Ten komentář je tři roky starý, stojí to vedle jména 🙂

Dost náročná otázka. Například Finsko a Rakousko mají zvláštní orgány, které se věnují platům zákonodárců. Celkově to ale není častý postup. Pravidla navíc snad všude musí nějak být zasazena do zákona. U platů by výše ani nevadila, kdyby stávající základní plat skutečně brala většina poslanců. Náhrady nemá kdo cizí ani stanovovat, protože kdyby se přešlo na proplácení skutečných výdajů, už by na samotném stropu jednotlivých nákladů tolik nezáleželo

To předvádí velikou oddanost 🙂 Je alespoň uvolněná pro výkon své funkce? Ne každá obec takové velikosti si může dovolit starostu na plný úvazek, ale ten rozsah práce si to celkem žádá

Jde o něco snížit výši základních platů a zásadně osekat příplatky za parlamentní funkce. Jen velmi málo zákonodárců skutečně pobírá základní plat. Pak by vše bylo na únosné výši.

Vyčlenit politiky do samostatné platové základny, aby hýbání s ní neovlivňovalo nezávislé instituce, které dnes vychází ze stejné základny (třeba Nejvyšší kontrolní úřad a Národní rozpočtovou radu).

Po vzoru Slovenska jde zavést trest v podobě určitého automatického snížení politické platové základny v případě špatného ekonomického chodu země a schodku rozpočtu.

U náhrad výdajů jde většinu paušálů převést na prokazování skutečných vynaložených výdajů. Ať mizí tato přilepšení nad rámec už tak dostatečného platu.

A pokud jde o soudce, jejichž platy jsou bohužel nejčastějším předmětem rozhodování Ústavního soudu, politici se budou muset naučit na ně už nesahat. Ústavní soud připustil pouze krátkodobá zmrazení v případě skutečně zásadní náhlé hospodářské krize. Už tak jsou na přijatelné výši srovnatelné s dalšími významnými funkcemi.

Občas se mluví o dočasném zmrazení, ale tím se nic nevyřeší. Stávající platový automat tu zůstane, jen se chvíli nepoužije. Po konci zmrazení všechny částky naskočí o to razantněji, protože průměrná mzda, od níž se vše počítá, se hýbe pořád

Co máte na mysli? Ve třiceti přítomných se v celostátní politice nikdo velký neschází. Senát by akorát teoreticky mohl, podle Ústavy se může usnášet za přítomnosti třetiny členů (tedy 27)

Tak od oka jsem si to spočítal, ono to celkově za rok kolem té jedné miliardy může být. Nebo kousek pod ní

Před několika roky se zavedlo sražení odměny uvolněného zastupitele na 40 %, když je zároveň v Parlamentu nebo vládě. Ale to je jediné určité omezení, co mě napadá

Tam to časově možná jakž takž ještě jde. Senátor je v Praze potřeba jen několik dnů v měsíci na schůze pléna a orgánů, kterých je členem. Ale jako senátor skládá slib práce v zájmu všeho lidu po celé zemi. Zato jako zastupitel obce má brát ohled pouze na místní zájmy, které mohou být zcela jiné. Místní politik v Senátu je spíš lobbista, tomu nahrávají i drobné senátní obvody. Senátoři nemají proč se starat o zbytek země, mimo svůj obvod hlasy sbírat nemusí

To není nic tolik nového. Volby byly brány za aristokratický nástroj, protože skrz ně můžeme vybírat ty, co jsou nějak lepší než my ostatní. Teprve po objevu zastupitelské demokracie na konci 18. století se dostaly volby do pozice naprostého základu demokracie

Využili příležitost. Je naprosto v pořádku, že v politice jsou nadstandardní platy. Ovšem s některými vymoženostmi se to ohromně přehání.

Proplácení faktur se používá jen málo. Například u výdajů zákonodárců na odborné a administrativní práce ovšem případné spory řeší výbor pověřený příslušnou komorou Parlamentu

Strany vcelku soběstačné jsou, i když členství je o dost menší, než kdysi bývalo. Když se ale před lety s příspěvkem mělo hodně hýbat, Ústavní soud to zatrhl. Podle něj má pouze usnadňovat stranám plnit svou úlohu (však i Ústava vidí volební soutěž jako soutěž stran), nemůže ale být ve výši reálných nákladů na kampaně (zdroj Odkaz   )

Je to tak, ovšem v pracovním právu se bohužel tolik podrobně nevyznám. Ale jak vidím § 48 zákoníku práce, i poměr na dobu určitou může skončit předčasně výpovědí. A pak jen u některých důvodů výpovědi dané zaměstnavatelem náleží člověku odstupné.

Veřejné funkce jsou téměř všechny na dobu určitou, nejčastěji na stanovený počet let nebo do dosažení určitého věku. Napadají mě pouze role ve vládách (té celostátní i v radách krajů a obcí), kde člověk může strávit neomezený čas, až dokud není nahrazen. To je ale jen pro zajištění, že tu vždy bude nějaké vedení

Tady mi pouze nebylo jasné, co kolega míní tím odhlasováním, když se v poslední době nic v tomto neměnilo

Medián se rozhodně nabízí, průměr bývá i v jiných oblastech pokřivený vysokými, odlehlými hodnotami 🙂 Odvozování platových základen od průměrné mzdy je celkem nová věc, i když na Slovensku se to používá také. Naše předchozí postupy shrnuje například tento nález Ústavního soudu, hlavně body 154 a 155 Odkaz  

Ano, těžko by publicistika mohla takto stát bez autorova názoru. Platy tam vysoké být musí – je to práce bez stanovené pracovní doby zahrnující několik činností, které by samy vydaly na plné úvazky. Ovšem máme prostor je o něco snížit, náhrady také. A při kumulaci funkcí nejde každé z nich věnovat stoprocentní nasazení. Tím spíš, když různé veřejné funkce v sobě nesou různé zájmy, které má člověk zastupovat

Jak to myslíte? V hlavním platovém zákonu č. 236/1995 Sb. se pravidla odchodného řeší v § 7. Sice může jít až o pět měsíčních platů, ale tohle pravidlo je beze změny od roku 1996. Na druhou stranu zákoník práce používá slovo „odstupné“ a běžně může jít až o trojnásobek průměrného měsíčního výdělku (§ 67)

Násobně zas ne. Platová základna, od níž se počítají platy celostátních politiků a některých dalších funkcí je nyní cca 2,35násobek průměrné mzdy. Loni byla 2,5násobek, v rámci konsolidace rozpočtů to 6 procent kleslo. A jak to podle stávajícího návrhu vypadá, na tuto úroveň se vše může vrátit. Větší problém ale vidím v dalším navyšování za všemožné parlamentní funkce. Základní plat má jen velmi málo zákonodárců

Momentálně se opět objevil návrh na klouzavý mandát – poslanec po vstupu do vlády by mohl na ten čas dobrovolně přenechat roli ve Sněmovně náhradníkovi. Spíš ovšem jako problém vidím kumulaci celostátních rolí s působením v územní samosprávě, což je ohromně časté. Časově by to nemělo jít stíhat, navíc se tím lidé dostávají do střetu více veřejných zájmů

Jenže to není pravda. ÚS pouze zamítl snížení platové základny pro soudce, takže je do konce roku nutné zákonem vrátit pravidla, co platila v roce 2023. Na základnu, od níž se počítají platy celostátních politiků a některých dalších funkcí, to žádný vliv nemá. O nich Ústavní soud vůbec nerozhodoval

To je maximum na měsíc, co se proplatí. Pokud se ubytovali dráž, už si to doplácí ze svého

Užívání veškerých nemovitostí tvořících sídlo prezidenta patří ze zákona mezi naturální plnění k té funkci. Samozřejmě ale zrovna Pražský hrad to být nemusí. Dnes je Praha větší než v roce 1918, nabízí se i jiné budovy