Naprosto přesně řečeno. Je potřeba naplnit prázdný pytel zkušeností dřív, než se vyprázdní pytel se štěstím. A je tedy zcela nezbytné se (alespoň) z vlastních špatných zkušeností poučit a nedělat stejné chyby, dokud to prostě jednou nedopadne špatně. Ono i UL může kdykoliv vysadit, je nezbytné vždy vědět kam kdyby. A mít při tom i kus toho štěstí...
...Amen...👍 Teorie "pytlů" je velmi dobrá, někdy si ji s dovolením půjčím 🙂
Běhá mi mráz po zádech, jen když to čtu. Jen jednou se mi podařilo regulérně vlítnout do mlhy v psí výšce, po fakt debilní chybě, zážitek nadosmrti. A v tu chvíli to vypadalo, že to fakt nebude dlouho trvat, to nadosmrti. Nějak jsem se z toho dostal, prostě jsem měl obrovské štěstí. Podařilo se mi srovnat možná 20m nad zemí, v nějaké vesnici kousek od letiště, kde jsem chtěl přistát. A od té doby fakt od mraků dál, i s nejlepším vybavením, pokud to není certifikované éro s pravidelnými kontrolami IFR vybavení. Ani za volného pádu není mrak nic moc, slepota a mokro. Prostě lítáme a skáčeme pro radost, ne proto, že musíme...
Pokud toto, jako my dva, nikdo nezažil a dosud žije a létá, je buďto nadprůměrně zodpovědný člověk, anebo mu zatím vše prošlo..Jsou bohužel mezi námi flígry jedinci, co berou za samozřejmost, že se nikdy nemůže nic stát, protože mají nalétáno X hodin na všm možném. A pak je přivede k sérii fatálních za sebou jdoucích chyb, do hrobu. Letecká nekázeń, předvádění se před diváky, také plní hřbitovy. Vždy musí člověk počítat během letu, že se něco stane s letadlem a v duchu si musí v hlavě nasimulovat, kde a v jaké výšce se nachází a podvědomě si během trasy vybírat místa, kam by se dalo z konkrétní výšky doklouzat a sednout, tedy myslet cca 5 km dopředu. Jako bývalý plachtař, jsem musel s těmito situacemi počítat. Pokud jsem na přeletu z bodu A do bodu B a ve vzduchu mne udrží jen díky stoupavým proudům nabraná výška, musím počítat i s tím, že ji letem ztratím a budu dobývat zpět. Ale opět nad místem, kde budu stoupák hledat si musím opět určit plochu, na kterou sednu, když prostě termika nebude, nebo to bude nosit jen 0 m/s. pokud se to nezlepší, na návrat není nikdy dost vžšky a raději po pečlivém výběru plochy sednu. A tak to může fungovat bezpečně. I mne se nevyhnolo sedání ve vojtěšce, nebo povláčeném poli. 🙂
Všechna UL jsou vybavena pro VFR lety. UL může létat pouze lety VFR den. IFR znamená Instrumental Flight Rules, létání dle přístrojů, VFR znamená Visual Flight Rules, létání za vidu = ve dne, za viditelnosti země, oblačnost max. 4/8 pokrytí oblohy. Některá UL jsou vybavena pro IFR lety, lidé si toto vybavení nechávají instalovat kvůli teoretickému zvýšení bezpečnosti letu v případě vlétnutí do špatných podmínek, ale realita je bohužel často opačná - pilot má pocit, že si může dovolit víc, protože má přece vybavení, kdyby něco. Nicméně toto IFR vybavení není certifikované, typicky není zdvojené a piloti nemají IRF výcvik. Životnost neškoleného IFR pilota v mraku je pár desítek sekund, maximálně. Létat IFR s UL je zakázané a je to moc dobře.
Sorry, já už si pletl zkratky.. před 40 lety, jsem ještě létal kluzáky a tak, jsem už ani nepotřeboval o IFR a VFR nic vědět. UL byly poměrně v počátcích, jak konstrukčně (přerostlé modely letadel) a bylo jich pod Svazarmem velmi málo. Ale pocit při vlétnutí do mraku, jsem měl hrůzný. letěl jsem vytrvalostní pětihodinovku a v "psí výšce" se konečně objevilo stoupání kolem 1 m/s. Takže jsem tak dlouho hleděl na Variometr, pod sebe a na horizont, až jsem zaspal, že z té čisté bezoblačné termiky, se začal dělat kumul. Na to jsem přišel až skoro ve dva a půl tísících metrech, kdy se mi v kabině při stoupání kolem 8 m/s setmělo a ochladilo...Najednou mlha jak v prádelně, horizont nikde, jen stoupání, které mě tlačilo do sedačky. Absolutně jsem zmatkoval, nevěřil přístrojům a řídil se pocitem, že sedím rovně v sedadle a nadále, dle tlaku do zadku, stoupám. Blaník co jsem měl, nebyl vybaven umělým horizontem, takže i přes mé pocity, jsem si nemohl porovnat skutečnou polohu. Jedinné, co se točilo dokola byl kompas, takže jsem létal v kruhu a podle sklonoměru výkluzově a periodicky ztrácel a nabíral rychlost. Nakonec mě konečně napadlo podle kompasu zastavit zatáčení, srovnat podle zatáčkoměru se sklonoměrem kluzák do rovného letu, abych vyletěl ze středu stoupavého proudu. Vytáhl bjsem brzdy naplno, pro zmírnění stoupání a udržoval rychlost kolem 120. Asi tak v 1200 metrech jsem z mraku vyletěl v jeho polovině výšky a tak tak, to dotáhl v nepředpisové výčce na letiště přímo z kurzu, mimo okruh. no ještě, že to byl Blaník, jiné éro by se v tom mraku asi rozlámalo.
Tak po setmění se létat klidně může, a nejde ani tak o výbavu letadla (UL samozřejmě nevyhovuje), ale jde především o ty podmínky a kvalifikaci pro létání v noci. VFR minima jsou přesně daná - nevidíš zemi a nemáš dohlednost, tak běž raději na pivo. V případě tohoto letu muselo dojít až k zoufalému překročení limitů, když to dopadlo takhle.
Některé UL, jsou pro VFR vybaveny. Záleží i na tom, zda pilot vlastní kvalifikaci pro tyto lety i když letoun tuto výbavu má.
Pár haléřů to stát nebude. Už dnes spotřebovávají datová centra pro umělou inteligenci 9% energie v usa. Za pár let to má být 30% a budou se komuli tomu např. stavět malé jaderné reaktory. Jeden dotaz pro AI je ekvivalent uvaření čaje litrové konvici.
to bude klást gigantické nároky na vyšší produkci energie. elektromobilita, AI, "čisté zdroje" tepla, světla. A nedovedu si představit, jak je v dohledné době bude pomatený greendealový nesmysl, bude moci poskytnout. Stačí, kolik gigaattů elektřiny skonzumují samotné internetové servery a veškerá výroba čehokoliv "zeleného"..uhlíková stopa je za vším a všude a veškerá opatření zekologizovat svět, za daných možností výzkumu a vývoje, naráží na kontraproduktivitu. zvláštní je, že světoví lídři a propagátoři těchto "novinek" to ví a tváří se, že je vše v pořádku a není jiné cesty. Je to jen obyčejné střídání u koryt, kdy uhlobarony a naftaře, sesazuje z trůnu jiná svoloč...A vše je jménem záchrany planety.
Opravdu oduševnělý příspěvek. Nad tím jste musel hodně přemýšlet.
Nemusel, je to historií prověřená skutečnost..A opět se potvrzuje. Možná díky jim, jsme mnozí na světě, ale nebudu je donekonečna glorifikovat za to, že osvobodili tažením na Hitlera i naše území, které si nakonec na dlouhý čas přisvojili politicky, se všemi důsledky..
Novináři se naučily ve svých článcích používat frázi, že stát bude vyžadovat, nebo stát rozhodl.
Tento stát po převratu přestal fungovat, byl naprosto funkčním mezičlánkem v zaprodávání státního majetku. Zodpovědnost by měla začít jinde, jednoho dne by se měli rozhodnou lidé a tvrdě vyžadovat ..
Vy jste takový zastánce řidičů v Austrálii?
škoda, že na Slovensku a ne u nás ...
Dochází vám, že zbrojní průmysl, pokud je funkční, je rodinné stříbro každého státu, jež jej vlastní? A že významnou měrou, pokud exportuje, přispívá do státní kasy? Za první republiky jsme byli čtvrtým největším zbrojním průmyslem v Evropě, měli jsme zakázky po celém světě. Škodovácká pobřežní děla dodnes fungují v Brazílii. Nemá cenu si hrát na "mírotvůrce" tím, že se bude horovat o konec výroby zbraní, humanitárních a lidských důvodů. Lidstvo nikdy globálně nedosáhne smíru a každá kultura si bude snažit udržet své těžce vydobyté standardy životní úrovně. A pokud to nepůjde politicky, tak promluví zbraně. Člověk jako druh, je nebezpečný predátor svému okolí, pozemskému životu a hlavně sám sobě...
Souhlasím s vámi. Zažil jsem s ním i lehkou akrobacii.
V rukou dobrého pilota, zvládne přemet, sudový výkrut, souvrat, dokonce i zvrat. Ovšem musí se vše dělat na kladných násobcích a nesmí se překročit rychlost konstrukční rychlost, kterou ještě zvládne, ale kdy se "uzamkne" řízení a oba piloti mají co dělat, aby s ním pohli nazpět..Viz tragická nehoda AN-2 v Rusku
Pokud jsi se už dosmál, můžu potvrdit, jak je rusáci, co přiletěli k nám do Holešova na postřiky lesů opravovali. Neustále se vraceli se zapíchanými větvemi ve spodních koncích křídel a svazky šišek na ostruhovém kolečku. Dráty sešitý plátěný potah, nebyl výjimkou. Naše dozorové orgány, SLI na ně nemely a jejich "zodpovědný pracovník a posádky, občas létaly "pod vlivem" A že sakra dobře,
JAK VŽDY ŘÍKÁM, ZA HAVÁRIEMI LETADEL STOJÍ VŽDY LIDSKÝ FAKTOR..Rád jsem s ní létal, neznám spolehlivější a všestrannější letoun. Jak pro přepravu nákladu, chemický postřik ( akce obaleč kolem roku 1978) tak parašutismus. Za určitých podmínek, jsme s ní sedali na necelých 100 metrech Na západě je jich v soukromých rukou hodně a považují si je. Mají tam daleko lepší servis, než v rusku. mimochodem, jde o největší provozovaný dvouplošník na světě.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Opět, jak je zvykem, zavádějící nadpis... Který má vícero smyslů k jeho pochopení a nutí, článek si přečíst , aby byl čtenář v obraze...