Ta doba pobírání důchodu, versus doba pojištění, je samozřejmě podstatná. Jen podotýkám (viz můj příspěvek výše), že by se u "děvčat" nejednalo o "jedenáct stováků", to by platilo pro mne, při té kratší době pojištění většiny mých vrstevnic, ale pokud by skutečně pracovaly o ty tři roky déle, až do důchodového věku "kluků" (jde o ročník narození 1957), jednalo by se již o tzv. práci nad nárok, a tedy o čásku 4x vyšší = cca + 4400 Kč. A většinou by si důchodu ještě užily dostatečně, protože doba pobírání starobního důchodu byla u žen v r. 2022 v průměru 28,58 roků, zatímco u mužů 19,33 roků (rozdíl 9,25 roku). Na druhé straně, dlouhý důchod "o chlebu a vodě" (nadsázka) také není zrovna terno.

Hmmm... Já jsem OSVČ od r. 1992, odvody jsem měl někdy také jen minimální (těžko platit více, když není "zisk", neb fakturace není výdělek), ale důchod mám nadprůměrný. Pravda, nad průměrem jsem jen asi o 1500 Kč, ovšem s uznanými 47 roky pojištění, což je zřejmě podstatné, neb v mém případě procentní výměra za každý rok pojištění je letos asi 370 Kč/měs. (Pokud bych odskotačil do důchodu o tři roky dříve, jako to udělala, protože mohla, většina mých vrstevnic, měl bych ten důchod o více než jedenáct stovek menší při stejných odvodech....) "Odvody" jsou jen jeden parametr, druhý, často důležitější, je uznaná doba pojištění.

Přesně. Zrovna lilkovité rostliny, jako papriky a rajčata původem z Ameriky, jsou "sezonní" nikoli podle délky dne, jako je to u většiny evropských rostlin mírného pásma, ale v našich podmínkách podle teploty. Oni totiž již "za socíku" zelináři třeba v Pohořelicích věděli, že obyčejný mobilní foliák dokáže prodloužit sklizeň rajčat a paprik o 4 - 6 týdnů. Sice už nebyly žádné velké přírůstky, méně tepla a světla udělalo své, ale to co narostlo ve vhodných podmínkách prostě přirozeně dozrálo. JInak velká část "zimní" produkce rajčat na trhu je evropská, ze skleníků, kde se jim topí a svítí.

Penzistům to život neusnadní 🙂. Ale některým žadatelům o důchod zřejmě ano.

Zákonné nastavení bylo celkem správné, než do toho jurečkiho ministerstvo, a zejména on sám osobně, začali vrtat a měnit zákon. Zásluhová část by totiž vzrostla letos při mimořádné valorizaci (která byla velice zvláštním způsobem ořezána), zatímco základní výměra (až) při lednové řádné valorizaci v r. 2024. Bylo to jen o tom časovém posuvu, a o tom, že v rozpočtu nebyly na mimořádnou valorizaci naplánované peníze.

Při současné inflaci odklad výběru odbytného (někdy ještě zpoplatněného) znamená, že o něco určitě přijdete. Třeba nikoli nominálně, ale z hlediska kupní síly určitě. (Jen na okraj a pro představu - i když máme "měnovou kontinuitu" od zavedení korunové měny v r. 1892 až po dnešek, tak rakousko-uherská koruna, mimochodem stříbrná, o ryzosti 834/1000, se dnes obchoduje běžně kolem 200 Kč, přičemž hodnota obsaženého stříbra je cca 85 Kč. A hodnota tehdejší koruny byla definována tak, že 1 kg zlata odpovídá 3280 K. Dnes je 1 kg zlata za 1447457 CZK, čili kodnota současné koruny je cca 442 krát menší, než před cca sto lety. Inflace je potvora.) A i před covidem, což je nedávno byla ta kupní síla koruny o cca 20 - 30 % vyšší, než dnes.

Nastudujte si prosím zákon. Po zahájení spoření není v případě jeho ukončení během prvních 24 měsíců nárok na vrácení VLASTNÍCH vložených peněz, s výjimkou úmrtí (to je mohou dostat dědicové, respektive určené osoby).

na vykládku vagonů či kamionů, často nevíte ani tři hodiny dopředu, kdy bude ten vago či kamion přistaven....

To není až tak o bohatství, tedy pokud se nehodláte od okamžiku sjednání předdůchodu začít válet. Pro mne byl dvouletý předdůchod jistota, že budu mít na nájem a na jídlo. A vedle toho jsem měl malý (5 hod týdně) úvazek, ze kterého bylo odváděno sociální pojištění, plus SVČ vedlejší, kdy jsm nemusel brát "špatné zakázky" jen proto, aby bylo na chleba.

Rozvedený, dospělé děti. (Měli jsme je ve střídavce....)

On ten "australský důchod" není důchod ve smyslu známém z EU, ale sociální dávka pro lidi s malými příjmy a malým majetkem. A že by měli všichni stejně také není tak úplně pravda. Například imigrantům s dílčím důchodem třeba z ČR od toho australského ten český odečtou 🙂. (BTW, ten lékař, není-li ňouma, patrně státní "důchod" mít nebude, popelář zřejmě ano.) Celkově je ten systém docela složitý. Více viz: Odkaz  

Já znám, sebe. Ale ono je potřeba si to (opravdu dobře) zvážit proč to děláte a spočítat, aby se využila pozitiva a omezila negativa. Dnes jsem skoro tři roky v normálním důchodu a rezervu na (druhém) DPS mám v podstatě srovnatelnou s tím, co jsem měl na začátku předdůchodu.

Tak, pokud by se to někomu zdálo málo, vždycky má možnost "práce nad nárok", kdy je každých 90 dnů pojištění bez pobírání důchodu hodnoceno jako rok (1,5 % procentní výměry navíc) do nároku na důchod. Takže ten, co měl uznaných 47 roků pojištění bude mít skoro o tisícovku více.

A na kterém "úřadě" vám to řekli pro jistotu nepíšete, že? Ono jádrem pudla je, že důchody řeší (Podle zákona o důchodovém zabezpečení č. 155/1995 Sb.) Česká správa sociálního zabezpečení, případně obdobné vojenské a policejní orgány. Zatímco "ti, co nikdy nepracovali", nebo pracovali málo, ale i důchodci s malým důchodem, jsou v péči "Úřadů práce". Ty postupují především podle zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře a dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Jde tedy opravdu o jiné předpisy, ale i o jiné instituce. Jen na okraj, osobně bych o ty "dáfki" nestál. Jednak to není žádná hitparáda, a jednak každé tři měsíce dokazovat, že máte nárok, to je fakt vopruz.

Ono to není jen o nastavení záloh, ale také o tarifu a odpovídajícím jističi (rezervovanému příkonu) vzhledem ke spotřebičům a o dodavateli.

Jedna paní povídala... Zkuste si o tom něco nastudovat třeba v zákoně 155/1995 Sb.

Ano, doba se dopočítává, to je pravda. Ale pokud před vznikem invalidity "nemáte odpracováno", tak se dopočtená doba započte ve sníženém rozsahu, blíže viz § 41 odst. 5 písm. b) ZDP. Nejsou to úplně běžné případy, ale zejména u mladých invalidů se to občas vyskytne.

Ono by to hlavně chtělo projít si doby od dokončení ZŠ do vzniku invalidity, zda tam není něco co nebylo doloženo, zohledněno atd., případně kde by bylo možné pojištění doplatit, pokud se tím získá další celý rok pojištění, případně odmaže krácení dopočtené doby. Příbuzná měla počátkem r. 2021 velmi nízký ID III. stupně, jen 7000 Kč, náhodou přesně. Když jsem jí ten výpočet zkontroloval, byl proveden početně správně, ale zjistili jsme že má poměrně mnoho dob studia a ÚP které jdou doplatit (kdykoli zpětně), což její manžel po zralé úvaze udělal. Nebyla to sice úplně malá částka (cca 100 tis.), ale od 30.7.2021, tedy data doplacení pojistného, se jí ID zvýšil na 12174 Kč! Nyní má 15502 Kč, což je sice důchod podprůměrný, ale výrazně lepší, než kdyby se neudělalo nic (to by činil 9087 Kč).

Nikoli nutně. Mohl jste být jen před vznikem invalidity delší dobu a bez pauzírování pojištěn.