Opět jen další clickbait dnešních internetových rádoby novinářů. "Chtěla po něm opravu, ale soud mu vyšel vstříc," jasně evokuje, že paní utřela a jaká to celé je do nebe volající nespravedlnost. Realita je taková, že jí náhradu přiznaly, ale spor se dál vede o výši plnění.... Jak šokující

Kdo věří, že na osoby, které se znovu a opakovaně dopouští oněch tzv. drobných krádeží budou mít v globálu nějaký skutečný efekt jakési alternativní tresty, respektive, že je bude možné u tohoto druhu lidí efektivně vymáhat, ten je naprosto mimo realitu. Jediný skutečný efekt bude ten, že budou na svobodě delší dobu páchat trestnou činnost, než se opět dostanou zpátky do vězení.

Naopak mnohem efektivnější by bylo přestat s nesmyslným principem našeho trestního systému, že odnětí svobody je vždy až jakási poslední, krajní možnost. Postupoval bych zcela opačně a zavedl bych krátkodobé tresty, které by byly vykonatelné prakticky okamžitě. Chytí se zloděj, nejpozději následující den stojí před soudcem a dostane sankci (pokud se chce odvolat složí kauci, nebo si na odvolání počká ve vazbě). Příklad: Ukradl jste věci za 3000,-Kč? Jste odsouzen k 15 dnům vězení. Případně k pokutě XXXX,-Kč a v případě nedobytnosti k 15 dnům vězení. Zkrátka obdobně, jak to fungovalo za Rakouska a v meziválečném Československu.

Nehledě na jakákoliv oficiálně zveřejňovaná čísla, skutečnost je taková, že ukrajinských mužů, kteří by měli podléhat branné povinnosti, je přes čtvrt milionu jen v ČR. V Polsku to bude odhadem cca 3x tolik. Velké procento z nich si s nějakým dodržováním zákonů v hostitelské zemi hlavu rozhodně neláme a ještě jsou drzí, protože dobře vědí, že je "chudáčky" nikdo nevyhostí.

Takto koncipovaný "zákon" je právně naprosto zcestný a v případě schválení by byl dalším velkým krokem na cestě do pekel celého právního pořádku. Vůbec nejde o tabák jako takový, jde o systém toho zákazu. Pokud by se rozhodli zakázat veškerý prodej tabákových výrobků, tak myslet si o tom může kdo chce co chce, ale právně to bude v pořádku. Nelze ale stanovit, že někdo, kdo je nyní neplnoletý, bude mít i po dosažení plnoletosti něco zakázáno, když někdo jiný, rovněž plnoletý, pouze oné plnoletosti dosáhl již dříve, stejnou věc zakázánu mít nebude. To je flagrantní příklad zcela nepřípustné nerovnost před zákonem. Pokud bychom tento princip připustili, pak příště může stejně tak někdo rozhodnout, že lidé, kteří prozatím nedosáhli plnoletosti, nebudou moci ani v budoucnu nikdy volit. Zdá se že Britové by si víc než kdy jindy potřebovali nad dveře parlamentu dát obří nápis: "Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly," aby to bylo to první co každý poslanec vidí vždy, když jde do práce a stále si tuto okřídlenou myšlenku připomínal.

Pokud oni soudící se policisté SPJ skutečně věří, že jejich nárok je oprávněný, pak je to zcela regulérně plivnutím do tváře řadovým policistům na všech ostatních útvarech a zároveň pomyslným nožem do zad velké části kolegů, zejména těch mladších, z jejich vlastního útvaru.

Pokud se této problematice skutečně věnujete dlouhodobě, můžete mi tedy prosím říct, kolik procent pachatelů, dejme tomu v období posledních 10 let, odsouzených za trestný čin znásilnění ve druhém až čtvrtém odstavci, bylo potrestáno jinak, než nepodmíněným trestem odnětí svobody? Pokud dokážete doložit nějaké znatelnější procento, nebudu mít problém s vámi než souhlasit, že jde skutečně o hlubší systémový problém. Ale s floskulemi typu "ono se už delší dobu ví" na mě prosím nechoďte.

Sama skutečnost, že někomu dáte k nahlédnutí nějaký dokument a ten samí den se jeho obsah objeví na internetu, je dostatečným důkazem opodstatněnosti toho, proč takový člověk dostane pouze cenzurovanou verzi, případně vůbec nic.

Dobrá, pokud o tom máte lepší přehled a systematicky se touto problematikou zabýváte, můžete mi prosím odpovědět na následující: Kolik procent pachatelů odsouzených, řekněme za posledních10 let, za trestný čin znásilnění ve druhém až čtvrtém odstavci, bylo potrestáno nepodmíněnými tresty? Pokud mi na reálných číslech doložíte nějaké vyšší procento, rád vám pak přisvědčím, že jde o systémový problém. S tvrzeními typu "ono se už delší dobu ví," nebo "vždyť všichni přeci vědí," etc., to na mě ale prosím nezkoušejte.

Stěžovat si, že se jí něco nelíbí paní samozřejmě může. Nemůže ale osočovat policisty z toho, že jsou pod vlivem alkoholu nebo drog, jenom proto, že se jí z nějakého důvodu nelíbí jejich chování. Potažmo, že jí třeba nedají za pravdu. To je stejná ubohost jako třeba když se v USA někteří černoši, či jiné menšin, hned snaží ohánět "rasismem" při jakémkoliv kontaktu s policií.

Nemyslím si, že rozhodnutí US je v tomto případě po věcné stránce špatné (jen nepovažuji za šťastné některé části odůvodnění). Trestněprávní postih by v tomto případě byl asi skutečně nepřiměřený. Nicméně k uložení sankce by v případech podobných nařčení mělo dojít, pokud možno, vždy. Byť ve formě pokuty za přestupek znevážení úřední osoby.

Mimochodem. Jestli byla paní v tak extrémním stresu z banální dopravní nehody, kde se auta trefila zrcátky, tak by nejspíš neměla vůbec co dělat v provozu za volantem.

Opět další z nekonečné série clickbaitů. Proč? Inu, excesi se v rozhodování soudů, ostatně jako v jakékoliv jiné lidské činnosti, čas od času samozřejmě dějí. Případ "dřevorubce," který tohle celé spustil, je toho důkazem. Tady se ale opět vyvolává ve veřejnosti hysterie, aniž byla řádně vysvětlena důležitá fakta. Že autoři jen prezentují statistiku? A že čísla nelžou? Ano i ne. Ke správnému pochopení věci je totiž často, tento případ nevyjímaje, ona čísla nutné i správně interpretovat. Zejména je třeba si uvědomit, že definice znásilnění je v našem trestním právu již delší dobu poměrně široká. Na rozdíl od doby předrevoluční, či 90. let, se výklad tohoto pojmu značně posunul (extenzivně). Předpokládám, že všichni pochopí rozdíl mezi tím když pachatel: 1) oběť zdroguje a vykoná na ní soulož ; 2) oběť přitlačí ke zdi a bude jí osahávat prsa. V obou případech půjde o trestný čin znásilnění, ale je evidentní, že závažnost skutků je značně rozdílná a bude mít podstatný vliv na potrestání pachatele. Základní skutková podstata znásilnění je přečinem. Tudíž to, že velká část pachatelů stíhaných podle tohoto ustanovení končí s podmíněným trestem, zvláště pokud jde o do té doby netrestané osoby, není nijak ohromující a není důkazem nějakého systémového selhání v rozhodování soudů.

Tak zaprvé, celé to je to jen nesmyslné zatahování ČR do něčeho co nemohla nějak ovlivnit. A za druhé by mě zajímalo, jestli pan US senator Brad Hoylman-Sigel při nástupu do úřadu přísahal tak jako ostatní " that I will support and defend the Constitution of the United States?" Když se teď momentálně v podstatě snaží upírat některým svým spoluobčanům jejich práva zaručená prvním dodatkem ústavy.

Trochu z jiného soudku. Zajímalo by mě, zda byly letecké záběry, které jsou zveřejněny u tohoto článku, pořízeny legálně. Je očividné, to bylo natočeno pomocí UAS, lidově řečeno "dronu." Podle předpisů ale nelze s UAS létat nad drážním tělesem, pokud nemáte povolení Úřadu pro civilní letectví. Teoreticky sice může jít o záběry složek IZS poskytnuté médiím, nicméně si dovoluji o tom vážně pochybovat. Zatímco na první možnost, tj. nelegální použití dronu, bych se nebál s klidem si vsadit.

Slováci doposud jednoduše hřešili na to, že prakticky nikdo z migrantů na Slovensku nechce zůstat a směřují dál na západ. Problém nelegálů proto "řešili" tak, že prostě zavírali oči. Ve chvíli kdy ČR, Polsko a Rakousko zpřísní kontroly, tak světe div se, najednou brečí, že nezvládají nápor.

To "o čem" je tento článek, respektive to, jaká je jeho skutečná podstata, chápu, troufám si neskromně říci, velmi dobře. Formuloval jsem to ve svém původním komentáři.

Vaše reakce navíc evokuje, že policie se snad měla nějak zdráhat věcí poškozené zabývat, či se vůči ní chovat nějak špatně. Z čeho to prosím vyvozujete? Ani z článku samého žádné takové, vámi naznačované, jednání nevyplývá.

Ovlivňovat svědky jejichž totožnost, adresu a jiné kontaktní údaje neznáte můžete jen poměrně těžko. Tím spíš pokud ani nevíte, že nějaký další svědek, krom samotného poškozeného, třeba vůbec existuje. O existenci, resp. osobních údajích svědků se obviněný dozví často právě až po sdělení obvinění ze spisového materiálu. Sám jste to vlastně formuloval poměrně pregnantně, "odborník nejste."

Naši "novinářští" pseudoodborníci na cokoliv se opět snaží vytvořit umělou rádoby senzaci, kdy zpochybňují práci orgánů činných v trestním řízení pouze na základě dojmů, pocitů a snahy budit emoce. Přestože obě osoby, které jsou v článku citovány, jakožto lidé z erudicí v oboru, řeknou, že v postupu orgánů v zásadě nic nestandardního nespatřují, tak navzdory tomu je článek, jako celek, koncipován a publikován takovým způsobem, aby ve čtenáři byly přesto vyvolány pochybnosti o správnosti postupu. O zcela bulvárním titulku už radši ani nemluvě. Podtrženo a sečteno, opět kvalitní novinářská práce (samozřejmě pokud je vaším cílem mít co nejvíce shlédnutí na úkor společenské odpovědnosti). Gratuluji

Doufám, že autor tohoto článku se nepokouší někde v provozu předstírat, že je řidič. Motorkář neporušil předpisy? Co třeba §16 zákona o provozu na pozemních komunikacích: Řidič ...... při objíždění překážky provozu na pozemních komunikacích anebo chodce vybočuje ze směru své jízdy, nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí řidiče a ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.

A o rychlosti jízdy před horizontem, kam člověk nevidí, se už vůbec nemá cenu bavit. Pokud brzdil, ale nárazová rychlost byla stejně přes 70 km/h, tak to tomu, že jel povolenou rychlostí, nemůže doufám věřit ani jeho babička.

Nechci jen moralizovat, dost možná bych v podobné situaci sám reagoval stejně. Nicméně pokud vědomě přijímám nějaké riziko (jedu o něco rychleji než je povoleno, protože věřím, že to zvládnu; rozhodnu se intenzivně nebrzdit, ale jen ubrat plyn a objet, i když vidím skupinu dětí a neměl bych se spoléhat, že zareagují vždycky správně), tak potom bohužel musím být i připraven na to, že mi to někdy nevyjde, a potom ponesu následky.

Nevím jestli paní Nerudová dostává nějak zásadně víc prostoru než ostatní relevantní kandidáti. Nicméně smysl mého komentáře není o nerovnosti mezi jednotlivými uchazeči, ale o tom, že by se nemělo ve veřejném prostoru zbytečně a neopodstatněně posilovat postavení a společenská vážnost různých exotů.

Zajímalo by mě kdy si pan Janeček, jakožto matematik, už konečně dokáže spočítat, že i pokud by nebyl pro nedostatek podpisů z klání vyřazen, tak se pravděpodobnost toho, že bude skutečně zvolen, matematicky vyjádřeno, "limitně blíží nule."

Nejhorší na všem je ale chování sdělovacích prostředků, které každý nový myšlenkový ejakulát tohoto blazeovaného narcistního egomaniaka ihned velkolepě medializují a zcela nezaslouženě tak udržují jeho osobu na výsluní veřejného prostoru.

Naštěstí je takové usnesení rakouského parlamentu pro ČR závazné zhruba stejně, jako kdyby se třeba parlament ve Finsku rozhodl vymezit proti pojídání psů v Číně.

Takže pozdravujeme do Vídně, necháváme v rádiu zahrát pěknou písničku a posíláme klíčenku.