Nejspíš zaměňujete vědomí za vědění nebo schopnost nějaké činnosti. Vědomím je myšlena schopnost prožívat své myšlenky, své bytí. Ale jinak máte pravdu, to, co nás dělá lidmi, je především naučené. Viz děti vychované zvířaty.
Máte pravdu. Vědomí a vědění je rozdíl - ale přece jen souvisí. To že jsme schopní formulovat slovní myšlenky, a srozumitelně popsat co prožívame, je jen díky tomu, že nás někdo naučil jazyk. A ten vznikl jen díky tomu, že jsme potřebovali druhému něco říct, nebo ho prozumět abychom si navzájem pomohli. Nevím jsestli bych si sám vytvořil na pustém ostrově jazyk, sám se sebou, jestli bych měl potřebu třeba sám sobě pojmenovát pocity. Už samotné pocity jsou interní jazyk. Prostě když prožívám, radost tak to cítím a nemusím si to říkat co to je. To že jsem schopný o svém bytí uvažovat v abstraktních slovech, to je jen díky společnosti. Asi bych měl jen vědomí na úrovni zvířat - a možná ani to ne. Protože zvířata také se dorozumívají.
Pokud bych se narodil na pustém ostrove. A bylo by tam dostatek jídla abych přežil. Uměl bych si vytvořit jazyk sám pro sebe? Uměl bych pojmenovat věcí? Uměl bych bez jazyka přemýšlet? Nebo bych jen vědomě zíral?
Jak dalece potřebujeme někoho druhého který mně nechápe, a mít potřebu se s ním domluvit, abychom společně něco udělali, abychom společně přežili. Asi teprve vznikají myšlenky a jazyk.
Mám za to že vědomí tak jak ho známe my lidí je nutně spojeno s intarakcí z jiným vědomím. Teprve to učí.
AI potřebuje lidí aby se naučila stejně jako my lidé potřebujeme druhé lidí. A vytváříme tak skupinové vědomí. (rodina, firma, město, stát, jakákoliv právnická OSOBA) Každá ta skupina se chová podobně jako jednotlivec - rozhoduje se, má určitý názor, určité zvyklostí. Dokáže se přátelit s druhou skupinou, nebo bojovat.
Pak ale už jedné AI stačí druhá AI a proces nabírá na obrátkách.
To co my vidíme jako GPTchat - to není jedna iteligence - to je celé společenství inteligencí (modulů) kde jeden trénoval druhý
Mýto je jen jiná forma zdanění. Žádnou hodnotu nevytváří. Vyhodit 1 miliardu za přesunutí peněz z jedné peněženky do druhé je jen zbytečný a hodně drahý tunel někomu do kapsy.
Není se čím chlubit. Ty peníze jsme stejně zaplatili my občané v ceně zboží.
Pokud se budeme tím moc chlubit, tak dojdeme k tomu, že by bylo skvělé zavést chodníkové mýtné. Nebo turistické mýtné, podle signálů z mobilů. To by bylo miliard 🙂
Když to tak dobře víte, tak proč těm imunologům nejdete poradit? V době nouze nejvyšší, je každá rada dobrá. Jenže vy jen dedukujete, žvaníte, vaříte z destilky. Problematika je jistě složitější, než stačíte chápat. Celý svět se potýká z touto nemocí, kterou bůhví proč si myslím vyšla z vojenských laboratoří USA a neví si s tím nikdo rady. A hle vy jste na to kápl, tak proč si to nechat pro sebe, třeba spasíte lidstvo před katastrofou.
Neradím nikomu, nekritizují, jen pozorují co se děje. A v čem je rozdíl mezi minulým rokem a dneškem. A kde by mohla vést cesta ven. Bude možná trnitá ale ven
Není rozdíl mezi uzdraveným a očkovaným v protilátkách. Očkovaní jsou na tom stejně jakoby už 2x-3x prošli covidem. Tak že očkováním jsme dostali společnost do jiného stavu než v loni, je z 70-80% promořená. A umíme líp léčit a testovat. Toto vše jsme v loni nemněli.
Tak že strategie dnes musí být jiná.
- Před rokem jsme se potřebovali chránit - promořit se nedalo. To by zkolabovalo vše. Třeba obsluha vysoké pece, energetika, nemocnice, obchody ...
- Dnes se potřebujeme jen domořit do 100%. Je to jedno jestli nemocí nebo očkováním. Stále zbývá nějakých 2-3 mil. bezbranných lidí, to je pořád hodně. A je těžší je chránit. Ale jsme za půlkou. Pak to díky Bohu částečně skončí.
Jedině tak se tento vírus může stát chřípkou, se kterou budeme furt žít dlouhá léta. Půjde to, když budeme na něho natrénovaní, a občas se sním budeme muset setkávat tak jak z chřípkou. Nebo se nechat proočkovat, (ti slabší).
Když očkovaný onemocní a nedostane se na JIP - Tak to je možná dobře. Tak si jen imunitu posílí. Jako by šel na 3 očkování. Bohužel Ten kdo má více onemocnění tak mu to bohužel přitíží, stejně tak jako chřípka. My se toho víru nezbavíme. Musíme se na něj zvyknout.
- Imunita je vlastně odolnost. Tu získáš jen realným tréningem. Můžeš trénovat na zápase, nebo v posilovně. Někdo nepřežije zápas a někdo se zraní v posilovně. Posilovna ti nikdy nenahradí zápas. A je těžké zápasit bez posilovny. A navíc nikdy nebudeš vědět, jestli jseš dostatečně silný, pokud nebudeš reálně zápasit. Zápas je střet z covidem. Očkování - cvičení na panáku.
Není rozdíl mezi uzdraveným a očkovaným v protilátkách. Očkovaní jsou na tom stejně jakoby už 2x - 3x prošli covidem. Jsou jen trénování.
Očkováním jsme dostali společnost do jiného stavu než v loni.
Do stavu že je z 70-80% promořena. A strategie dnes musí být jiná.
- Před rokem jsme se potřebovali chránit - promořit se nedalo. To by zkolabovalo vše.
- Dnes se potřebujeme dopromořit do 100%. Pak to díky Bohu skončí.
Jedině tak se tento virus může stát endemickou chřipkou, když budeme na něho natrénovaní, a občas se sním budeme muset setkávat tak jak z chřipkou. To nás zase na nějakou dobu posíli.
Když očkovaný onemocní - je to dobře, má další tréning, tak si jen imunitu posílí.
Bohužel ten kdo má více onemocnění, tak mu to bohužel přitíží, stejně jako chřípka. Na tréningu také někteří se zraní nebo to nedají.
Tým Centra buněčného a tkáňového inženýrství v nemocnici U svaté Anny v Brně, vedený výzkumnicí Irenou Koutnou, zjistil, že ochrana po prodělání covidu je o něco silnější než po vakcinaci.
Může být. Tréning není nikdy to co zápas. Moc de nedá bez trénování vyhrávat. Ale to že trénují, mi nezaručí že vyhraji. A jsou i takoví co na tréningu zemřou. - Očkování jen tréning.
Není rozdíl mezi uzdraveným a očkovaným v protilátkách. Očkovaní jsou na tom stejně jakoby už 2x - 3x prošli covidem. Tak že očkováním jsme dostali společnost do jiného stavu než v loni. Do stavu že je z 70-80% promořená. A strategie dnes musí být jiná.
- Před rokem jsme se potřebovali chránit - promořit se nedalo. To by zkolabovalo vše.
- Dnes se potřebujeme domořit do 100%. Pak to díky Bohu skončí.
Jedině tak se tento vírus může stát chřípkou když budeme na něho natrénovaní, a občas se sním budeme muset setkávat tak jak z chřípkou.
Když očkovaný onemocní - tak si jen imunitu posílí, Ten kdo má více onemocnění tak mu to bohužel přitíží, stejně jako chřípka.
Může mi někdo vysvětlit jak uvolněním opatření a exponencjálním nárustu zabráníme že se naplní Jipky - a lidé budou umírat na parkovištích? Zdravotnictví pojme max 9 000 nemocných a finito. A do nemocnice přijdou 5 týdnu po tom co onemocní. Podle čeho mají pak doktoři rozhodovat komu dát ventiláto a komu ne. A suplovat v tom Boha.
Ano - To co vidíme, čteme, koupíme si - To nás utváří, mění a velmi ovlivňuje.
Tak, že musíme dělat moudrá, zodpovědná rozhodnutí. A nepustit si nějaký informační vírus do hlavy, a do života.
Rozhodování co si vybrat je stále těžší, protože se ztrácíme v nepřeberném množství a čas zůstává stejný. A také nejsme schopni hned odhadnout kvalitu. Proto často rezignujeme a vypínáme se nebo rozhodujeme podle emocí. A to také neni vždy dobře.
Svěřit výběr do rukou umělé inteligence to znamená nechat se utvářet a vychovávat umělou inteligencí.
Kdyby Covid nebyl trochu nafouknutý, asi bychom ho nebrali vůbec vážně a nedělali ani ty nejjednodušší preventivní prostředky jako nošení respirátorů. Následky nevíme, a asi by byly daleko větší než tak. A také je to varování do budoucna - stačilo že by mněl trochu větší smrtelnost třeba jako Ebola a lidstvo by skončilo. V době prosperity nevidíme nebezpečné jevy, jako bezmezné cestování, neschopnost se semknout a disciplinovat jako společnost, neschopnost se rozhodnout jakou taktikou se bránit. Toto je daleko nebezpečnější než Covid. Paradoxně (promiňte mi mojí necitlivost) jsem rád že nám covid trochu otevřel oči na stav naší společnosti. Strach může paralyzovat, ale bez strachu je člověk nebezpečný sám sobě i okolí. Je ho třeba někdy zažít, aby ho umět vyvážit.
6
Sledujících
0
Sleduje
6
Sledujících
0
Sleduje
Ale pro aktivaci taky musíte zapojit celou síť a to je trochu víc než pár jader CPU, které byste nejspíš využil při nějakém jednodušším dedikovaném algoritmu. Ten rozdíl je znatelný a pak se násobí počtem uživatelů, kteří v ten okamžik zasílají dotaz.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Nemůžu souhlasit jsem technik a něco o tom vím. Daleko náročnější sjou klasické počítače jde musí probíhat nějaký algoritmus a přes procesor jde postupně každá instruce jedna za druhou. U AI je to už jen soustava sít přes které to paralelně propadá.
Je to jako v našem mozku - to je skoro přená analogie. AI je naše podvědomí a to nevžaduje až tak moc energie. Už to je naučené. Když třeba běžíte tak to třeba neustále vyrovnává rovnováhu. A ani si to neuvědomujeme. Představte si kolik energie by to bylo třeba kdybyste to měl všechno rozumem počítat. Když myslíme nebo mluvíme tak fungujeme jak klasické PC z jedním procesosrem a všechna slovamusí přes něj projít.jedno za druhým. Myšlení je hodně energeticky náročné proto ho moc nepoužíváme.