Lidé napříč republikou si stěžovalY??? To snad ne... titulní článek a autor neumí základní gramatiku... Ach jo...

Mně by, jakožto provozovatelce pensionu, úplně stačilo, kdyby hosté vrátili na místa přestavěný nábytek (postele od sebe/k sobě apod., protože ne každý z personálu má v pořádku záda a nevadí mu/jí stěhování těžkých kusů) a pak je moc fajn, když odnesou vytříděný odpad o patro níž, kde k tomu máme vyhrazené koše. Ono pak lítat nahoru a dolů jen s odpadem dá docela zabrat. "Úžasné" překvápko jsem našla před cca 14 dny. Otevřu dveře do opuštěného pokoje a tam asi tak dvacet nafouknutých balónků! No, takže jsem je nanosila na x otoček do herny, ať si je tam další děti třeba propíchají 🙂 Ale na balkoně, asi jako odměna, talířek a na něm dvě netknuté koňakové špičky, kterým mrazivá noc nijak neublížila a my jsme se s recepcí poměli 🙂🙂 Zkrátka oslava dětských narozenin. A na závěr: když se čas od času najde někdo, kdo po sobě stáhne povlečení, je to pro mě takový milý dáreček. P.S. Já to povlečení stahuju všude... asi deformace.

Vysekávám hlubokou poklonu za vtipné slovní obraty a přirovnání! A myslím si, že "vážná" hudba v hlavách posluchačů vyvolává spoustu otázek a podnětů k zamyšlení, takže proč by ne otazník nad délkou rozvinutého lesního rohu. Mimochodem jsem byla v Rudolfinu poprvé v životě minulý měsíc a během poslechu Vyšehradu a Vltavy v podání filharmoniků mě doslova a fyzicky mrazilo po těle. Byl to pro mě hluboký zážitek. A když jsem se zrovna nesnažila vnímat part jednoho druhu nástroje, počítala jsem kontrabasisty a sledovala jsem rychlost pravých rukou houslistů v momentě, kdy Vltava tekla nerychleji. A to teda bylo něco!

Šankhaprankšálánu znám moc dobře už léta. Ale když chce být člověk spokojen s výsledkem, dvě hodiny určitě nestačí a tím pádem nestačí ani uvedené dva a půl litry slané vody. Mně to zabere obvykle celé dopoledne. Je to ale fajn. Hlavně ten pocit, když už to má člověk za sebou a jen odpočívá.

Souhlasím s p. Peterem Neumannem...pokud chce někdo zveřejňovat články na veřejnosti, měl by umět to základní a to je gramatika. Článek dobrý, ale pravopisné chyby mě pokaždé nadzvednou...ach jo...Takových autorů bohuže přibývá.

Jsem beran a jsem doma děsně spokojená, dodělávám nejrůznějších restíky, jsem pánem svého času... takže horoskop je vedle jak ta jedle 😁

Pro autora článku: Špindl má lůžkovou kapacitu 16000. Nikoli 1600.

Já jsem v pohodě, ale moc dobře se zřejmě nevyspalo naše auto. Asi mu byla v těch -15 stupních zima 🙂 Sice nakonec naskočilo, ale moc daleko nedojelo ...

Majcinka Procházková

Jestli rozhádanou rodinu udržet či neudržet, toť otázka, na kterou aktuálně hledám odpověď... U sestry "vybuchla" před měsícem časovaná bomba. Zamilovala se do kolegy a prakticky ze dne na den odešla po 20 letech manželství z bytu, kde nechala manžela a dva kluky (18 a 13). Pro ty tři to byl šok. Proč svoji vlastní letitou nespokojenost ve vztahu neřešila dřív, je samozřejmě otázka, která je zcela na místě. Nicméně je to tak, že se definitivně rozhodla odejít a zdá se, že na tom už nic nezmění ani poradna, s jejíž návštěvou souhlasí. Byť jen kvůli opuštěnému manželovi, aby ukázala dobrou vůli. (malinko odbočím - dohodli se tam, že budou řešit už jen to, aby z toho všeho děti vyšly, co nejlépe to půjde. O vztah už ségře opravdu nejde.) Situace je taková, že mladší syn nechce být s maminkou u jejího kolegy (protože mu sebral mámu) a přitom se mu po ní pořád stýská a večer brečí do polštáře. Tátovi často říká, že chce být sám, když ho ten chce nějak zabavit nebo si s ním povídat... Tahle rodina fungovala až do října celkem normálně, resp. jela ve stereotypu jako spousta jiných. Ale nic zásadního jako alkohol, domácí násilí atp. se tam nedělo. Takže kdyby se ségra nezamilovala do kolegy, mohlo to takhle jet klidně dál. A to i přes to, že ségra, aktivní, schopná, sebezapírající se, všechno tlačila dopředu sama a zbytek se jen vezl... Byť to není moje věc k řešení, tak stejně přemýšlím, jestli se ségra neměla tedy ještě pár let obětovat a nechat mladší dítě dorůst....