• Musím uznat, že autor se s článkem velmi namáhal 😂, ovšem český pravopis mu asi moc neříká...těch chyb..

  • Řekla bych, že byste se měla snaše postavit...zprávy,kterými Vás vydírá uložit a říct to synovi...a pokud bude na její straně...smůla...ač je to těžké, nechat se vydírat kvůli vnoučeti je holý nesmysl..může nastat situace ovšem...že syn uvěří a bude doma zle...může je to i rozdělit...to vše je na pováženou...já bych ovšem synovi řekla narovinu,že Vás jeho žena vydírá..a že bohužel na její požadavky nepřistoupíte...i když tím riskujete,že ztratíte vnučku...co po Vás bude chtít příště ...koupit auto,skočit z okna?

  • Jsem důchodce a až jednou nebudu zvládat základní věci, sama bych chtěla tento krok udělat. Nechci, aby mí synové se o mě museli starat 24/7.

    Toto říká i moje tchýně..protože to zažila se svými rodiči..a ví,co to vše obnášelo...

  • Ať je článek pravdivý či není...nemyslím si, že je paní sobec. Své rodiče máme ctít a respektovat, milovat..ale to,že máme vlastní rodinu,práci, a svůj život neznamená,že musíme to vše ještě dělit o péči o nemohouciho člověka..tím nechci říct nepomoci...jistě že ne...pokud je starý člověk při smyslech a ještě se o sebe dokáže postarat..neznamená,že mu nemůžeme nakoupit, vyprat,vyžehlit,uvařit,umýt okna nebo jen přijet na kafe a popovídat si...chci říct,že kdo nezažil jaké je chodit do práce,mít vlastní rodinu,děti a ještě denně jezdit se starat o rodiče,kteří už nemohou..neví jaké je to peklo...a pokud se Vám podaří najít vhodné zařízení,kde Tito lidé dostanou vše potřebné včetně lidskosti..pak proč se trápit a ochuzovat své děti a partnera o svou přítomnost a svůj čas, Vaše nálada je na bodu mrazu,jste unavena, vznězliva...a jediným důvodem je,že nemáte chvíli klidu...a právě proto,že milujeme své blízké...je potřeba udělat kompromis...to,že umístíte své rodiče do domova důchodců,když opravdu nemáte jinou možnost,neznamená,že je nemilujete...ani to neznamená,ze jsou Vám na obtíž...každý máme právo na svůj vlastní život...a společenské konvence nejsou vždy na místě...

  • U nás je tradici, že na svatbu jste pozváni, že Vás tam chtějí...ovšem trapností je přijít bez ničeho...většinou koupím drobnost na památku a dávám obálku...patříme k průměru...vždy je to o tom,zda se jedná o blízkého či vzdáleného člověka...a od toho se odvíjí i finanční pravidlo...za jednu pozvanou osobu 1000-2000...samozřejmě čím bližší osoba,tím více..třeba od 3000 a výše...vždy je to o zvážení finanční situace..nejsem ten typ...co vystupuje jako hogo fogo..a pak není ani na rohlík😂.... oblečení zastávám především pohodlné, ležérní, ale zároveň vhodné..a co se jídla týče...cokoliv dobrého 😀