Sternbergové ale nevlastnili tento hrad úplně nepřetržitě. Po vymření Holických ze Sternbergu roku 1712 přešel hrad dědictvím do majetku hrabat Götzů a poté Roggendorfů, až roku 1841 jej opět koupil Zdenko ze Sternbergu. Takže je tam 130 let přestávka… no a pak těch 41 let bolševik, ale to se nepočítá, vím.

Vidíte na toho jsem zapoměl..... tak snad ještě Zikmund a Hanzelka abychom je měli všechny. Škoda jen že neznám jména lidí z akce expedice Tatra I. co se vrátila po revolici bez zajmu médií.

Jediný komunismus fungoval po válce v Izraelských kibucech. Ty jejich podmínky které měly k dispozici, spolu s nezměrnou vůlí a solidaritou, jim úspěch přinesly. Bohužel, jinde je to nerealizovatelný utopismus.

Hlavní příčina je v pohodlnosti lidí, někteří se prostě nechtějí vzdát svého životního stylu. Nemluvím teď o lidech, kteří mít děťátko nemohou ze zdravotních důvodů. Já mám děti tři, s manželem jsme vždy dětem dopřáli alespoň jednou ročně hory, o prázdninách tábory, se školou švp, i když naše platy učitelů byly dlouhodobě velmi hraniční. Přesto jsme to zvládli a vychovali jsme tři slušné a pracující lidi, kteří nás mají rádi. O penězích to opravdu není.

Já bych byl ve střehu. A co nás Emil Holub. Ten ty Afričany nejenom fotografoval, ale přivezl i některé artefakty. Dokonce zavlekl africkou dívku do Čech ( pak ji k její nevoli vrátil zpět). To by se taky mohlo proti ČR použít! 😀😀

Pavel lustrační osvědčení dostal, že s StB nikdy nespolupracoval...co s tím ?

Tak za nmás pamatuju, že tenkrát jsme taky dostali z každého předmětu domácí úkol a minimálně se naučit na příště. Jenže - ono je úkol a úkol.

Navíc máti b yla toho názoru, že jakmile přijdu ze školy, vyšle mne na nákup (tím jsem podle ní venku a odpočnu si)a potom hned na úkoly a učení,

Jenomže ty úkoly jsme já i brácha museli psát do zvláštních sešitů nanečisto a až když měla máma čas je překontrolovat, pak teprv se směly přepsat do školních sešitů. A to bývalo často až pozdě večer, stejně tak zkoušení z naučené látky.

Nejhorší ale bylo, že jsme museli tenden zvládnout veškeré úkoly i učení, byť daný předmět jsme následující den vůbec neměli.

A i když bylo zhotovo z předchozího dne, takl átka na konkrétní den byla od máti zkoušena znova. Vlastně to doma byla taková"druhá škola", jenže daleko přísnější a leckdy nechyběly ani pohlavky.

Takže nějaké "ven", mimo kroužků a Sokola během týdne neexistovalo - "dokud tě nevyzkouším, nehneš se z baráku" byla mátina zásada.

Ale nebyli jsme jediní, kdo to takhle doma měli. Prostě šlo o prestiž, co tomu lidi řeknou, že mám blbý dítě (v překladu znamená, když donese horší než dvojku nebo ty dvojky častěji.)

Sňatky mezi příbuznými jsou vždy rizikové, příkladem byli Habsburkové.

Tak to nemám. Nikdo se o jeho zpracování nepokoušel. Takže příbuzní asi nejsme :D

Bíža vzniklo na matrice zkomolením. Asi tak jako z německého Fritz český Fryc, Fric

Opravdu? V Čejči jsem byl poprvé na nějakém setkání obyvatel Čejče s partnerskou obcí ve Francii, záznam z něho točila českoslovesnká televize Ostrava. Už tehdy mne zaujalo, že hostinský, co nám na návsi točil pivo, se jmenoval Bíža. A těch Bížáků tam bylo hafo. Nejvíc na tamějším hřbitově. No aspoň už vím, odkud se rozšířili do celé republiky. Teď jich je nejvíc kolem Čáslavi, prostě tam někde :)

O styku s francouzskými vojáky a o překladatelství se zmiňuje V. Florec v knize Slovácko.

O styku s francouzskými vojáky a o překladatelství se zmiňuje V. Florec v knize Slovácko.

Zajímavá já také skutečnost, že když tudy táhla napoleonská vojska po vítězné bitvě u Slavkova, tak bylo pro vojáky obrovské překvapení, že se ve střední Evropě domluví s vesničany francouzsky. Poté většinu mužských obyvatel naverbovali jako překladatele a za tuto službu se jim pak bohatě odměnili.