A tak právě nyní jede na vládní úrovni návrh na klouzavý mandát Odkaz  

Jako poslanec skládá slib výkonu funkce v zájmu všeho lidu. Hlas mu přitom směl dát jen malý díl země – ten kraj, kde vůbec kandidoval. Zato v krajském zastupitelstvu se skládá slib práce v zájmu toho kraje, což nejde dohromady

Zrovna u Pirátů to moc rozsáhlé není. Když jste v Parlamentu a vstoupíte do vlády, máte jenom jeden plat. Šalamoun navíc předhodil další pokus o klouzavý mandát, když ještě byl ve vládě Odkaz  

Větší problém je v kumulaci celostátní a samosprávné funkce. To jsou někdy protichůdné veřejné zájmy, které člověk má prosazovat

To moc zavedené nemáme. Například místostarostovi připadne starostova odměna, když ho zastupuje nejméně 4 týdny v kuse. Takže by stačilo, aby se starosta pouštěl na třítýdenní výlety mimo obec

Že někteří členové vlády sedí zároveň v zákonodárném sboru, je naprosto běžný rys parlamentní demokracie. Dokud tedy není zavedený klouzavý mandát, ten se u nás čas od času navrhuje (například nyní Odkaz   ). Kombinace celostátní funkce se samosprávnou je ale střetem víc veřejných zájmů

Z poslaneckých a senátorských náhrad jde dělat téměř cokoliv. Jsou většinou paušální, takže jen navyšují plat, aniž by se jim tak říkalo. Zdaňují se stejně jako plat. Nejde tak kontrolovat, jestli skutečně do poslední koruny posloužily jenom například na jídlo, oblečení a cestování po ČR, k čemu některé náhrady slouží

Navyšování základního platu za všemožné parlamentní role je skutečně přestřelené. Stačilo by i pokrátit, však i základní plat dostatečně odpovídá důležitosti funkce. Dnes ho ovšem bere jen málo lidí

Prošlo by to u Ústavního soudu? Spíš by měl šanci zákaz propojování celostátních a samosprávných funkcí, ať člověk nemusí řešit střet státního a třeba krajského zájmu, když půjdou proti sobě

Tohle máme akorát v případě, že někdo z parlamentu je současně ve vládě. Mezi samosprávou a celostátní funkcí se akorát před několika roky zavedla srážka odměny uvolněného zastupitele na na 40 procent. Pak ale stačí být neuvolněný a může mu zastupitelstvo přiklepnout až 60 procent. Ani tak ale to nejde stíhat, navíc je člověk ve střetu více veřejných zájmů

Ten komentář je tři roky starý, stojí to vedle jména 🙂

Dost náročná otázka. Například Finsko a Rakousko mají zvláštní orgány, které se věnují platům zákonodárců. Celkově to ale není častý postup. Pravidla navíc snad všude musí nějak být zasazena do zákona. U platů by výše ani nevadila, kdyby stávající základní plat skutečně brala většina poslanců. Náhrady nemá kdo cizí ani stanovovat, protože kdyby se přešlo na proplácení skutečných výdajů, už by na samotném stropu jednotlivých nákladů tolik nezáleželo

To předvádí velikou oddanost 🙂 Je alespoň uvolněná pro výkon své funkce? Ne každá obec takové velikosti si může dovolit starostu na plný úvazek, ale ten rozsah práce si to celkem žádá

Jde o něco snížit výši základních platů a zásadně osekat příplatky za parlamentní funkce. Jen velmi málo zákonodárců skutečně pobírá základní plat. Pak by vše bylo na únosné výši.

Vyčlenit politiky do samostatné platové základny, aby hýbání s ní neovlivňovalo nezávislé instituce, které dnes vychází ze stejné základny (třeba Nejvyšší kontrolní úřad a Národní rozpočtovou radu).

Po vzoru Slovenska jde zavést trest v podobě určitého automatického snížení politické platové základny v případě špatného ekonomického chodu země a schodku rozpočtu.

U náhrad výdajů jde většinu paušálů převést na prokazování skutečných vynaložených výdajů. Ať mizí tato přilepšení nad rámec už tak dostatečného platu.

A pokud jde o soudce, jejichž platy jsou bohužel nejčastějším předmětem rozhodování Ústavního soudu, politici se budou muset naučit na ně už nesahat. Ústavní soud připustil pouze krátkodobá zmrazení v případě skutečně zásadní náhlé hospodářské krize. Už tak jsou na přijatelné výši srovnatelné s dalšími významnými funkcemi.

Občas se mluví o dočasném zmrazení, ale tím se nic nevyřeší. Stávající platový automat tu zůstane, jen se chvíli nepoužije. Po konci zmrazení všechny částky naskočí o to razantněji, protože průměrná mzda, od níž se vše počítá, se hýbe pořád

Co máte na mysli? Ve třiceti přítomných se v celostátní politice nikdo velký neschází. Senát by akorát teoreticky mohl, podle Ústavy se může usnášet za přítomnosti třetiny členů (tedy 27)

Tak od oka jsem si to spočítal, ono to celkově za rok kolem té jedné miliardy může být. Nebo kousek pod ní

Před několika roky se zavedlo sražení odměny uvolněného zastupitele na 40 %, když je zároveň v Parlamentu nebo vládě. Ale to je jediné určité omezení, co mě napadá

Tam to časově možná jakž takž ještě jde. Senátor je v Praze potřeba jen několik dnů v měsíci na schůze pléna a orgánů, kterých je členem. Ale jako senátor skládá slib práce v zájmu všeho lidu po celé zemi. Zato jako zastupitel obce má brát ohled pouze na místní zájmy, které mohou být zcela jiné. Místní politik v Senátu je spíš lobbista, tomu nahrávají i drobné senátní obvody. Senátoři nemají proč se starat o zbytek země, mimo svůj obvod hlasy sbírat nemusí

To není nic tolik nového. Volby byly brány za aristokratický nástroj, protože skrz ně můžeme vybírat ty, co jsou nějak lepší než my ostatní. Teprve po objevu zastupitelské demokracie na konci 18. století se dostaly volby do pozice naprostého základu demokracie

Využili příležitost. Je naprosto v pořádku, že v politice jsou nadstandardní platy. Ovšem s některými vymoženostmi se to ohromně přehání.

Proplácení faktur se používá jen málo. Například u výdajů zákonodárců na odborné a administrativní práce ovšem případné spory řeší výbor pověřený příslušnou komorou Parlamentu

Strany vcelku soběstačné jsou, i když členství je o dost menší, než kdysi bývalo. Když se ale před lety s příspěvkem mělo hodně hýbat, Ústavní soud to zatrhl. Podle něj má pouze usnadňovat stranám plnit svou úlohu (však i Ústava vidí volební soutěž jako soutěž stran), nemůže ale být ve výši reálných nákladů na kampaně (zdroj Odkaz   )