákoliv strana řešit svou hospodářskou situaci zbrojením, nedostává se ani na plochu, ale pouze do jednosměrné ulice. Pokud v ní změníte směr pohybu, budete pokutováni. Víte, jsem 65. ročník a o lásce k vlasti jsem slyšel naposledy v hodinách občanské nauky za komunistů. You are make in Europe and You are 100% recykling. Where is Your home, bois and girles? Do You know it?
Víte, zajímalo by mě, kdo vlastně tahá za provázky. Pokud i prezident Trump otočí svůj postoj, nikoliv vůči Ukrajině, ale Evropě o 180°, je tady síla, kterou musí respektovat. Vzdáleně mně to připomíná obrat postojů pana Zemana vůči Rusku po té, co jej navštívil pan Fiala, který se v té době na pozici premiéra České republiky prakticky nestačil ještě ohřát. A tu samou otázku si kladu i v případě současných událostí v naší zemi. Jestliže se zástupci jedenáctimilionové země bijí v prsa i po té, co dostali od pana Trumpa " kopačky " a financují národně-osvobozenecký boj Ukrajiny finančními prostředky, které nemají, tak by mě zajímaly podmínky banky, která nám na to půjčuje. Tady se hraje o víc, než Ukrajinu a regiony, které se nyní draží budou skupovány i s dobytkem, který se na nich v současné době pase a je značně přemnožený.
Zajímalo by mě, zda jsou mezi lidmi zvědavci, kteří by chtěli zjistit nějaké parametry, vztažené k lávě z Etny, když je tak dobře přístupná? Teplota, měrná hmotnost, chemické složení, mechanické parametry, popř. nějaké výbrusy, které by umožnily přiřadit vychrlenou lávu k nějaké hloubce nebo nějakému prostředí. Před nedávnem jsem se byl ze senior klubem podívat v Třešti, šestitisícovém městečku blízkému Telči, kde jsme obdivovali betlémy. Co ale většině účastníků uniklo, tak byl park zámku renovovaného ( toho zámku ) do hotelové podoby, v kterém bylo, mám pocit, že 15 docela velkých kamenných bloků, popisujících jednotlivá geologická období blízkého okolí. Součástí byly docela podrobné popisky s výbrusy, umožňující analyzovat jednotlivé minerály uvnitř bloků a sdělit proces, kterým se vyvřelina dostala na zemský povrch, včetně jejich stáří. Kupodivu nejmladším geologickým útvarem jsou čedičové útvary se stářím kolem 1,5 milionu let, ale byly tam i bloky staré kolem 150 milionů let. Nechci si před Váma " honit triko ", ale zvědavost by tady nějaká měla být. Mě osobně by zajímalo, zda láva při tuhnutí krystalizuje nebo může být jak krastalická, tak amorfní, tedy jako sklo, třeba při tuhnutí lávy podmořské sopky.
Člověk by měl být takový, jakého jej chtěli mít rodiče. Měl by stavět na základech, které byly stavěny předchozými generacemi. Měl by se pohybovat v prostoru, který dokáže poznat a pochopit. Měl by měnit pouze to, co bude k užitku nejen jemu. Myslet si, že musím vyplnit svou přítomností každý prostor, který mně vytvoří politici, není v pořádku. Mít jedničku z konstrukce Tokamaků a nevědět, že chodím po Zemi pouze proto, že mně dali život muž a žena, dva milující se lidé ( a to nemyslím pouze postelové scény ) je spíš zátěží, než přínosem. Nemít radost z kvetoucích a rodících, nejen kulturních rostlin, je hodně zlé pro každého lidského tvora. Považovat všechny produkty jako je káva, kakao, čaj, koření, tropické ovoce, mořské plody, rýži nebo sůl za samozřejmost a myslet si, že je poviností vzdálených producentů všechny zmíněné položky do České republiky dodat právě proto, že zde bydlím JÁ, je poměrně naivní myšlenka, stejně tak, jako považovat jedince ( množné číslo ) za svůj majetek a vystavovat na ně certifikáty, pomáhající šířit strach mezi lidmi. Nevím, čeho je pan Trump schopný a zda nebudu jednou jeho pozice na Zemi litovat, ale mně osobně je na něm sympatické to, že dokáže potvrdit dohodu podáním ruky a pohledem do očí, což je pro mě hodnotnější událost než podpis jakékoliv smlouvy. Podle mého chce pan Trump vytvořit prostor pro život a ne labyrint, v kterém bloudíme jak těla bez duše a nevíme z které strany na nás dopadne morová rána a číst ideologií prororostlé články mě už opravdu nebaví. To jsme se od komunistů příliš daleko nedostali.
Jste pánové zaměřeni naprosto všichni až na důsledek událostí, které k válce vedly. Aniž bych chtěl vyvolávat jakékoliv pogromy, hnal bych k odpovědnosti ty, kteří vytvářeli koridor k tomuto jednosměrnému řešení. Už jen fakt, že necelého půk roku před válkou koupila Česká zbrojovka americký Colt mně připadá jako zajímavé téma, ale osobně se do něj nechci pustit, protože bych jakýkoliv poryv v tomto prostoru neustál. A takových témat jsou desítky. Možná cítíte sami, že mně není vždy z toho co napíši úplně dobře, ale nezlobte se na mě, ten, kdo není schopen splácet v reálném čase své dluhy, přijde o to, co bance zastaví, to jest většinou o střechu nad hlavou, to jsou základy finanční gramotnosti, o kterou tak stojí hodní kapitalstičtí stratégové a o které se donedávna tolik mluvilo. Zmiňujete se také o vztahu k vlasti. Víte, nám v tomto směru dávali základy ( já jsem to alespoň tak cítil, nikoliv ale po politické linii ) učitelé základní školy se zrušeným členstvím v KSČ, samozřejmě, že ne v rámci jejich předmětů, ale např, při třídních výletech. A až budete chránit zemědělskou půdu tak, jak byla chráněna před 89. rokem před sktučným znehodnocením, nikoliv finančním, tak možná přijdete na to co je skutečným bohatstvím. Nezlobte se na mě, ale jsme v pozici dobytka, natlačeného k elektrickému ohradníku, zděšeně bučícího nad tím, co ho čeká a nemine. Problémům se musí předcházet, problémy se nemůžou řešit, pokud ovšem neexistují lidé bavící se vytvářením problémů. Těch uměle vytvořených problémů jsem už vypočítal mnoho a nemám chuť se stále opakopvat..
Nemohu se k článku pana Petra Duška vůbec vyjadřovat, dle mého názoru jsou opravdu výživné. Přeci jen bych zkusil najít skulinku a po uplatnění znalosti, že se dá střídavý elektrický proud transformovat, aby jeho vedením nevznikaly tak velké ztráty, bych se rád zeptal právě na ně.Samý měnič, samý transformátor, samé vedení, samá účinnost, samá burza. Přeci jenom jsou to vzdálenosti i několik set kilometrů, možná i tisíce kilometrů. Já bych postavil elektrické vedení z kopce, aby k nám proud dotekl a začal bych stavět přečerpávací elktrárny. Přes den bych nabíjel baterie a v noci bych svítil na solární panely reflektorama.
Víte, nemohu dělat přednášky o životě, ale mám takový pocit, že autorka článku má stejně kritický přístup k současnosti, jako nepřímo uvedené ročníky k minulosti a osobně si nejsem tak docela jistý, zda svoboda slova a demokracie mají pro dětskou duši nějaký význam. Takovému človíčkovi je úplně jedno, zda po Zemi chodí nějaký Biden nebo Putin, zda nějaký politik zneužije poslaneckou imunitu ke svému obohacení nebo, že kolegu jeho otce vyhodil zaměstnavatel, třeba kvůli hrubému porušení pracovních kázně nebo zda kvůli železničnímu neštěstí v Indii zemřelo 150 lidí. Pro tohoto človíčka je důležité, aby byla v pořádku jeho rodina a každý den slyšel z úst rodičů: " Dobré ráno, dobrou chuť, nezlobte paní učitelku, nashledanou nebo ahoj, vrátím se, třeba ve čtyři odpoledne. Aby si jejich rodiče našli čas na pohádky, dobré jídlo od maminky ( manželky ) a večer jim s pusou na čelo popřála maminka dobrou noc ". Ta událost, které se říká dětství, musí mít místo, čas a rozměr s obsahem, aby na své rodiče takový človíček myslel v dobrém, i v nesnázích. Myslím si, že nikdo nemůže a ani nechce popírat výhody současné doby, ale myslím si, že dětství je trochu o něčem jiném. O čem ?, na to už musí přijít nejen autorka tohoto článku.
Pokud by se mně někdo zeptal: " Co by jste vlastně od mě, jako politika chtěl? " Pravděpodobně bych mu odpověděl: " Rád bych, abych se v prosotoru, který kolem sebe vytváříte, mohl starat o: svůj zdravotní stav, o byt, v kterém žiji, o práci ( ne dokonalou ), kterou mám a o svoje volnočasové aktivity, alespoň tak, jako do této doby. Rád bych, aby opět měla nadvládu diplomacie, kultura, hospodářské a kulturní zájmy každé země. Rád bych, aby jste neměli radost z toho, že dobytek, který jste natlačili k elktrickému ohradníku a na kterém pracujete už od 89. roku, bučí zděšením nad udeálostmi příštích dnů. " Vy, co máte potomky, by jste se mohli ještě zeptat: " A jaký prostor můžete vytvořit pro naše potomky? A zajímá Vás vůbec, že nějaké máme? " Všechny ty Trumpy, Bideny, Erdogany,Karly, Fialy, Babiše, Putiny, Fice, Orbány? Víte, co všechny volitelné politiky spojuje? Z pohledu bezpečnostních služeb svých zemí neznamenají bezpečnostní riziko pro svou zem. Myslím si, že se budoucnosti nemusíme bát, že Al vyřeší všechno za nás, díky svému zdravému rozumu, úvaze, nezávislému pohledu na události a díky své prozíravosti. A víte co? Budu dál myslet na pohádky, dobré jídlo, rodiče, zahrádku, lesy, příbuzné, školy, možná ( spíš ne ) kolegy, spolužáky, rodinné příslušníky. Budu rád myslet na plavání, cyklistiku, výlety a přednášky, ať už na Kraví Hoře nebo v TMB. V jednom z článků byla poznámko o tom, že není zatím zcela jasná úloha pana Lipavského při inauguraci pana Trumpa. Myslím si, že tato otázka bude v nejbližších dnech objasněna.
Víte pánové, brácha mně poslal odkaz, na kterém byl v ca 15 min. dokumentu vykreslen život současného prezidenta pana Trumpa. Celý život pana Trumpa byl spojen s jeho rodinou: maminkou, otcem a jeho sourozenci. Jeho otec byl celý život schopným realitním makléřem a jeho synovi se stala tato dráha také osudem. Jsou tam zmínky jak o úspěšných investicích, tak investicích, které vedly k jeho bankrotům. Na základě tohoto dokumentu předpokládám, že se jedná o inteligentního, komunikativního, velmi společenského a mezi Američany oblíbeného člověka. Osobně jsem na panu Trampovi oceňoval skutečnost, že dává přednost pohledu do očí a potřesení rukou přednost před smlouvami, alespoň jsem získal z reportáží takový dojem. Muži, který má se čtyřmi ženami kolem 10 mužských potomků kolují v kardiovaskulárním systému místo krve roztavené mince. Věřte mně, že si nechci hrát na analytika nebo věštce, ale pan Trump byl, je a bude investorem a to nejen do realit, který má kolem sebe tým stejně spřízněných duší. Buď vyhraje ten, kdo mu předloží výhodnější obchodní podmínky nebo si obě strany, které budou muset v konečném důsledku spolu kooperovat zaváže svými pravidly a smlouvami. Hodnoty, které jsou důležité pro Vás, nemají pro pana Trumpa hodnotu žádnou. Myslím si, že pan Trump zabezpečil svými finančními prostředky aspoň tři další generace svých potomků a v současnosti mu jde o prestyž Spojených Států Amerických.
1) Měli jsme ( máme ? ) možnost být 4 roky nezaměstnaní, t.j. doba, po kterou je placeno sociální i zdravotní pojištění Úřadem práce. 2) Koketuje se s myšlenkou na čtyřdenní pracovní týden. 3) Rostou důchody a to nejen starobní. 4) Chápu, že v různých profesích nepostradatelní lidé, nemusí mít z budoucnosti strach. Ve své autobiografické knize sdělil svým čtenářům francouzký herec Pier Noare, že jeho strýc, pracující v bankovním sektoru odešel do důchodu v 40, ( 45 ? ) letech aby si užíval života, protože si na důchod již vydělal. Zeptám se Vás ale: " Máte doma někdo seniora staršího 60 roků ?" Kterýsi kolega mně při diskusi na podobné téma řekl, že lidský organismus je dimenzován na 50-ti letý život, potom už se jedná o nadstandard a my bychom měli poděkovat za každý další rok, ne- li den života navíc. Řekl, že přechod žen je toho důkazem. Budu- li mluvit sám za sebe, tak na odchod do důchodu se zatím netěším, mí rodiče byli ale v trochu jiné situaci a po dlouholeté práci na pozici výstupní kontroly v kovárně a ve školství se na odchod do důchodu oba těšili a dokázali si jej také užít výlety s důchodci, činností na zahrádce, občasnou návštěvou divadla, či starostí o praktický průběh velikonoc, narozenin, či vánočních svátků nebo obyčejným sledováním televize doprovázeným kávou, čajem, pivem nebo skleničkou vína. Důchody budou v roce 2054 pravděpodobně velmi slušné, a já vám přeji, aby jste si jej v těch 70- ti letech začali naplno užívat. Mluvíte-li ve 20-ti o horizontu 10 let, je to něco jiného, než když o tomto horizontu mlivíte v 60-ti letech.
Není pochyb o tom, že se nám po 89. roku otevřel prostor, který snad ani nemůže být trojrozměrný. Otázkou je, zda se v něm dovedeme orientovat a zda máme vůbec na události v něm probíhající nějaký vliv. Jedu- li po ulici Kamenná u nás v Brně na kole ( je to jedna z mých hodně oblíbených tras ) a podívám. li se z horizontu ( dříve než začnu sjíždět k Antroposu ) na měnící se nábřeží řeky Svratky, řeknu si: " Škoda, že člověk stárne ". Příští rok v dubnu mně bude 60 roků. Mívám ale hodně často pocit, že veškerá negativa zatěžující obyvatele za komunistů byla už dávno v dnešní době překonána. Prostor, který kolem sebe vytváří každý z nás se nedá posuzovat podle množství banánů a pomerančů, které se nám do něj vejdou. Teď se nezlobte za to přirovnání, ale osobně se posadím klidně na prkýnko vyrobené z plastu, možná ale existují lidé, co jej musí mít vyrobené za zlata. O zařazování lidí mezi hodnotnější a méně hodnotné už vůbec nemluvím. Stejně tak o pocitu, že tak zvaných estébáků je v dnešní společnosti daleko víc než za komunistů. Dříve to byla pro některé lidi živnost, v dnešní době je to pro většinu zábava. Možná se to v tom bohatém království ztratí. V království, kde máme kávy, kakaa, čaje, koření soli, tropického ovoce, mořských plodů, všech možných druhů ořechů nebo drahých a vzácných kovů tolik, že je ani nespořebujeme. Otázkou je, komu se tak líbíme, co pro něj děláme nebo do jakých plánů nás zakomponoval, že nám na ten nadstandard půjčuje a čím mu za ty půjčky ručíme? Nebo Vám snad banka někdy půjčila, aniž by jste museli zastavit střechu nad hlavou?
Potřebuje vláda vydávat dluhopisy, když prosazuje fotovoltaiku? Potřebuje vláda vydávat dluhopisy, když prosazuje větrné elektrárny? Potřebuje vláda vydávat dluhopisy, když podporuje v jakékoliv podobě vojenské aktivity na Ukrajině? Proč potřebuje vydávat vláda dluhopisy na události při kterých přijdou o střechu nad hlavou celé rodiny od seniorů až po ..........Na tyto události už pravděpodobně loajalita vůči nejmocnějším organizacím této Země nestačí.
Ještě do nedávna jsme se rozčilovali nad komunistickými rekultivačními zásahy, odvodňujícími potenciální zemědělské plochy, nad rušením přirozených hranic soukromých políček a špatným výběrem zemědělských plodin. To vše bylo označeno za destruktivní činnost, s kterou se příroda těžko vyrovnává. Aniž bych chtěl uplatnit ironii, musím říci, že se příroda těžko vyrovná i s konstruktivním lidským přístupem. Přiznávám, že i do mého života přinesl konstruktivní přístup spoustu výhod, ale přemýšlejte se mnou. 1) Tam, kde byla zemědělská půda za komunistů označena první bonitou, vznikla satelitní městečka s veškerou infrastrukturou. 2) Tam, kde byly na mnohých místech neudržované travnaté plochy, vznikla obchodní centra podpořená parkovacími plochami. 3) Nevím, jak dlouhá je naše dálniční síť, ale předpokládejme, že 600 km a že její celková šířka je 20m a předpokládejme, že na ní spadne v průměru 150 mm srážek, to jest 600.000 x 20 m x 150 litrů na každý její metr čtverečný, to jest 1,800.000 t dešťové vody, která bude odvedena do její blízkosti. Předpokládejme, že ovlivní stejně široký pás vedoucí kolem ní, na který spadne dalších 1,800.000 tun dešťové vody. Započítejme do toho půdorysné plochy nových staveb, včetně parkovacích ploch u dálničních úseků a můžeme být rádi, že v naší zemi máme Ministerstvo životního prostředí.a divme se nad potopami, protože ta samá situace je v Polsku, Německu, Rakousku, Maďarsku a na Slovesku ( předpokládám ). Postě jsme řekli přírodě: " Hele přírodo, tady jsme páni my Homo Sapiens, tak si to přeber jak chceš ".
Máte pravdu.V dnešní době máme více jídla,léků,zajímavých projektů,sportovních vítězství na mezinárodních soutěžích,přednášek, audio-vizuálních programů,třeba na brněnské hvězdárně,každý den jsme konfrontováni s realitou a to nejen u nás, máme lepší sociální zázemí a mnozí z nás se podívali do míst,o kterých by se nám za komunistů nemohlo ani zdát.Přesto,aniž bych se chtěl vrátit do minulosti,rád vzpomínám na dobu,od které jsem začal vnímat svět.Svět,v kterém jsem se bál výšek,bodavého hmyzu i psů a v kterém jsem nechápal proč jsou lidé sami.Naše sousedka, o poschodí níže pan Kalvoda a v prvním poschodí pan Rösler.Dokonce jsem jednou maminku požádal aby paní Dandovou pozvala ke štědrovečernímu stolu,aby nebyla tak sama.Svět,v kterém jsem ujel několik prvních desítek metrů v blízkosti zahrádky rodičů na kole,aniž bych potřeboval podporu,uplaval na brněnské přehradě prvních několik metrů,aniž bych se nadechnul vody a ujel několik kilometrů s autem bez " papírů " s otcem na místě spolujezdce,abych nemusel mít strach z jízd v autoškole. Svět,v kterém Vás doktor zvážil a změřil při každé návštěvě,poslechl si tlukot srdce, proklepal hrudník, zeptal se na tak zvané subjektivní potíže a napsal diagnózu, kterou mu dnes vyjede počítač napojený na senzory rozmístěné po Vašem těle, aniž by se na Vás podíval a po případném rozhovoru s Vámi do diagnózy napíše, že byl s pacientem proveden základní psychologický pohovor. Svět, v kterém jsem držel ve vlastních rukách lopatu, zbíječku, cihlu, hrábě, rýč, rýsovací pero, pravítko Je to svět, který nebyl dokonalý a přesto se ho nikdy nevzdáme.
Víte, ono to negativní působení člověka na životní podmínky začíná už těžbou, např. rudonosných hornin, písku, vápence, kazivce a jejich zpracováním až do stavu použitelného, např. u betonových konstrukcí, pokud bych pokračoval dál, tak i já bych možná popsal celou A4. Nejen technická řešení nabízí dobrodružnou cestu, ale já osobně v tomto okamžiku bych přemýšlel o skromějším pohledu na život konečných spotřebitelů, kteří by se měli znovu učit chodit po zemi a nelítat v luftě, jak se kdysi správně česky říkalo. Tím ovšem nemyslím, že by lidé měli dřepět doma a s úzkostí hledět na točící se budíky elektro, plyno a vodoměrů. To, proč opět vstupuji do diskuse se ale týká přírodních jevů. Když se tak celý svět zajímá o vulkanickou činnost, nejen na Islandu, zajímalo by mě, kolik tepla takové vulkanické činnosti nových, či znovu aktivních sopek vygenerují a jaký objem vzduchu či vody ( v případě podmořské ) sopky ovlivní, třeba i tím oxidem siřičitým. Jak jistě víte, tak promísením plynných oxidů s vodou vznikají kyseliny. Nezlobte se, ale mám obavu, že právě to, co chtěli komunisté, děláte Vy. Poroučíte větru, dešti. Žijete v zemi, kde včera znamená zítra. Plánujete obranné aktivity armády v pouštních podmínkách a vše jsme to podtrhli parazitováním na cizích zemích. Ještě mám v živé paměti, jak jsme se my, slušní lidé pohoršovali nad čínskou dětskou prací. To, že v Indii umírají lidé bez sociálního zázemí na ulicích v hromadách odpadků, aniž by o ně kdokoliv projevil zájem, nás zas tak moc nezájímá, hlavně, že máme od koho brát plodiny pro výrobu potravin.
Víte, už mě ty předpovědi začínají trochu míchnout. Mají totiž naprosto stejný průběh. Ke konci pětidenního intervalu předpovídají velké srážky, naposledy to bylo 65 mm během 24 hodin nepřetržitého deště. Čtyři dny před toužebně očekávanou událostí začínají množství upravovat, naposledy to bylo 37 mm, no a nyní sedím u předpovědní mapy a množství očekávaných srážek je upraven na celkových 11 mm a to zdaleka nejsme ještě blízko pondělí. V místě mého bydliště, tedy v Modřicích už snad nepršelo více jak dva měsíce, až na jednu či dvě vyjímky s průtrží mračen a tak se pohled na zkroucené zelené listy, nejen šeříků, stává každodenní realitou. Přečíst si, že modely předpovídají vydatné srážky nejen pro Španělsko, ale třeba i Saharu je fajn, ale už by mohlo zapršet i u nás.
Víte, já se narodil v Československé socialistické republice v dubnu roku 1965. To jsou údaje, které mně nikdo z rodného listu nevymaže. "Jaruzelský, Honekr, Krajský, Kádár, Čaučesku, Papandreu, Živkov a nezlobte se i Brežněv byli exponenti, kteří méně či více reprezentovali svou zem. Skutečnost, že značná část Slováků žijících na jihu Slovenska " vládla " také Maďarštinou ve mně nebudila pozitivní emoce a z této kombinace nemám dobrý pocit ani dnes. Přiznávám, že jsem o souvislostech uvedených v článku nikdy nepřemýšlel, i když jednotlivé historické události byly, možná zkresleně prezentovány v hodinách dějepisu. Budu- li mluvit sám za sebe, tak se vlastně ani dnešním událostem nedivím, protože obsah pojmu globalizace považuji za nešťastný proces. Možná, že promýsení etnik bylo nezbytnou nutností pomalu se rozpadajícího světa, ale myslím si, že všem, kdo přemýšlí o tom kde, kdy a komu se narodili, musí současné události vadit. Oni za ten " slepenec " bojovali vojáci vracející se z fronty Velké války po 11. listopadu roku 1918, kteří byli odvelemi na hranice se zeměmi uplatňujícími územní požadavky na nově vznikající stát a předpokládám, že věděli za co bojují.. To snad v historii Československé republiky byla jediná událost, za kterou jsme pokládali životy. Třeba má Orbán daleko skromější cíle a spokojí se s darem od Putina v podobě níže uvedené Zakarpatské Rusi.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Myslím si, že potomci našich politiků by mohli alespoň četu vytvořit a svým přístupem k mírovým aktivitám jejich otců a maminek nám ukázat cestu. No a kdyby musela některá z nich uronit slzu nad fotografií svého potomka, no tak bohu žel ( tuto bytost asi také budou potřebovat ), tak se nedá nic dělat, ale ztráty jsou povoleny. A ať nezapomenou na potomky všech, kteří získali české státní občanství, ti svou novou, nádhernou vlast půjdou určitě také bránit. Prostor, který jim vytvořili k pohybu je úžasný, stačí jen roztáhnout křídla a letět.