Asi to vypovídá o jejich kvalitě a výsledném efektu. Tak nějak jde o přirozený vývoj, možná buďme rádi, že to tak je. Jinak by byli praktičtí lékaři přehlcení a skutečná péče by byla nedostupná.
Jinak - myšlenka krásná, ale nejde o umělou zaměstnanost a tunel za: "Je u vás něco nového?" "Nic nového nepozoruji." "Tak přijďte zase za rok." ... a plať, zdravotní pojišťovno.
Neumíme hospodařit (naučit se to by bylo oproti 8 mld. Kč tak levné...), tak místo toho budeme betonovat za těžký prachy pro lobbisty. Fuj tajbl. Místo toho, abychom se zamysleli, co děláme špatně, tak pořád budeme přetechnizovanější ... další lidské dílo, které bude potřeba živit a udržovat. Kdo to všechno zaplatí?
Souhlasím s tím, že tenhle přejezd je přehledný a že by s jeho přejetím dle dopravních předpisů neměl mít průměrný řidič problémy.
Spíš bych se pozastavil nad případnou nepozorností řidiče, která mohla být způsobena spolujezdkyní (netvrdím, že to tak muselo být). Myslím, že v autě bývá mnohdy ze strany spolujezdců a spolujezdkyň malá míra úcty k tomu, že by se měl řidič věnovat řízení, a tedy zajišťovat i jejich bezpečnost. Natož pak aby spolujezdci optimálně spolupracovali, třeba právě na železničním přejezdu. O neúmyslném zakrývání pravého zpětného zrcátka, oslňování displejem mobilního telefonu za tmy nebo kopání do řidičova sedadla nemluvě...
Myslivec se pomalu stává nedostatkovým zbožím a pisálek těchto stálatnin je staví do role škůdců? Partně naprosto nerozumí lesnické a myslivecké problematice. Jedno s druhým velmi úzce souvisí a nejde jedno od druhého vlastně ani oddělovat. Pokud kulhá myslivost v honitbě, odrazí se to na stavu porostů. Pokud nezvládá lesník pěstování lesa a do lesa mu přijde kalamita, okamžitě se to projeví i na stavu zvěře.
Sakryš, buďme rádi, že je ještě někdo ochoten, byť třeba s termovizí a fotopastí, jít do lesa v noci, za mrazu...
Ve všech článcích o povodních (jaká úleva od Ukrajiny, ale opět jde o masírování informacemi, čtenáři klikej) čtu jen o následcích. Ano, když pominu ty, kteří dobrovolně podstupují riziko přítomností ve vodou často zaplavovaných oblastech, pak těm ostatním nezávidím a nepřeji jim to.
Bylo by zatěžko redaktorům, aby se také podívali proti proudu té vody a objasnili nám příčiny, proč krajina nezadrží více vody? Proč je pár centimetrů pod povrchem i po třeba 120 mm srážce stále sucho? Otázek bych měl víc. Budu doufat, že se opět nebudou řešit jen důsledky (tj. stavba dalších přehrad, poldrů, ochranných hrází), ale i přičiny. Zrovna tak bych znal rád odpověď, proč bylo letošní léto tak horké a vyprahlé, aby pak z podobně přehřátého moře přišla tahle cyklóna? Ona by možná byla odpověď v rozporu s tvrzením o globálním oteplování..., třeba bychom zjistili, že neumíme hospodařit?
Připadá mi to jako: pro Pražáky trochu upustíme Vrané🙂. Možná by neškodilo nějaké vysvětlení, jak Povodí nebo energetici uvažují v závislosti na předpovědních modelech a stávající naplněnosti přehrad.
Pokud by mělo i vltavskou kaskádu postihnout něco většího, což úplně vyloučit nelze, pak pár desítek vteřinových kubíků upouštěných den dva před náporem velké vody navíc zcela jistě nebude stačit. To by musel být v Praze alespoň druhý povodňový stupeň, aby se podařilo trochu zplacatět a protáhnout kulminaci. Berounka tentokrát bude zlobit méně.
www.brdy.org
0
Sledujících
0
Sleduje
www.brdy.org
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
V Rusku nežijí obyčejní lidé zasažení válkou, kteří by nepotřebovali pomoc? Nějak nechápu to odsouzení. Na Ukrajinu lejeme miliardy oficiálně (a další miliardy se raději oficiálně nepřiznávají) do humanitární i vojenské pomoci, ale tenhle vcelku pochopitelný krok odsuzujeme?
6 odpovědí