Ve středu 25. listopadu 1992 se sešlo Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR), aby rozhodlo o návrhu ústavního zákona nemajícího doposud v dějinách parlamentarismu obdobu. Jeho první paragraf totiž zněl: „Uplynutím dne 31. 12. 1992 zaniká Česká a Slovenská Federativní Republika.“

Vznik Československa bývá prezentován, jako ta nejlepší možnost a jako „dějinná nutnost“. Ale je tomu opravdu tak? Mohlo to dopadnout jinak? A kdyby ano, byla by to ta lepší cesta?

Od začátku první světové války, v níž zahynulo přes 15 milionů lidí včetně deseti milionů vojáků, uplyne 28. července sto deset let. Konflikt, který začal útokem Rakousko-Uherska na Srbsko, se rychle rozhořel v celoevropský. O hrůzách a důsledcích války, bez níž by nevzniklo Československo, se ví dost. O tom, proč atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este spáchaný 28. června 1914 vedl k tak rozsáhlému válečnému konfliktu, mluví historici Vojenského historického ústavu Tomáš Kykal, Tomáš Jakl a Petr Matějček.

Ukončeme posílání zbraní na Ukrajinu a zasedněme k jednacímu stolu, říká k ruské agresi předseda opoziční strany SPD Tomio Okamura. Nejsem proruský, ale Ukrajinci jsou „takoví náckové“, dodává jedním dechem v rozsáhlém rozhovoru pro PoliTalk. Kdo bude mít největší vliv na vývoj války na Ukrajině? Trvá SPD na referendu o členství v NATO, i když je to brzda pro případnou koalici s hnutím ANO? A jak si vykládá, že nebyl pozván na jednání o důchodové reformě na Pražský hrad?