Tady už žádné " kdyby " nesmí být.

Víte, co se mně zdá neuvěřitelně zajímavé? Lidé se ve všech směrech zdokonalují. Lékařství, strojírenství, potravinářský průmysl, kultura, cestování. I když si myslím, že to není pravda, tak tvrdí: " Nebudeme- li mít výsledky v oblasti vývoje, tak tento směr zanikne. " Může mně někdo z Vás říci, proč ještě nezanikla politika jako profese ? Jaké nové postupy uplatnili politikové od dob, které v dobách mého dětství vykreslovaly tituly Eduarda Štorcha a budu- li oněco aktuálnější, tak jaké nové postupy uplatnili politikové od dob Martina Luthera Kinga a Ku- Klux- Klanu, Che- Gevary a třeba IRA, J.F.Kenedyho - Fidela Castra - Nikity Chruščova a Kim- Ir- Sena, Ajatoláha Chomejnýho, Rézy Páhlavího, maršála de Gola, armádního generála a presidenta Československé socialistické republiky, pana Ludvíka Svobody, či J. Tita. Pokud by svou životaschopnost měla obhájit politika svým konstruktivním přístupem k událostem, potom by dávno neměla mít své místo na Zemi. A budeme- li mluvit o naši společné hodné tetě demokracii, tak velmi rád vzpomenu i na její potomky, např. Loajalitu, s kterou se musí většina uchazečů o práci spříznit předmanželskou smlouvou.

Nemohu přidat žádný odborný komentář, ale mohu použít svou " železnou " logiku. 1) Nějaká fyzická osoba musí dát pžíkaz k vyplacení finanční nebo vydání hmotné pomoci Ukrajině. 2) Nějaká fyzická osoba musí tento příkaz podepsat a další provést. 3) Z výše uvedeného textu vyplývá, že pro Ukrajinu nejsme strategickým, ale pouze doplňkovým partnerem. 4) Zajímalo by mě, jakou subpozici nám generální dodavatel ve svém kolektivu subdodavatelů určil a zda nejsme součástí veřejné obchodní společnesti, kde všichni členové za činnost VOS ručí svým majetkem v plné výši. 5) Potom by mě zajímalo, zda náklady spojené s činností veřejné obchodní společnosti nesou na svých bedrech právnické nebo fyzické osoby. 6) Musím Vám sdělit, že jsem zakladetelům této společnosti nedal souhlas se svým členstvým a nehodlám se dělit jakýmkoliv způsobem ani o zisky, ani o ztráty způsobené špatným hospodařením společnosti a rád bych věděl, jaký právní, či ústavní základ mají tyto obchodní aktivity.

Víte, mám celou skříň nejen pro časopisy,ale našlo se v ní místo pro Mateřídoušku, Čtyřlístek, Junáka i Rychlé šípy. Jako malý kluk jsem si je aspoň dvakrát do roka pročítal a nikdy jsem nepřemýšlel takovým směrem,jako autor článku. Myslím si,že každý příběh obsahuje dobro i zlo dotýkající se jedinců lidské společnosti. Rychlé šípy neřeší globální problémy lidstva, ale svými zásahy zkouší napravit to, co by v blízké budoucnosti negativně ovlivnilo jedince,nikoliv typu Trumpa neb Erdogana. V každém příběhu je to vlastně takový boj dobra se zlem a každý čtenář si může vybrat, které straně fandí. Pokud vím,tak Rychlé šípy nebyly nikdy povinnou četbou,nikdo nebyl z obsahu zkoušen a nebyl nucen k žádným postojům. Nebyla v nich zmínka ani o Stalinovi, Leninovi, Marxovi, Engelsovi či Gottwaldovi, VŘSR, ani krizových létech naší společnosti za komunistů. Byly to příběhy plné dobrodružných výprav a já na ně nedám dopustit. V těchto příbězích jsou udíleny užitečné rady a postoje, které zastávají Rychlé šípy, se mně zdají správné. Nemáte zapíjet peckové ovoce vodou, nemáte zbytečně volat o pomoc na koupališti, máte pomoci kamarádovi přepadenému zbabělci ( hned v prvním příběhu ), nemáte se při bouřce schovávat pod stromy. Tak trochu Vás nechápu. S Jaroslavem Foglarem máte problém, ale s takovým Jiřím Strachem, nikoliv. Člověk, který dokáže zrežírovat pohádky jako Anděl páně nebo Lotrando a Zubejda na jedné straně a na druhé straně Vám předloží barevně vykreslené důsledky vraždících psychopatů, např. v Labyrintu. Osobně nemám problém s Jaroslavem Foglarem, mám problém s Jiřím Strachem.

Myslím si, že potomci našich politiků by mohli alespoň četu vytvořit a svým přístupem k mírovým aktivitám jejich otců a maminek nám ukázat cestu. No a kdyby musela některá z nich uronit slzu nad fotografií svého potomka, no tak bohu žel ( tuto bytost asi také budou potřebovat ), tak se nedá nic dělat, ale ztráty jsou povoleny. A ať nezapomenou na potomky všech, kteří získali české státní občanství, ti svou novou, nádhernou vlast půjdou určitě také bránit. Prostor, který jim vytvořili k pohybu je úžasný, stačí jen roztáhnout křídla a letět.

Problém vidím v tom, že je všechno schováno za legislativu Evropské Unie. Koho by branci chránili? Českou republiku? Evropskou Unii? Nebo potřebuje víc " matrošu " Severoatlantická aliance pro své celosvětově " mírové " mise? Byly by schopné zákonodárné orgány " naší " vlasti, zmíněným institucí sdělit, že ti, co si projdou základní vojenskou službou v České republice, budou bránit výhradně území České republiky? Nejsem zastáncem válek a na současnou situaci se dívám jako na uměle vytvořený konflikt a ten, kdo potřeboval vytvořit ostré rozhraní mezi Východem a západem nebyli Rusové, i když svým podpisem, týkajícím se anexe Krymu tento konflikt rozjel Putin. Možná si řeknete, že kličkuji v minovém poli, ale pokud do někoho píchnete 10x prstem, tak vám po jedenáctém pokusu rozbije ústa a rozhodně se vás nebude ptát na to, zda s tím souhlasíte. Dalo by se možná diskutovat o tom, kolik těch stupňů volnosti kolem nás do zahájení války bylo, ale řekněme, že jsme se pohybovali v třírozměrném prostoru. Pokud ale začne kterákoliv strana řešit svou hospodářskou situaci zbrojením, nedostává se ani na plochu, ale pouze do jednosměrné ulice. Pokud v ní změníte směr pohybu, budete pokutováni. Víte, jsem 65. ročník a o lásce k vlasti jsem slyšel naposledy v hodinách občanské nauky za komunistů. You are make in Europe and You are 100% recykling. Where is Your home, bois and girles? Do You know it?

Víte, zajímalo by mě, kdo vlastně tahá za provázky. Pokud i prezident Trump otočí svůj postoj, nikoliv vůči Ukrajině, ale Evropě o 180°, je tady síla, kterou musí respektovat. Vzdáleně mně to připomíná obrat postojů pana Zemana vůči Rusku po té, co jej navštívil pan Fiala, který se v té době na pozici premiéra České republiky prakticky nestačil ještě ohřát. A tu samou otázku si kladu i v případě současných událostí v naší zemi. Jestliže se zástupci jedenáctimilionové země bijí v prsa i po té, co dostali od pana Trumpa " kopačky " a financují národně-osvobozenecký boj Ukrajiny finančními prostředky, které nemají, tak by mě zajímaly podmínky banky, která nám na to půjčuje. Tady se hraje o víc, než Ukrajinu a regiony, které se nyní draží budou skupovány i s dobytkem, který se na nich v současné době pase a je značně přemnožený.

Odpovím Vám paní( slečno )Šťastná naprosto obecně. Pokud budet chtít připravit dobré jídlo, tak jednou použijete kuchařku, po druhé radu babičky, po třetí se Vám jídlo připálí a tuto zkušenost využijete k tomu, aby jídlo,které budete připravovat po čtvrté bylo v pořádku a strávníci Vám za něj poděkovali.Pokud napíši pojmy jako mineralogie, petrologie, vulkanologie, hutnicrví, řeknete si možná:" Co to tady ten člověk plácá, vždyť to nemá hlavu ani patu ".Mohu pokračovat dál a říci si:" Vždyť na vesmíru se mnohým lidem také nemusí zdát ni tak moc zajímavého.Vždyť je to jenom o hmotě, tedy hmotnosti, teplotě, tlaku, rychlosti a energii.To mohu zůstat na Zemi a nemusím do vesmíru. Nebo. Proč bych se měl zajímat o to,co je na dně Mariánského příkopu, když se nepotopím ani do pětimetrové hloubky plaveckého bazénu,v které mám pocit, že mně prasknou ušní bubínky? Nad tím,že každých 10 m hloubky vyvolává voda tlak ca 1 atmosféry, resp. jednoho barru, tedy tlak, který působí na náš organismus v zemské atmosféře. už málokdo přemýšlí " Myslíte si, že tím utíkám od mezilidských vztahů, nebo nedávám lidem dostatečný prostor na zemi? Věřte, že na pozadí toho, co jsem napsal v prvním článku je jméno muže ( nepamatuji si jej ), který se zabýval celý život petrologií a stopa, kterou po sobě zanechal už tam může být na věky, věků. Amen. Pravdou ale je,že průchod mineralogií byl pro mě očistcem,proto, že krystalografické soustavy jsou složité prostorové obrazce, podle nichž minerály tuhnou a zapamatovat si je je poměrně obtížné. U kovů je to snažší. Ty s malými vyjímkami tuhnou KPC nebo v KSC.

Zajímalo by mě, zda jsou mezi lidmi zvědavci, kteří by chtěli zjistit nějaké parametry, vztažené k lávě z Etny, když je tak dobře přístupná? Teplota, měrná hmotnost, chemické složení, mechanické parametry, popř. nějaké výbrusy, které by umožnily přiřadit vychrlenou lávu k nějaké hloubce nebo nějakému prostředí. Před nedávnem jsem se byl ze senior klubem podívat v Třešti, šestitisícovém městečku blízkému Telči, kde jsme obdivovali betlémy. Co ale většině účastníků uniklo, tak byl park zámku renovovaného ( toho zámku ) do hotelové podoby, v kterém bylo, mám pocit, že 15 docela velkých kamenných bloků, popisujících jednotlivá geologická období blízkého okolí. Součástí byly docela podrobné popisky s výbrusy, umožňující analyzovat jednotlivé minerály uvnitř bloků a sdělit proces, kterým se vyvřelina dostala na zemský povrch, včetně jejich stáří. Kupodivu nejmladším geologickým útvarem jsou čedičové útvary se stářím kolem 1,5 milionu let, ale byly tam i bloky staré kolem 150 milionů let. Nechci si před Váma " honit triko ", ale zvědavost by tady nějaká měla být. Mě osobně by zajímalo, zda láva při tuhnutí krystalizuje nebo může být jak krastalická, tak amorfní, tedy jako sklo, třeba při tuhnutí lávy podmořské sopky.

Člověk by měl být takový, jakého jej chtěli mít rodiče. Měl by stavět na základech, které byly stavěny předchozými generacemi. Měl by se pohybovat v prostoru, který dokáže poznat a pochopit. Měl by měnit pouze to, co bude k užitku nejen jemu. Myslet si, že musím vyplnit svou přítomností každý prostor, který mně vytvoří politici, není v pořádku. Mít jedničku z konstrukce Tokamaků a nevědět, že chodím po Zemi pouze proto, že mně dali život muž a žena, dva milující se lidé ( a to nemyslím pouze postelové scény ) je spíš zátěží, než přínosem. Nemít radost z kvetoucích a rodících, nejen kulturních rostlin, je hodně zlé pro každého lidského tvora. Považovat všechny produkty jako je káva, kakao, čaj, koření, tropické ovoce, mořské plody, rýži nebo sůl za samozřejmost a myslet si, že je poviností vzdálených producentů všechny zmíněné položky do České republiky dodat právě proto, že zde bydlím JÁ, je poměrně naivní myšlenka, stejně tak, jako považovat jedince ( množné číslo ) za svůj majetek a vystavovat na ně certifikáty, pomáhající šířit strach mezi lidmi. Nevím, čeho je pan Trump schopný a zda nebudu jednou jeho pozice na Zemi litovat, ale mně osobně je na něm sympatické to, že dokáže potvrdit dohodu podáním ruky a pohledem do očí, což je pro mě hodnotnější událost než podpis jakékoliv smlouvy. Podle mého chce pan Trump vytvořit prostor pro život a ne labyrint, v kterém bloudíme jak těla bez duše a nevíme z které strany na nás dopadne morová rána a číst ideologií prororostlé články mě už opravdu nebaví. To jsme se od komunistů příliš daleko nedostali.

Jste pánové zaměřeni naprosto všichni až na důsledek událostí, které k válce vedly. Aniž bych chtěl vyvolávat jakékoliv pogromy, hnal bych k odpovědnosti ty, kteří vytvářeli koridor k tomuto jednosměrnému řešení. Už jen fakt, že necelého půk roku před válkou koupila Česká zbrojovka americký Colt mně připadá jako zajímavé téma, ale osobně se do něj nechci pustit, protože bych jakýkoliv poryv v tomto prostoru neustál. A takových témat jsou desítky. Možná cítíte sami, že mně není vždy z toho co napíši úplně dobře, ale nezlobte se na mě, ten, kdo není schopen splácet v reálném čase své dluhy, přijde o to, co bance zastaví, to jest většinou o střechu nad hlavou, to jsou základy finanční gramotnosti, o kterou tak stojí hodní kapitalstičtí stratégové a o které se donedávna tolik mluvilo. Zmiňujete se také o vztahu k vlasti. Víte, nám v tomto směru dávali základy ( já jsem to alespoň tak cítil, nikoliv ale po politické linii ) učitelé základní školy se zrušeným členstvím v KSČ, samozřejmě, že ne v rámci jejich předmětů, ale např, při třídních výletech. A až budete chránit zemědělskou půdu tak, jak byla chráněna před 89. rokem před sktučným znehodnocením, nikoliv finančním, tak možná přijdete na to co je skutečným bohatstvím. Nezlobte se na mě, ale jsme v pozici dobytka, natlačeného k elektrickému ohradníku, zděšeně bučícího nad tím, co ho čeká a nemine. Problémům se musí předcházet, problémy se nemůžou řešit, pokud ovšem neexistují lidé bavící se vytvářením problémů. Těch uměle vytvořených problémů jsem už vypočítal mnoho a nemám chuť se stále opakopvat..

Nemohu se k článku pana Petra Duška vůbec vyjadřovat, dle mého názoru jsou opravdu výživné. Přeci jen bych zkusil najít skulinku a po uplatnění znalosti, že se dá střídavý elektrický proud transformovat, aby jeho vedením nevznikaly tak velké ztráty, bych se rád zeptal právě na ně.Samý měnič, samý transformátor, samé vedení, samá účinnost, samá burza. Přeci jenom jsou to vzdálenosti i několik set kilometrů, možná i tisíce kilometrů. Já bych postavil elektrické vedení z kopce, aby k nám proud dotekl a začal bych stavět přečerpávací elktrárny. Přes den bych nabíjel baterie a v noci bych svítil na solární panely reflektorama.

Navrhoval bych, aby jste mezi červencovými a srpnovými prázdninami, sobotami a nedělami, státními svátky, ředitelskými volny a jarními prázdninami zrušili vyučování.

Využiji prostoru k tomu, abych odpověděl na svůj příspěvek a sdělil Vám v něm, žě mí rodiče velmi dobře věděli, v jakém prostoru bychom měli vyrůstat. Můj otec se narodil v roce 1933, s dědou a rozrůstající se rodinou se ca 3x stěhovali za prací. Na konci 2.světové války přes jejich dům v Paskově prošla fronta. Děda zemřel při odklízení munice z ulic Paskova, ke kterému byli vyzváni starostou. Na základní vojenskou službu nastoupil můj otec v roce 1953 ( úmrtí Stalina, Gottwalda, měnová reforma, studená válka ). V roce 1961 zemřela otcovi jeho první manželka, v roce 1968 vystoupil z KSČ. Jeho životem procházely zprávy o Martinu Lutheru Kíngovi, Ku-Klux-Klanu, Che-Gevarovi, J.F.Kendym-Nikitovi Chruščovovi-Severní Korei, Irské republikánské armádě, Chomejným, Páhlavím. Moje maminka byla za druhé světové války zbavena povinnosti po dobu jednoho roku navštěvovat základní školu, protože bojovala o život s černým kašlem a důsledky tohoto boje byly znát z každého výsledku tak zvaného štítkování. A z problémů ji dostala až poválečná gymnastika. Byla cvičitelkou v Sokole, sbírala medailová umístění z regionálních soutěží, byla pokřtěna a byla u biřmování, celý život pracovala ve školství a byla i členkou KSČ. Neslyšel jsem, že by se rodiče kdy navzájem urazili a v jejich, potažmo našich životech byl prostor pro radost z první konvalinky, první včelky, prodlužujícího se dne, kvetoucí zahrádky, smích, víno, velmi zřídkavou zábavu v podobě plesu, divadla a rodinu. Je pravdou, že měli obavu z naší, hlavně mojí výřečnosti a tak informace o reálném světě opravdu minimalizovali.

Pokud by se mně někdo zeptal: " Co by jste vlastně od mě, jako politika chtěl? " Pravděpodobně bych mu odpověděl: " Rád bych, abych se v prosotoru, který kolem sebe vytváříte, mohl starat o: svůj zdravotní stav, o byt, v kterém žiji, o práci ( ne dokonalou ), kterou mám a o svoje volnočasové aktivity, alespoň tak, jako do této doby. Rád bych, aby opět měla nadvládu diplomacie, kultura, hospodářské a kulturní zájmy každé země. Rád bych, aby jste neměli radost z toho, že dobytek, který jste natlačili k elktrickému ohradníku a na kterém pracujete už od 89. roku, bučí zděšením nad udeálostmi příštích dnů. " Vy, co máte potomky, by jste se mohli ještě zeptat: " A jaký prostor můžete vytvořit pro naše potomky? A zajímá Vás vůbec, že nějaké máme? " Všechny ty Trumpy, Bideny, Erdogany,Karly, Fialy, Babiše, Putiny, Fice, Orbány? Víte, co všechny volitelné politiky spojuje? Z pohledu bezpečnostních služeb svých zemí neznamenají bezpečnostní riziko pro svou zem. Myslím si, že se budoucnosti nemusíme bát, že Al vyřeší všechno za nás, díky svému zdravému rozumu, úvaze, nezávislému pohledu na události a díky své prozíravosti. A víte co? Budu dál myslet na pohádky, dobré jídlo, rodiče, zahrádku, lesy, příbuzné, školy, možná ( spíš ne ) kolegy, spolužáky, rodinné příslušníky. Budu rád myslet na plavání, cyklistiku, výlety a přednášky, ať už na Kraví Hoře nebo v TMB. V jednom z článků byla poznámko o tom, že není zatím zcela jasná úloha pana Lipavského při inauguraci pana Trumpa. Myslím si, že tato otázka bude v nejbližších dnech objasněna.

Víte pánové, brácha mně poslal odkaz, na kterém byl v ca 15 min. dokumentu vykreslen život současného prezidenta pana Trumpa. Celý život pana Trumpa byl spojen s jeho rodinou: maminkou, otcem a jeho sourozenci. Jeho otec byl celý život schopným realitním makléřem a jeho synovi se stala tato dráha také osudem. Jsou tam zmínky jak o úspěšných investicích, tak investicích, které vedly k jeho bankrotům. Na základě tohoto dokumentu předpokládám, že se jedná o inteligentního, komunikativního, velmi společenského a mezi Američany oblíbeného člověka. Osobně jsem na panu Trampovi oceňoval skutečnost, že dává přednost pohledu do očí a potřesení rukou přednost před smlouvami, alespoň jsem získal z reportáží takový dojem. Muži, který má se čtyřmi ženami kolem 10 mužských potomků kolují v kardiovaskulárním systému místo krve roztavené mince. Věřte mně, že si nechci hrát na analytika nebo věštce, ale pan Trump byl, je a bude investorem a to nejen do realit, který má kolem sebe tým stejně spřízněných duší. Buď vyhraje ten, kdo mu předloží výhodnější obchodní podmínky nebo si obě strany, které budou muset v konečném důsledku spolu kooperovat zaváže svými pravidly a smlouvami. Hodnoty, které jsou důležité pro Vás, nemají pro pana Trumpa hodnotu žádnou. Myslím si, že pan Trump zabezpečil svými finančními prostředky aspoň tři další generace svých potomků a v současnosti mu jde o prestyž Spojených Států Amerických.

1) Měli jsme ( máme ? ) možnost být 4 roky nezaměstnaní, t.j. doba, po kterou je placeno sociální i zdravotní pojištění Úřadem práce. 2) Koketuje se s myšlenkou na čtyřdenní pracovní týden. 3) Rostou důchody a to nejen starobní. 4) Chápu, že v různých profesích nepostradatelní lidé, nemusí mít z budoucnosti strach. Ve své autobiografické knize sdělil svým čtenářům francouzký herec Pier Noare, že jeho strýc, pracující v bankovním sektoru odešel do důchodu v 40, ( 45 ? ) letech aby si užíval života, protože si na důchod již vydělal. Zeptám se Vás ale: " Máte doma někdo seniora staršího 60 roků ?" Kterýsi kolega mně při diskusi na podobné téma řekl, že lidský organismus je dimenzován na 50-ti letý život, potom už se jedná o nadstandard a my bychom měli poděkovat za každý další rok, ne- li den života navíc. Řekl, že přechod žen je toho důkazem. Budu- li mluvit sám za sebe, tak na odchod do důchodu se zatím netěším, mí rodiče byli ale v trochu jiné situaci a po dlouholeté práci na pozici výstupní kontroly v kovárně a ve školství se na odchod do důchodu oba těšili a dokázali si jej také užít výlety s důchodci, činností na zahrádce, občasnou návštěvou divadla, či starostí o praktický průběh velikonoc, narozenin, či vánočních svátků nebo obyčejným sledováním televize doprovázeným kávou, čajem, pivem nebo skleničkou vína. Důchody budou v roce 2054 pravděpodobně velmi slušné, a já vám přeji, aby jste si jej v těch 70- ti letech začali naplno užívat. Mluvíte-li ve 20-ti o horizontu 10 let, je to něco jiného, než když o tomto horizontu mlivíte v 60-ti letech.

Víte, docela by mně zajímalo, jaké je podloží v lagunách, v kterých se stále udržuje voda. Teoreticky by se měla veškerá voda vsáknout do písku. Stejně tak, jak pršelo v Maroku, by mělo zapršet vícekrát ve Španělsku a Portugalsku. Těmto žíznícím oblastem bych to přál.

Rád bych znal pane Buriane Vaši představu o prostoru, v kterém se chcete pohybovat. Přečetl jsem si několik Vašich příspěvků a podle mě používáte dost neotřelé výrazové prostředky. Člověk, který toho v životě tolik prožil a pohrdá např. pojmem kultura ducha, s kterým jsem se právě za komunistů seznámil, musí vědět jak má vypadat prostor, přes který budou procházet jeho kolegové, spolužáci či rodinní příslušníci. Přeji Vám dobrý den.