Náhodou...taková Nedělní chvilka poezie???🤣

Ano, ale mě by spíš zajímalo, proč se tedy Zelenský tak brání demokratickým svobodným vobám ve své zemí, já ho nepřirovnal k Hitterovi, srovnal jsem pouze jejich identická trvrzení, že za války nemohou být volby, v tom se oba shodují, ty volby by určitě nebyl problém udělat, proč zelenský nechce, na to asi přijdete sama.

Když čtu komentáře, tak se nestačím divit. Kolik je v nich nenávisti. Vím, že pochopit Rusko je nemožné, ale není v jejich chování snaha si ubránit vlastní pozici vítězné velmocí ve II. sv. válce? Kolik chybělo, aby je naivita Gorbačova a opilec Jelcin za výrazné pomocí západního kapitálu o tuto pozici připravil? Z pohledu obyčejných Rusů je Putin jejich zachránce. Neoslavují Putina, protože je totalitní vládce, ale Rusové nemohou jinak, pokud se nechtějí stát vázaly jako my.

... že si vyhrazuje právo na zaútočení na země, které dodávají zbraně Ukrajině... Říká někdo, který využívá ke konfliktu půlku Asie... a vlastně mu nejde o nic, než mír... Smutné.(

Má snad svět přihlížet jak vzniká novodobý sovětský svaz nasilím?

Sotva jsme se azbuky zbavili, tak by jsme ji měli zpět znova.

Z těch komentářů je vidět, že Cz je jedinou zení ve Evropě, svýjimkou LUX, která absolutně zrušila vojenskou službu i v neutrálním CH chodí chlapi na cvičení, pak tady lidé. kteří s 90% nebyli na vojně píšou bludy typu, jemi jedno, co říká Rusko, NATO musí vtrhnout na Ukrajinu apod., žijí totiž v bludu PC her, já, když mi umře pes, jsem zoufalý a víte, co je to pro ty maminky a Ukrajince, když jim umírají kluci ve válcena ukrajině už měly být dávno svobdné volby nebo referendum o válce, pan Zelenský je tam v současnosti jako diktátor, nezdá se vám logické, že předevěím Ukrajinci musí rozhodnout, co chtějí a ne, aby za ně rozhodovala EU, to není demokracie a nepiště , že Zelenský tam není jako diktátor, je to přesná situace jako v NS režimu, Hitler byl zvolen v demokratických volbách a pak byla válka a volby už v Německu nebyly, abslolutně identická situace

Poslouchat u regálu se Vám zdá rozumné?

Co Vy všechno u regálu s vejci nezjistíte, že?

Nestresujme dětí známkami, nestresujme dětí prací, nestresujme děti ve sportu atd....společnost sama si říká, aby mládež byla taková, jaká dnes je.. kdyby jste v tom školství raději řešili něco, co dává smysl...

Okupant není schopen zajistit bezpečnost na území které obsadil?

Nebo spíš nechce?

Za to samozrejme muze system. Protoze rozumny prostup y system pouziva prijimaci zkousky na stredni jako kontrolu minimalnich znalosti a dovednosti peo to, aby clovek dokoncil skolu o kterou ma zajem. Ne k tomu, aby se na prestizni skolu mohlo dostat par procent vyvolenych po zaplaceni hromady priprav a zbytek aby se musel spokojit s tim, co na ne vyjde.

Pokud je dite realne schopno skolu dokoncit a pracovat uspesne v oboru, ktery ho bavi, je limitovat ho na to, co delat nechce, ale zbude na nej, kontraproduktivni.

Neni nic spatneho na tom podporovat sve dite a investovat svij cas a prostredky do jeho rozvoje.

Nicmene to, o co u nas je problem, je v podstate hazeni klacku pod nohy stejne nadanym detem, ovsem s horsim zazemim, pri pristupu k lepsimu vzdelavani a tedy i praci. Abych byla v necem konkretni, uvedu priklad neceho, co mi vadi. Podle me proste neni spravne, kdyz Roman, kteremu se rodice nevenuji, si organizuje svou domaci praci sam, tedy ma v ukolech chyby a obcas je proste nema, ma z tohoto duvodu horsi znamku nez Karel, kteremu rodice ukoly kontroluji a chyby mu opravi, a to i presto, ze v testech dosahuji podobnych vysledku, jelikoz Roman to casem dopiloval, kdezto Karel je bez rodicu tak trosku ztraceny. Coz v konecnem systemu vede k nizsimu prumeru a tomu, ze Karel se dostane na stredni s maturitou, kdezto stejne nadany Romam jen na ucnak. Podporme to penezi vynalozenymi na pripravu k prijimackam a mame tu razem dve deti, ktere jsou podobne nadane, sikovne a mohli by vystudovat stejny obor, pokud je zajima, a byt v nem podobne uspesni, ale v praxi mame kluka na ucnaku (nic proti pokud tam chtel, ale rekneme ze nechtel) a kluka na vysnenem lyceu. Nepropustnost vzdelavaciho systemu je problem.

Vždy mě pobaví a takřka i vnitřně uspokojuje, když můžu někoho kousavě zranit. 😁

Souhlasím, děkuji moc za názor. Je jazyk spisovný a nespisovný (příp. formální a neformální) – jenže bez existence toho nespisovného by neexistoval spisovný a opačně. Doplňují se. Nespisovný jazyk včetně nejrůznějších hravých výtvorů, třeba i dle některých těch „nejzpotvořenějších“, není nutné zlo, má svůj účel. Koneckonců samotné slovo „zpotvořenina“ vzniklo vysoce kreativním procesem.

Proto obecně nemám ráda výrazy typu „prznění češtiny“ nebo „patvary“. Je to kreativní změna, odlišná od standardu, což ale neznamená, že jde o nějaký zločin nebo prohřešek.

Čímž neříkám, že bychom měli brojit za to, aby se „atmoška“ a „prezoška“ zespisovnila, nebo že bychom je všichni měli začít používat v obchodních e-mailech. To si ve výsledku rozhodnou lidé sami přirozeným vývojem. Taky je možné, že za 50 let už tato slova nikdo používat nebude.

A pořád je tu prostor pro osobní vkus – mně osobně se třeba novotvary končící na „-ška“ nelíbí, zato mám ale ráda převod podstatných jmen na slovesa, například „sýček → sýčkovat“, „krabička → krabičkovat“, „rýže → rýžovat“, „papír → papírovat“, „dort → dortovat“ nebo i „pastička → pastičknout“. A klidně v kombinaci s přejímáním slov – například „konverzace“ → „konverzovat“, „bug → bugovat se“ nebo třeba i „Netflix → netflixovat“. :)

Já zas, když napíšu SMS s diakritikou, tak příjemci dorazí bez ní. Proč to tak je jsem zatím nezjistil.

Karboš s káškou by nebyl? S tataomajdou:-)

Zajímavý článek, naprosto s ním souhlasím. Patřím ovšem ke té starší generaci (70+), takže se u mne možná souhlas i předpokládá. Ale ono prznění češtiny není jen v uvedených výrazech. Mně osobně vadí jiná, (asi ještě více důležitá) věc. V našich žákovských letech do nás ve škole (často kritizované) velmi důsledně "vtloukli" (no, tak zlé to nebylo) vztah k literatuře, ale také vztah k pravopisu. z návyků získaných už na základní škole žijeme dodnes (tedy někteří). Život nás utvrdil v tom, jak je znalost českého pravopisu důležitá - především pro přesné vyjadřování a pro přesné pochopení textu. Obrovský význam má především slovosled, čárky ve větě, často i ono pověstné měkké "i" nebo tvrdé "y". Když se totiž nedodrží, z napsané nebo vyřčené věty se často stane paskvil a obsah je pochopen zcela jinak. Takové chyby bohužel dělají i novináři, reportéři, ale (což je přímo katastrofální) tvůrci zákonů. Nelze se pak divit, že díky jejich nejasnosti je v našem státu takový chaos. Neustále se hovoří o obsahu výuky na školách, o důležitosti či významu jednotlivých předmětů. Podle mne jsou tyhle diskuze bezpředmětné, pokud nebude škola (tedy jak osnovy, tak učitelé) klást důraz především na co nepreciznější znalost českého jazyka. Tím nechci snížit význam třeba matematiky (i ona je důležitá, především kvůli získání logického uvažování). Problém je, že i tuhle naši diskuzi mnoho lidí nepochopí (právě díky neznalosti) a budou nás častovat nejrůznějšími poznámkami. Jen pro informaci uvedu, že moje vzdělání je ve zcela jiném oboru, než jazykovědném.

Každý jazyk obsahuje extrémy, každý jazykový trend je někdy nový a každý jazyk (snad vyjma naprosto zanedbatelného množství izolovaných domorodých jazyků) zahrnuje přejatá slova. Dokonce je pro jazyky zcela běžné a přirozené, že kolem 20–30 % jejich slovní zásoby tvoří přejatá slova. Stejně tak je přirozené, že si s nimi jazyky takto různě hrají.

Jsem v tomto ohledu hodně liberální, ale nevadí mi, pokud se mnou někdo nesouhlasí. Situaci vidím tak, že jazyk je – a měl by být – naším nástrojem. Ne nesmlouvavým dozorčím. Pokud se z nějakého důvodu jako komunita mluvčích většinově shodneme, že je výhodné a přijatelné říkat „atmoška“ místo „atmosféra“ (třeba i jen v určitých kontextech), tak technicky vzato nevidím důvod, proč by to tak být nemohlo. Žádný jazykový jev není nijak „nadřazený“ jinému. Není žádná vyšší moc, která by říkala, že „atmoška“ je nějak obecně horší nebo podřadnější než „atmosféra“. Nebo i teoreticky, že „štrůdl“ je nějak horší než „štrúdl“. (Mimochodem, „štrůdl“ už se dokonce zespisovnilo také, protože to prostě velká většina lidí už desítky let tak psala.) Obojí je prostě shluk hlásek/písmen a nic víc. Záleží jen a pouze na lidech, tedy na bytostech, které jazyk tvoří, co jim bude vyhovovat víc a kdy. Důležité je, jestli je to funkční a srozumitelné a jestli je v jazyce zachována rovnováha principu jazykové ekonomie a principu, který se naopak snaží vyhýbat přílišnému splývání hlásek i významů.

Mimochodem – není to tak dlouho, co se slova typu „pračka“ či „myčka“ považovala za neformální/nespisovná. Standardem bývalo něco jako „mycí zařízení“.

Po bezdůvodných útocích je dlužno dodat.