Na fotografii ilustrující text není Vojtěch Vodochodský, ale Jan Nedbal, který ve filmu Vlny nehrál...

Milý autore, s Přemyslem Kočím měl v ND spory kdekdo, ale nikoli VB. Ten ukončil angažmá ve Zlaté kapličce v květnu 1975 po té, co přímo na jevišti dostal těžký infarkt při představění Cyrana z Bergeracu. Pamětníci vědí, že to bylo způsobeno obrovskou pracovní zátěží související s děsivým tempem natáčení 30 případů. Mýlíte se také v tom, že nevěděl o tom, že seriál bude mít celkem oněch 30 dílů (každý téměř v rozsahu celovečerního filmu). Samozřejmě to věděl, už proto, že seriál měl počet dílů od počátku v názvu. Vladimír Brabec se pak v roce 1980 do angažmá v Národním divadle opět vrátil. Po neshodách s vedením z něj odešel definitivně až v roce 1994. Jako herce na volné noze se jej pak ujal Ladislav Županič, tehdejší šéf Hudebního divadla v Karlíně, v němž odehrál během následujících deseti let řadu úspěšných muzikálových rolí.

Tento formát 16mm se klasicky používal téměř výhradně v televizi, zejména ve zpravodajství, publicistice, dokumentu a někdy i hrané tvorbě. Rozlišení políčka "šestnáctky" jakžtakž vyhovovalo standardnímu rozlišení tehdejších 625 televizních řádků a šlo hlavně o úspory na jinak velmi drahé filmové surovině. Pokud je tu někdo pamětníkem, tak např. dětský seriál Kamarádi byl natáčen právě na 16mm film. Používal se také při exteriérových dotáčkách studiových inscenací. Ale! Třeba Sňatky z rozumu, F. L. Věk, Chalupáři nebo Byl jednou jeden dům vznikaly na Barrandově na 35mm negativ.

Opakovaný mýtus u otázky týkající se inspirace. Ano, Dietla inspirovalo prostředí tehdy nové nemocnice v Mostě díky jeho příteli primáři tamní ortopedie, kam potom i herci jezdili na „školení“, jak zacházet s nástroji při operaci. Ale v Mostě se nenatočil ani jeden záběr. Televizní architekt se inspiroval reálnými interiéry mosteckého špitálu a jejich fragmenty využil při stavbě dekorací v největším studiu na Kavčích horách č. 4 a nikoli na Barrandově(!). Za exteriéry skutečně posloužilo prostředí dnešní zemědělské univerzity v Suchdole. Diváky mohou zmást SPZ okresu Most (MO) na sanitkách a dalších „hracích“ autech v seriálu. Ty ale byly jen zdvořilým gestem vůči místu původní inspirace.

Jen drobná poznámka k textu: kameraman Stanislav Milota kamerou na 16mm film Spalovače mrtvol v žádném případě nenatáčel. Celý ho snímal na 35milimetrový černobílý fimový materiál a často používal ruční kameru Arriflex 35mm. A 21. srpna 1968 za asistence své ženy Vlasty Chramostové surovinu i ruční kameru na Spalovače použil i k natáčení v ulicích Prahy jeho dnes proslulých záběrů z prvních hodin okupace.