Návrh sloučit Karlovarský a Plzeňský kraj je asi podobně průchodný jako sloučit kraj Královéhradecký a Pardubický. Existují tam určité sentimenty. Vždycky tam zůstane nějaké větší město, které se tím bude cítit poškozené.
Co jsem četl, tak Karlovarský by se rozdělil mezi Plzeňský a Ústecký. Vary měly jít do Ústeckého.
Dobrá. Ale musíte zvážit, že v čem dělali lidí,v porcelánkách, už dnes vlastně není ani pravda. Moje matka v mládí tam dělala, stejně tak moje babička, a to je mi 72 let.Bohuzel kromě nového, tak ty lázně tam stále jsou. Nejezdí tam Rusové, ani tolik Němci, tak hledat jiné národy. Jinak souhlasím, lázně se zdražily, stejně jako všechno a to je problém ve všem hlavně pro české občany.
V Mariánkách to kdysi pohnojil CupVital (aneb "vidět Mariánky a umřít"). Hosté vůbec nevycházeli z hotelů. Proč taky, když za skvělou cenu měli vše. Přínos pro město nulový. Snad i ty hotely na tom tratily...
V rámci Mariánek bych viděl skvělou propagaci ve spojení se sportem: nejstarší golfové hřiště v ČR (k tomu Royal), spousta tenisových kurtů, bazén, zimák, sjezdovka, běžky a mnoho dalšího... Tak příští rok budou Evropským městem sportu, snad to pomůže.
Zřízení vysoké školy nevyléčí karlovarský kraj. Pokud není dostatek bytů a vhodných pracovních příležitostí nebudou na Karlovarsko přicházet lidé ba naopak budou odcházet. Viz Ostrov. Před cca 20-ti lety město s 20-ti tisíci obyvateli. Zrušením Škoda Ostrov, Vast Eka a dalších firem je v Ostrově s bídou16 tisíc obyvatel. A tak je to v celém kraji. Žádná vysoká škola byty nepostaví a nezřídí vhodná pracovní místa. Když už vysokou školu, tak v oboru lázeňství a gastronomie a především byty.
Během Sčítání lidu, domů a bytů 2021 bylo k rozhodnému okamžiku (půlnoc z 26. na 27. března 2021) sečteno na území Karlovarského kraje celkem 125 299 obydlených bytů. Z celkového počtu bytů jich tak byly obydleny téměř tři čtvrtiny (84,4 %).
Nejvíce prázdných bytů bylo evidováno v okrese Karlovy Vary, a to více než pětina z jejich celkového počtu (20,1 %). Naopak nejméně neobydlených bytů se nacházelo na území okresu Sokolov (10,2 %).
Mnohem důležitější je nabídka práce. Člověk, který odejde na VŠ obvykle má kam se vrátit. Proč by se ale vracel, když se neuživí?
Já jsem se nevrátil, párkrát mě to sice napadlo, ale když potom slyším podobné příběhy, tak mě to zase velmi rychle přejde. Možná tak na důchod, dočkám-li se ho vůbec někdy. Nejlepší je, když mi potom nějaký chytrák, který žije celý život v Praze, povídá něco o naší neschopnosti a zaostalosti. Celý život se nemusel pohnout ani o metr, má vzdělání, dobré pracovní pozice a všechny možné služby přímo u nosu a zjevně si neuvědomuje, že to není ani trochu jeho zásluhou.
Měl jsem to úplně stejně: návrat na důchod, bude-li nějaký...
Je to začarovaný kruh. Zaměstnavatelé pracovní pozice vyžadující VŠ odbornost v kraji raději vůbec nevytváří, protože dobře vědí, že by je při neexistenci VŠ těžko obsazovali. A absolventi se nevrací, protože pro ně neexistují adekvátní pozice.
Je to tak. Vrátil jsem se čistě z rodinných důvodů. A stále jsem nenašel adekvátní práci.
Asi to klasické rozdělení - Čechy, Morava + Slezsko, které tu bylo za Rakouska-Uherska. Co by se mělo ale výrazně změnit, je počet obcí. Mít více než 6000 obcí, kdy v desítkách nežije ani 100 obyvatel je průšvih.
Ohledně obcí souhlasím.
Mno, akorát že za R-U kraje byly:
Krajské zřízení z roku 1850
Reforma prakticky vůbec nezohledňovala dosavadní tradiční členění a ani mnohá dosavadní krajská střediska. Nové kraje byly od 1. ledna 1850 navrženy tak, že:
v Čechách bylo vytvořeno 7 krajů se 79 okresními hejtmanstvími (Praha nebyla součástí žádného kraje). Šlo o kraje Budějovický, Českolipský, Chebský, Jičínský, Pardubický, Plzeňský, Pražský;
na Moravě vznikly kraje 2 (Brněnský a Olomoucký) s 25 okresními hejtmanstvími;
Rakouské Slezsko tvořilo jediný kraj se 7 okresními hejtmanstvími.
Celé české země se tak měly dělit pouze na 10 krajů (namísto dosavadních 24)
Do praxe byla nakonec 12. května 1855 uvedena méně radikální reforma, která počet krajů stanovila na celkových 20, čímž se opět přiblížila historickému členění. Nejpodstatnějším rozdílem bylo zavedení Pražského kraje v dříve rozdrobených středních Čechách. Okresy byly tzv. smíšené (tzn. spojovaly správu a soudnictví) a kraje, řízené krajskými úřady v čele s krajskými představenými, byly podrobeny pravomoci zemských místodržitelů.
Čechy (13 krajů, 207 okresů, 2 samostatné městské úřady)
Morava (6 krajů, 76 okresů, 2 města)
Slezsko (1 kraj, 22 okresů, 1 město)
Pokud nebudou chtít změnu místní lidé a nepřiloží ruku k dílu, tak se nic nezmění. Čekat s nataženou rukou až někdo změnu zařídí ke zlepšení nevede.
Problém je např. i ten, že lidé odejdou z rodného města na vysokou školu. Vystudují, ale práce v jejich oboru v kraji prostě není.
Stačí se podívat na jobs.cz. V Libereckém kraji, který je menší je v současné době 381 nabídek práce, v KK je to 240. O trochu větší Zlínský kraj má 489 nabídek...
No jasně, je nejhorší, tak místo řešení problémů ten kraj zrušíme a problémy přesuneme do nějakého jiného, kde se to špatné jaksi "naředí" a přestanou tím pádem existovat. Alespoň statisticky, když ne reálně. Ovšem pro lidi v tom zakletém krají se nezmění vůbec nic, možná jen k horšímu. Ono by stálo za zamyšlení, jestli krajské uspořádání je vůbec správné řešení v rámci uspořádání státu. Je to jen mezistupeň, aby vrcholní politici neměli tak zbytečně blízko k řešení konkrétních problémů a pro ně mikroproblémů. Kraje zbytečně zatěžují státní kasu. Určitě by postačila okresní úroveň řízení a na ní navazující obecní. Ovšem co pak s tou armádou zbytečných krajských úředníků, že by šli někam skutečně pracovat a vytvářet hodnoty? To asi po nich nikdo nemůže chtít.
A víte, že okresy už dávno nefungují? Místo 14 krajů 76 okresů. To by vůbec nebyla zátěž pro státní kasu... Z krajských úředníků by byli okresní, no...
Osobně si myslím, že je tohle do značné míry kontroverzní téma. Označit totiž co bylo kde původní a co ne, je samo o sobě obtížné. Druhy migrovaly vždy a využívaly k tomu všechny dostupné cesty, od koloběhu vody, přes vítr až po živočichy. Dnes se přidala ještě lidská přeprava. Lodě, letadla, turistika. Původně byl svět tvořen vlastně jednou pevninou, s jistými druhy, které v drtivé většině do dnes nepřežily. A i na něm se šířily "invazivním" způsobem. Kde se uchytil jeden druh, zabral místo jinému. Člověk má ale pocit, že pořád musí s přírodou bojovat a tak pořádá sečení invazivních druhů rostlin a podobné nesmysly, které stejně nic neřeší, protože příroda si cestu najde. Dokonce i každá doba ledová byla spojená s migrací druhů. je to přirozený proces, který využívá činnosti každého tvora i ostatních přírodních koloběhů.
Předpokládám, že nemáte zkušenosti s bolševníkem, co?
A co mandelinka bramborová neboli americký brouk? No nakonec i brambory jsou zavlečený druh a vytlačily původní plodiny. Nebude to tak jednoduché, nepůvodní je třeba i modřín a jírovec a spousta dalších zdomácnělých nebo dokonce hromadně pěstovaných rostlin.
Kde vytlačily brambory co? Já je viděl jen na poli. Děda se je kdysi snažil pěstovat na kraji lesa. No, úroda prachbídná, v řádcích se uchytily smrky a nyní je tam pěkný háj :)
Každého hned napadnou jiné nepůvodní druhý na který je opačný metr. Měli bychom si hledět svého druhu a nemluvit přírodě do zvířat rostlin, hmyzu, hud a jiné mikroflóry. Ona, na rozdíl od nás, ví co a proč dělá.
No jo, ale někdy už to člověk naboural a je to průser, který je potřeba řešit. Třeba přivlečení bolševníku, to je neskutečný svinstvo.
"Jedna rostlina vyprodukuje obvykle 20 000–30 000 semen (obzvláště vzrostlý jedinec až 100 000), která si uchovávají klíčivost 8 až 12 let."
"V závislosti na podmínkách může docházet ke každoročnímu posunu hranice plochy zarostlé bolševníkem až o desítky metrů."
"Mechanické odstranění je nutno provést pokud možno před vysemeněním rostliny (obvykle to znamená nejpozději v první půli května). Jeho účinek je omezený, neboť rostlina má vysokou regenerační schopnost a dokáže znovu vyrůst z kořenů – jednotlivé rostliny je tedy potřeba celé vykopat (ven musí minimálně 10 cm hlavního kořene), rozsekat na kousky a ty zlikvidovat. Pokosení či podobná likvidace pouze dočasně odstraní porost a zabrání dalšímu šíření. Pravidelný pokos (ve středoevropských podmínkách 2–3× za sezónu po dobu několika let) vede nakonec i k potlačení výskytu – nutné ovšem je, aby byl dlouhodobý a naprosto důkladný, aby nedošlo k vysemenění ani jediné rostliny. U jednotlivých rostlin se doporučuje odsekat vykvetlé okolíky (drtivá většina rostlin poté zajde), je ovšem třeba okolíky zlikvidovat, aby pak pohozené na poli setrvačností nevysemenily."
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
Ono by nejvíce prospělo nevolit takové Mráčkové atd. a jim podobné!
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
No jo, ale to ti lidé musejí mít nějaké vzdělání. Chcete ho? Musíte z kraje. Dostudujete. Chcete přežít? Musíte pracovat. Najít v KK dobrou práci pro vysokoškoláka? Hodně obtížné. Takový bludný kruh...