Svůj příspěvek označujete za ironii, můj za myšlený vážně. Nevím, z čeho vycházíte, myslím že míra ironie je stejná, každopádně zbytečná. Beru vás za slovo. Vy vyčíslíte příspěvek bezdětných na děti jiných, já vyčíslím příspěvek rodičů na vlastní děti. A porovnáme si to. Co vy na to?

Tomu, co tvrdíte by šlo hezky předejít. Zachovat povinnost přispívat tak, jak je doposud. Nebyla by volba mezi Pepíčkem a maminkou. Navíc by šlo tento princip rozumně vyvážit s již existující mezigenerační solidaritou. Ať nejdeme do extrémů. Pokud navíc tvrdíte, že toto by fungovalo pouze ve "fungujících rodinách", tak je to přece to, co chceme podporovat, ne?

Je to dost jednoduché. Dítě se prostě nevyplatí. V čase, kdy dítě znamenalo pomoc v hospodářství a záruku důstojného stáří, byla situace jiná. Dnes celé dětství dítě živíte a ve stáří nemá dítě povinnost vám to vracet. Přitom opatření je jednoduché. Mezigenerační solidaritu v důchodovém systému individualizovat. Děti přispívají na důchod svým rodičům, nikoliv jedna generace druhé. Kdo nemá děti měl holt možnost za svého života šetřit na stáří. Kdo má děti, utratil na ně a v důchodu má být za to odměněn. To je celé. Tak prosté.