Kniha Myšlením k bohatství je má bible. Po jejím přečtení jsem si řekl, že vydělám za rok milión. Do 2 let jsem jej měl. Inspirující je závěr knihy, kde se uvádí asi 55 bychů, proč zůstává většina lidí neúspěšných. Na KDYBY jsem naprosto alergický. Na kdyby se v životě nehraje. Je to jedna ze stěžejních knih, které mne ovlivnili. Ve svých 55 letech jsem se rozhodl opustit své nefunkční manželství, opustit rekonstruovaný dům, zdánlivě mi nic nechybělo. Bylo mi ale líto času, který bych asi neužitečně prožil. Jsme na tomto světě jednou a snažím se být okolí prospěšný v širším slova smyslu. Peníze nejsou rozhodující. Mimo jiné jsem byl 2 x nezaměstnaný a 1 x zbankrotoval na chovu kaviárových šneků. Prostě dokud nejde o život, tak .....

Ne nadarmo se říká rozděluj a panuj. Dosavadní diskuze je na to jako ušitá. Zemědělská výroba je mnoha faktorová záležitost na vstupu i výstupu. Dotace tvoří pouze část problému. Dotace si prosadili zemědělci na západě dávno před naším vstupem do EU. Když tam nebudou, tak nemusí být ani u nás. Ale když tam budou, tak musí být i u nás. Jinak nemůžeme konkurovat. Za mne dotace zrušit ale všude!

Nikdo ale neregistrujete, že oproti naší dřívější soběstačnosti např. ve vepřovém se mase nyní pohybujeme pod 50 % soběstačnosti. Zkuste někdo odpovědět, že nemůže přijít něco horšího než byl Covid = totálně uzavřené hranice. Takovým komodit je více. Proč někdo nenapíšete, že mezitím došlo na západě od nás k nárůstu produkce a tím využití zemědělského potenciálu, zaměstnanosti lidí ne venkově. To by se někomu nehodilo. Co je největší problém západu = nadbytek potravin. Rádi je k nám budou dovážet a ještě jim budeme tleskat.

Další demagogií jsou prodejní ceny. Prvovýrobce tržní ceny nemá šanci ovlivnit. O štěstí či neštěstí zemědělců rozhodují obchodníci. Zemědělec prakticky vždy musí prodat za ceny co mu v daném čase obchodníci nabídnou. Např. mléko musíte prakticky každý den prodat a nemůžete čekat na vhodnější ceny. Je nutné hradit vstupy - nafty, elektřina, mzdy a také si není možné počkat.

Vytrhávání dílčích položek z dlouhodobého zemědělského systému je totálně zavádějící a pouze se tím s pominutím oblbují některé skupiny obyvatel.

Otevřete trochu oči - proč jsou ve Švýcarsku dotace? Prostě si tam vidí dál a pamatují si, že je zemědělci za druhé světové války dokázali uživit.