Je potřeba si uvědomit, že práce učitelky není “od-do”. Když přijde domů, její pracovní den nekončí. Čekají ji přípravy na další den – plánování výuky, tvorba materiálů, výzdoba, příprava aktivit pro děti. Často pracuje dlouho do noci, klidně od osmi večer do půlnoci, protože to všechno jednoduše nejde stihnout během dne.

Kromě toho nese obrovskou odpovědnost za všechny děti, ať už je ve třídě, na vycházce, nebo třeba při sportovních aktivitách. Jakákoli chyba může mít fatální následky, za které by byla okamžitě volána k odpovědnosti. To není jako ve fabrice, kde máte “pojistku na blbost” a problém se vyřeší.

A pokud to pořád chcete srovnávat s fabrikou, pak by učitelka měla mít minimálně pozici mistra, pod kterého spadá 20 lidí, protože je v obdobné roli. Řídí skupinu, organizuje práci, řeší problémy, a navíc musí mít pedagogické, psychologické a manažerské schopnosti. Platově by to tedy mělo odpovídat manažerské pozici, ne “práci u pásu”.

K tomu všemu se přidává čím dál více papírování a dalších povinností, které na učitelky dopadají. Porovnávat tuto práci s pásovou výrobou je úplně mimo. Zkuste si to na chvíli sami – starat se o 20–30 dětí, být pro ně učitelem, psychologem i ochráncem. Možná byste pak lépe pochopili, proč si učitelé zaslouží větší respekt i odpovídající ohodnocení.