Spíše než to, že děti si uvědomují, že snižující nároky by mohly být v budoucnu problém (v patnácti si opravdu neuvědomují nějakého zaměstnavatele), bych to viděl na tzv. Pygmalion efekt ze strany učitele, tzn. názory učitele mohou ovlivnit názory dítěte.
Nejsem si jistý, co se chtěli říct argumentem "pravopis na internetu", protože lidé si často nevšimnou překlepů, které se na klávesnici dějí, a vlastně z toho nelze moc usuzovat.
Ke specifickým učebním poruchám je sice hezké, že rodiče ani učitelé nechtějí žákovi ulehčovat. Spíše než výmluvu, tak to berou jako výzvu, to chválím. Ale pokud žák nestíhá diktát, protože mu písmenka létají po celé stránce, tak by to asi chtělo k tomu přihlédnout
Jsou dvě možnosti:
Buď vymýšlí ten úkol pro premisnta a pak mu chybí čas na ostatní
mebo se věnuje ostatním a premiant se nenaučí tolik kolik by mohl.
Ani v jednom případě to není chyba učitele.
Já prakticky nevím, jak se jaký učitel připravuje na výuku a umím si představit, že práce související s přímou pedagogickou činností jsou náročné (samotná příprava na výuku, příprava materiálů, didaktického cíle a podobně), ale učitel by měl být schopen mít obojí varianty úkolů, jestliže ví, že se v jeho třídě nachází nadané dítě (naše školství moc neumí detekovat takové děti). Taktéž se domnívám, že smíšená třída, tedy třída premiantů a "normálních", přináší benefity oběma stranám. Premianti pomáhají slabším žákům a tvoří si tak přátelství a premianti se socializují více do kolektivu (v ideálním případě)
A není efektivnější, když se učitel s vlohami pro vedení nadaných žáků bude soustředit na nadané a pilné žáky a učitel se sociálním cítěním se bude věnovat slabším?
Tomu zcela nerozumím. Každý učitel má své postupy, jak předávat učivo, o tom žádná, ale úplně neexistuje (co vím) učitel, který by se věnoval jen nadaným žákům (dalo by se polemizovat, že třeba učitelé na Mensa či Scio školách jsou tohoto zaměření, ale nevím). Jinak každý učitel by měl mít sociální vcítění, učitel by měl být někdo, komu může žák věřit.
Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Učitelé se hrozí toho, že by měli žáci volně kdykoli k dispozici výkonné prostředky, protože je jasné, že by žáci měli daleko větší možnosti získávání relevantních informací než mohou poskytnout učitelé. A to kdykoli podle osobní potřeby. Proto ten spěch, aby se mobily a tablety co nejrychleji zakázaly. Pak si mohou opět školní úředníci stanovovat podle své libovůle, kdy dovolí žákům používat chromebooky. Školství má sloužit žákům nikoli učitelům. Potom je to celé marné.
Částečně souhlasím, ale vedete to do extrému a na konci dokonce i náznak spiknutí.
Každopádně ano, v dnešní době je snadný přístup k velkému množství informací, proto je důležité, aby se (nejen) žáci naučili si informace efektivně vyhledávat a ověřovat (u toho AI je častý jev, že informace jsou nesprávné).
Ale zcela nesouhlasím, že základní vědomosti jsou v dnešní době zbytečné, např. V době Covidu by základní informace o virech mohly pomoci k nešíření nepravd. I kdyby za nás v práci dělali roboti, tak je třeba, aby někdo kontroloval výstupy a postupy robotů, aby někdo chápal, co dělají a jak fungují.
Souhlasím, že frontální výuka není efektivní k učení se novým znalostem, že je třeba žáky více aktivizovat a zaujmout, proto se dnes dostává do popředí dialogická výuka (profesorka Šeďová se tomuto hodně věnuje), při které je možné vést diskuse se žáky a "donutit" je, aby nad látkou aktivně přemýšleli. K tomu taktéž mohou pomoci digitální technologie
A proč ti, co umí, mají zbytečně čekat na dutýho Prokopa, než se mu uráčí doučit se učivo?
Nerozumím hned tomu osobnímu útoku, ale to je jedno. V teorii by měl učitel být schopen rozdělit práci pro "normální" žáky a talentovanější, tzn. že jestliže talentovanější žák dokončí úkol a poté už ho výuka nebaví a vyrušuje třeba, tak by mu učitel měl být schopen zadat práci navíc, aby se nenudil
Možná to v článku chybí, ale drtivá většina lidí co takovým stupiditám věří jsou voliči bureše, okamury nebo kreaturky konečné. Ovšem nezaslouží si náš posměch, protože nemohou za to, co jim příroda nadělila. 😎
Každý může podlehnout dezinformacím či konspiračním teoriím. Ano, různé skupiny jsou náchylnější (třeba ti, kteří už v nějaké konspiro věřili), ale každý se může nachytat. A domnívám se, že tohle nálepkování, tyhle předsudky, úplně nepomáhají ve stmelování společnosti, spíše to pomáhá k polarizaci, což třeba Rusko nebo Čína chtějí rozhádanou společnost. Takže gratuluji, že pomáháte Rusku s jejich cílem
Já nevím, proč se všichni myšlence soukromého školství tak brání. Já bych ho bral. Za podmínek, že osnovy nebude určovat stát. Konkurence mezi vysokými školami a vzdělání na prestižní vysoké škole podmíněné platbou a výsledky mi přijde jako systém, kde studují jen ti, kteří mají zájem a schopnosti. Státní školy bych klidně ponechal, ať mají příležitost studovat i méně majetní. Ať pak trh rozhodne o které absolventy je větší zájem. I ta soukromá škola přece může vypisovat stypendia pro obzvláště snaživé nebo nadané studenty ze státních škol.
Současný systém, kdy vysoká škola slouží jako zašívárna těch, co si zadarmo chtějí "prodloužit mládí" mi přijde jako mnohem větší zvrácenost. Samozřejmě je i na státních školách dostatek studentů, kteří se snaží a pak je o ně zájem.
Hodně jich ale studuje tzv. humanitární obory jen kvůli "razítku" nebo protože ještě zbylo pár HR manažerů, kteří na titul slyší a zajímá je víc, než schopnosti. A hlavně pak mají šanci ve státní správě, neziskovkách či opět jako učitelé na středních a vysokých školách, tedy vše státem financované sektrory. A požadavky na obsazení těchto pozic často stát nastavil právě tak, aby obhájil existenci vysokých škol, ne že by bylo vysokoškolské vzdělání potřeba nebo dokonce, že by potřeba samotné tyto pracovní pozice. Především, jsou tyto státní indoktrinační tábory ale určeny mladým lidem s konexemi, kteřá již mají místo předem domluveno. Ti ostatní studují tzv. protože je téma zajímá a pak šťastnějíší končí v kancelářích, ostatní v rychlém občerstvení atd. Nevím, proč to máme z daní platit.
Zdravím, jen několik bodů.
Systém placeného školství může mít za následek, že budou studovat ti, kteří mají zájem, vytrvalost, schopnosti a peníze. Umím si představit, že na takovou školu by chodili i jedničky kteří mají bohaté a vlivné rodiče, kteří by mohli kompenzovat třeba nedostatek schopností. Každopádně u méně ekonomicky výdělečných jedinců by to mohlo znamenat dluhové peklo po studiu, což není pěkná představa. Na takové školy by se navíc nedostalo velké množství nadaných jedinců, protože by nesplňovali finanční stránku věci (ano, stipendia jsou hezká věc, ale nepokryjí velké procento jedinců).
Líbil se mi systém z knižní série Kronika královraha, univerzita byla placená, ovšem výše školného záležela na schopností jedince. Tudíž když měl někdo skvělé výsledky při zkouškách, tak měl menší školné a naopak, takový systém by mi byl sympatický u soukromých VŠ.
Druhý bod bych měl k humanitním (a asi myslíte i společenským) vědám. Já třeba studuji společenskovědní obor, takže mohu být zaujatý, ale nemyslím si, že generalizace ohledně užitečnosti oborů je k něčemu. Souhlasím, že jsou obory, u kterých mám pochybnosti, ale pak je velké množství oborů, u kterých vidím smysl a je trošku škodlivé vše házet do jednoho pytle.
Jinak bych poprosil o nějakou statistiku toho, kde končí absolventi těchto oborů, protože argumentace Mekáčem (či jiným fastfoodem) je už únavná, jestliže na podpoření nikdo nedá reálná data.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Asi je potřeba nějaká úroveň autority a respektu ke starším a výše postaveným (rodič, učitel, řidič autobusu a podobně). Ovšem je zde i druhá strana mince a to ta, že by i starší lidé měli mít určitý "respekt" k dětem, respektive je vnímat jako část společnosti. Nejednou jsem se totiž setkal s tím, že starší lidé na děti nadávají, srovnávají se sebou a neberou je jako součást společnosti, spíše jako něco, co teprve bude součástí společnosti postupně s věkem, což je trošičku zlý pohled