Na blogu Medium.cz najdete pod pseudonymem Suscitator moje články.
Je třeba říct férově že nejvyšší ekonomický rozkvět České republiky nastal 2x První v letech 2003–2006 (vlády ČSSD, zejména Paroubkova) Průměrný růst HDP: cca 5,5 % ročně. Důvody: Vstup do EU, příliv investic, exportní boom, globální konjunktura. Výsledek: HDP na obyvatele vzrostlo z cca 17 000 USD (2003) na 22 000 USD (2006, PPP). Životní úroveň se výrazně zlepšila, nezaměstnanost klesla. Poznámka: Paroubkova vláda (2005–2006) je často spojována s vrcholem tohoto booms díky sociální politice a investicím. A potom druhý rozkvět 2014–2017 (vlády Sobotky a Babiše). Průměrný růst HDP: cca 4 % ročně (s vrcholem 5,3 % v roce 2015 a 5,2 % v roce 2017).
Důvody: Postkrizové oživení, silný export, EU fondy, rekordně nízká nezaměstnanost (2–3 %).Výsledek: HDP na obyvatele vzrostlo z cca 30 000 USD (2014) na 38 000 USD (2017, PPP). ČR předběhla země jako Portugalsko. Poznámka: Sobotkova vláda vytvořila stabilní prostředí, Babiš pokračoval v růstu s důrazem na sociální výdaje.
Rozhodnutí USA nepodpořit prohlášení G7 odsuzující ruský útok na Sumy vyvolává už zřejmě vážné otázky o prioritách Trumpovy administrativy. Snaha o zachování dialogu s Moskvou a údajné mírové vyjednávání naznačují pragmatický přístup, který však může být vnímán jako ústupek Putinovi.
Ignorování civilních obětí útoku, včetně dětí, a přijímání ruské verze o „chybě“ oslabují morální pozici USA. Trumpova kritika Zelenského, že si neměl začínat s útokem na silnějšího (sic!) a otevřené zmiňování obchodních příležitostí s Ruskem, jak uvedl Witkoff, ukazují, že ekonomické a geopolitické zájmy převažují nad odsouzením válečných zločinů. Trum riskuje legitimizaci ruské agrese. A do toho absence jednotného postoje G7, oslabená kanadským váháním bez podpory USA, dává Putinovi prostor pro další eskalaci bez mezinárodního tlaku. Pokud by začaly na USA lítat ruské rakety co by si Trump myslel o tom, že by třeba EU a Kanada s Austrálií a Brity jednala s Rusy jako on?
Vysvětlení pojmu branná povinnost a povinný vojenský výcvik. Povinný výcvik může být jednou z forem naplnění branné povinnosti. Když je mír tak Voják, který nevykonává vojenskou činnou službu a má brannou povinnost ((je zdráv, 18-60)), je vojákem v záloze. Když nastane mobilizace Voják v záloze se předurčí pro doplnění ozbrojených sil podle potřeb ozbrojených sil. Pokud by se povinný výcvik znovu zavedl, mohl by být nástrojem, jak brannou povinnost prakticky realizovat, aniž by nutně znamenal návrat k plošné vojenské službě. Tolik tedy litera zákona č. 585/2004 Sb.
Povinný výcvik může být považován za jednu z konkrétních součástí branné povinnosti, pokud je státem nařízen a slouží k přípravě občanů na obranu nebo zvládání krizových situací. Branná povinnost je obecný rámec – povinnost občanů podílet se na zajištění bezpečnosti státu – a povinný výcvik je pak praktickým způsobem, jak tuto povinnost naplnit.
Historicky například v Československu zahrnovala branná povinnost povinnou vojenskou službu, ale i brannou výchovu na školách, což byl vlastně povinný výcvik zaměřený na základní dovednosti (střelba, orientace v terénu, první pomoc). V současném kontextu by povinný výcvik mohl být omezenější formou branné povinnosti – třeba krátkodobý kurz pro civilní obyvatelstvo – aniž by šlo o plnou vojenskou službu. Litera zákona v historických souvislostech.
Na blogu Medium.cz najdete pod pseudonymem Suscitator moje články.
2
Sledujících
0
Sleduje
Na blogu Medium.cz najdete pod pseudonymem Suscitator moje články.
2
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Jak se rozhodneme: žít v kultuře smrti nebo v kultuře života?