Prosím někoho ze známých či příbuzných o sbírku na Doniu, či jinde, nemůžu se na to dívat a nic nedělat, ale potřebuji přispět na konkrétní věc. Díky moc.

Četla jsem jedním dechem,nádherně napsané. Byl to neuvěřitelný sportovní zážitek a klukům moc a moc gratulujeme❤️.

I přesto, že třeba není první, je to úžasná věc, že se to povedlo. Co popřát? Spíš asi více smíchu než pláče a bolesti, pokud to bude možné...

Rhodos je naše srdcovka, byli jsme přes ČEDOK, Fischer, i s odletem z Drážďan, nikdy nebyl žádný problém, asi je třeba dávat pozor, kde to kupujete, německé cestovky nabízejí někdy o pár tisíc levněji a pak to může i takhle dopadnout.... Na tuto destinaci nedám dopustit.

Dejte jim čas, taky by to pro mě byl šok. Každopádně by bylo špatně si tím narušit dobré rodinné vztahy, ty jsou nade vše! Držte se a jděte si za svým snem třeba Fyzioterapeuta....

A přesně, jak píše pisatel níže nebo vesta, ta je jistota největší.

No ten kruh jsem taky hned řešila, můj nejmladší - ročník 2016 vždy rukávky a případně kruh k tomu, nikdy ne, jen kruh, ale nechat neplavce bez dozoru - hrozný, pro prarodiče trest do konce života. Snad to zvládají. Neumím si to vůbec ani představit! Přeji jim hodně síly.

Jsem se pobavila, ale mám taky tři, můžu Vás jen uklidnit, že se to s jejich přibývajícím věkem bude zlepšovat a pak ty perníčky i ozdobí, ale ještě to chvilku potrvá. A 23. tedy rozhodně nikam nejezdit, pak to nejde dohnat....

Přesný popis mého dětství, bylo v tom ale určité kouzlo, úplně se mi vybavily moje vzpomínky. Na něco ta doba byla lepší, ale zpátky bych už ji nechtěla ani náhodou.

Pokud se nemýlím, tak čtu od včera třetí článek s touto tématikou, neuvěřitelné, co jsou to za rodiče? Jako máma tří dětí to naprosto nechápu a doufám, že s tím soud naloží velmi tvrdě. Přeju Terezce hodně síly a snad najde někoho, v kom bude mít důvěru a bude ji mít rád.

Četla jsem první i druhou část rozhovoru jedním dechem a oceňuji odhodlání ho vůbec uskutečnit a zveřejnit. Myslím, že tak mnoho dalším, pokud se k němu dostanou, pomůže vyřešit tu stejnou situaci, pokud se v ní nacházejí, která musí být asi v ten moment dost obtížná pro všechny zúčastněné. Přemýšlím, jak bych reagovala já, jako matka a usuzuji, že by to bylo stejné, dost by se mi ulevilo, kdybych se dozvěděla důvod toho chování a jak píšete, po šoku, bych se s tím nejspíš smířila a byla ráda, že to není nic horšího... Přeji Vám vše dobré celé rodině.