Je vidět , že rozhodnutí progresivních evropských politiků naprosto odříznout Evropskou unii od ruského plynu a spolehnutí na odběr těchto komodit pouze od našich demokratických přátel již přináší své ovoce. Co vymyslí příště ?

Progresivní politici, po celém světě používají k prosazování světového dobra stále více neortodoxních prostředků. Škoda, že se incident na Tchaj Wanu neodehrál v době, kdy tam byl na návštěvě náš Tchaj wanec pan Vystrčil, - muž, který nikdy neuhne. Boj o světové dobro by se pohnul o notný kus správným směrem.

Peníze nevydává stát jen na důchodce, kteří si celý život na své důchody přispívali, ale i na statisíce různých "odborníků"," expertů", lobistů, členů dozorčích rad, či politických neziskových organizací a podobně "pracujících" lidí, kteří kdyby okamžitě přestali pracovat a dostali by příspěvek ve výši průměrného důchodu stát ušetří desítky miliard korun a nikomu nebudou chybět. To aby se autor článku nedivil, až budou naši progresivní politici hledat zdroje.

Slovenský premiér Robert Fice jede do Moskvy, aby vyjednal plyn pro Slovensko.

Česko-ukrajinský premiér |Petr Fiala jede do Kyjeva, aby vyjednal dodání zbraní k prodloužení války na Ukrajině, do které se již ani samotným řadovým Ukrajincům nechce.

Dva politici, - dvě různé priority.

Na každém útvaru to bylo trochu jinak, ale je pravda, že kdyby se měla vojna obnovit v takových podmínkách jako byla, včetně mazáctví, největší práci by měli, při psychické křehkosti dnešních " sněhových vloček ", stovky psychiatrů.

Nicméně chuť Čechů bojovat v zahraničí za zájmy svých kolonizátorů byla vždy taková, že nasazení Čechů v zahraničí vzdali jak hitlerovské Německo, tak tehdejší Sovětský svaz, a raději nás nikam neposílali. Tuto vymoženost nám nabídla až dnešní demokratická společnost.

Všichni lidé žijí z práce. Někteří ze své vlastní, a někteří z práce těch druhých .

Francouzské přísloví - a životní motto firmy OSA

Náš Honza Lipavský se stává diplomatickou legendou. Ale uživil by se i jako komik. Po válce by se mohl spojit s jiným, ukrajinským komikem a mohli by spolu vytvořit komickou dvojici, jež by typově připomněla slavnou komickou dvojici neustále ublíženého Laurela, a prostorově výraznějšího Hardyho. Dvojici smolařů, kteří to mysleli dobře.

Ruské vítězství v tomto duelu bude dlouho záhadou. Rusové zvítězili, přestože jejich drahé střely zasahovaly převážně nemocnice, školy, školky a divadla . Přičemž jejich vojska byla decimována miliony střel, dovezenými zeměmi celého sjednoceného Západu, kterými je kosili ukrajinští vojáci v rámci Zelenského vítězného plánu. Přesto tento výsledek.

S cly je to jako s lékem. Záleží v jaké míře se používá. Pokud ve správné, je to lék, pokud míru překročíš může to být smrtelný jed.

Trump se rozhodl, že vrátí co nejvíce výroby do Spojených Států, aby " Amerika byly zase veliká". Rozhodně jistě nechce přerušit obchod s celým světem, ale chce udržet výrobu v USA za co nejvíce výhodných podmínek pro ně. Což nemusí být výhodné pro jejich obchodní partnery. Ostatně tuto politiku dělají všechny vlády Spojených států, ale některé, jako například tato současná si místo cel vypomáhají vyhrožováním ozbrojenými konflikty ( Biden, ....pokud bude třeba, dovozu levného ruského plynu do Evropy zabráním...) anebo podporováním ozbrojených konfliktů.

Tímto se Trump odlišuje od evropských progresivních politiků, kteří chtějí automobily, léky, ocel, a dokonce i potraviny dovážet, a stát se zcela závislými na svých dovozcích z ostatních světadílů. Uvidíme, který recept bude úspěšnější, ale znovu je potřeba říci, že míra léku je velmi důležitá.

Je pozoruhodné, že do ztraceného boje proti vítězícímu Rusku povzbuzuje Ukrajince, kterým se již bojovat nechce, a kterých již padli sta tisíce, náš servilně se chovající premiér, který by do boje nikdy sám nešel, a nikoho ze svých blízkých by do boje neposlal. Možná by i náš válečný, hrdinný premiér chtěl, podobně jako ministr Blinken, aby rukovali i osmnáctiletí ukrajinští dorostenci.

Je to smutné, není to správné, ale občas k tomu dojde. Velmoc, která se cítí ohrožena, nebo si myslí, že jsou ohroženy její zájmy, rozpoutá ozbrojený konflikt. Spojené státy mají po světě sedm set vojenských základen, ale protože cítili, že jsou i tak ohroženy jejich zájmy rozpoutaly v posledních letech konflikty ve Vietnamu, Iráku, na Balkáně, v Libyi, v Afganistánu se spoustou lidských i materiálních obětí a tak si Rusové znepokojeni rozšiřováním NATO o tisíc kilometrů na Západ, řekli, že také budou bránit své zájmy, - alespoň u svých hranic. Žádný expert zatím nevysvětlil, čím se toto chování liší od krvavějších konfliktů jinde ve světě. Doufejme, že s nyní ke slovu dostanou politici, kterým se tento konflikt podaří ukončit a tím zachránit další tisíce lidských životů. I když možná někteří progresivní politici jsou přesvědčeni, že by pro jejich zájmy měli lidé umírat dál.

Vypadá to, že ze všech aktérů tohoto nožního duelu byl nejvíce progresivně myslící právě pan Jurij Los. Vyčítal svým krajanům, že nebojují proti ruskému agresorovi, přičemž o zapojení do konfliktu proti agresorovi neuvažoval ani on sám. Tak už to prostě progresivní lidé často dělají. Došlo k nedorozumění, a pak už promluvily pouze nože a vodka. Za svůj aktivistický přístup k problému byl pak pan Los osvobozen.

Všechno to jsou jen slova. Může to mít takovou validitu, jako když náš úspěšný premiér Petr Fiala nahlásil dorovnání našich platů s těmi německými.

Zajímavější bude porovnání skutečnosti s časovým odstupem. Kde bude hospodářsky Rusko za deset, patnáct let. A kde bude green dealová Evropská Unie za stejné období. To bude mít skutečnou vypovídající hodnotu. Padni komu padni.

V Evropě je situace tak složitá, že to vypadá, že výsledky voleb budou určovat instituty pro dezinformace, protože evropští voliči stále více tápají, jsou zmateni a dávají své hlasy nesprávným dezolátům.

Když se před čtyřiceti lety děti učily v zeměpisu, jaká je životní úroveň v asijských státech, nikdy by nevěřily, že by nás, jako Evropu, mohly hospodářsky dohonit.

Až se budou za dvacet let, - po green dealové revoluci, - děti učit v zeměpisu o tom, jaká je životní úroveň v asijských státech nikdy neuvěří, že by jsme je mohli hospodářsky dohonit.

Neumím si představit situaci, kdyby u nás vyhrál prezidentské volby občan Ruské federace, který se přistěhoval do Česka ve svých padesáti dvou letech, jako pracovník ruského ministerstva zahraničí, který by na poslední chvíli přijal české občanství. Po uplynutí mandátu by v dalších volbách volby prohrál, ale oznámil by, že se své funkce nevzdá a organizoval by, s podporou Ruska, po prohraných volbách protivládní demonstrace, jako to teď dělá paní Salome, francouzská důchodkyně s narychlo vyrobeným gruzínským občanstvím. Jak by naše vláda postupovala proti proruským demonstracím, organizovaným z Ruska ? Tolik k bránění demokracie v Gruzii.

To, že je rozpočet lživý, připouštějí i experti i z "tábora" příznivců pětikoalice. Ale snad nikdo nepochyboval, že ho generál Petr Pavel podepíše. Dobrý důstojník i při pochybách o účelnosti rozkazu používá slovo "provedu" . Petr Pavel ani při studiu rozpočtu na svém turné po Austrálii a Novém Zélandě nenašel důvod zradit své politické souputníky a po "dlouhém přemýšlení" připojil pro netradičně vytvořený rozpočet " překvapivě" svůj podpis. Nebylo to v jeho životě poprvé, co podepisoval něco, za čím nestojí.

Pořadí největších nebezpečí pro Česko (Evropu):

Neschopnost a hloupost vlastních politiků

Upadající průmysl v důsledku zavádění Green Dealu.

Neschopnost získávat suroviny a energie za ceny jaké jsou v konkurenčních ekonomikách.

Stále se zvyšující dluhy.

Neustále se zvyšující příliv ekonomických, problémových migrantů.

Před těmito nebezpečími nás chce chránit propaganda lampasáka Oty Foltýna ?

Je úsměvné, jak Trumpovi odpůrci neustále ironicky zpochybňují Trumpova slova o ukončení války do dvaceti čtyř hodin, kterou pomáhali rozpoutat a obětavě ji miliardami dolarů udržovali v plném chodu. Ještě úplně těsně před svým odchodem tam nalili další miliardy, aby válečný oheň nabral na síle a aby to Trumpovi "usnadnili" . Pak budou moci Trumpovi kdykoliv ve svých progresivních médiích vmést do tváře , že jejich požár neuhasil do dvaceti čtyř hodin.

Jinak to opravdu vypadá, že rusko americký konflikt probíhající na ukrajinském území se chýlí ke konci. Sami Ukrajinci z toho mají největší radost. Kromě ukrajinského vedení, pochopitelně.

Přijde mi, že k lidem jako Donald Trump, Andrej Babiš, Viktor Orbán a Robert Fico se většinou přiklání lidé, kteří jsou trošku jednodušší.

Tato myšlenka zní z úst europoslance Ondřeje Koláře značně kontraproduktivně.