Když jsem byla desetileté děcko, takjsme litali po lese, lezli do partyzanskych bunkrů, kde mě to zasypalo. Vyráběli jsme s klukama výbušniny z travexu, kradli jsme ovoce ze zahrad, čmárali jsme po zdech. Zapalovali ohně, kouřili listí a skákali po stohu slámy. Naše výzva byla prebehnout rybník po tenkém ledu... Taky se experimentoval s petardama... S odstupem let se divím, že jsme to přežili... Ale taky bylo doma spousta práce, prasata slipky, pole, naši furt v práci nebo okolo zvířat. Každá doba má svoje výhody i nevýhody. Moji rodiče mě drželi zkrátka oproti spolužákům, ale i tak jsem si musela vyzkoušet tolik průserů 😁😎😁 teď mám 4 děti, dvě v pubertě a u nás je svět ještě v pořádku. Sice taky sedí u pc a hrají hry, ale často jsou venku s kamarády a jen se modlím, aby nevěděli o bunkru , travexu a nekradli 😎... Vše je o vztahu rodičů a dětí.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tak u nás je svět ještě v pořádku... Děcka jsou venku celé odpoledne, chodí se domů akorát ohlásit a na svačinu. Do školy chodí sami od první třídy, jedou na kole sami i o dvě vesnice dál,aby se pobavili na hřišti. Nejmladší dcera si normálně sama hraje na ulici od tří let, zvládne pokreslit křídami celou silnici, občas zaskočí k sousedům kouknout na slepice, donese buchtu od paní z druhého konce nebo doběhne domů s rozbitým kolenem... Zlatá dědina 🤩 ale ano, děvčata stále upozorňuji před odchodem, že nikam a s nikým cizím nechodit, ale stejně z toho mají jen srandu, že jim to nemusím pořád opakovat 😁
1 odpověď