Může tady někdo vysvětli pojem "auto po důchodci", zajímají mě hlavně výhody. Neb jak to vidíme denně, tak senioři většinou jezdí brzda plyn, pořazeno a nebo přeřazeno a auta vždycky trpí...
To je přílíš zjednodušující představa. Zcela jistě takoví důchodci existují, ale připusťte, že na druhé straně to mohou být lidé, kteří řídí desítky let, často profesionálové, tedy zkušení vyježdění řidiči s citem pro auto. A nezřídka to jsou motorističtí fandové, kteří neberou auto jen jako dopravní prostředek, ale s potěšením se o něj nadstandardně starají a jejich vozidla jsou i po statisících nezanedbaná.
Samozřejmě respektuji názor a pocity odmítačů samoobslužných pokladen. Ale zajímalo by mě, zda jim nevadí když si berou zboží z regálu sami ? Tady se necítí jako prodavači ? A jak je to s vámi u benzínové pumpy ? "Snížíte se" a stanete se pumpařem a natankujete si sami ? No asi vám nic jiného nezbude, alternativa v tomto případě není. K samoobslužným pumpám, kde se i platí v automatu pochopitelně nejezdíte. Nebo ano ? Tam většinou je palivo o nějaký desetník levnější. Mi naopak vyhovuje, když si navíc mohu zboží markovat sám skenerem. To pak dám rovnou do tašky a po zaplacení - pochopitelně u automatu - již bez dalšího překládání zboží jen vezmu tašku a odcházím. Na můj vkus je samoobslužné placení jen na půl cestě k pohodlnému nakupování. Skenery mají u nás pouze Kaufland a Globus. Díky za ně.
Pane redaktore, to co uvádíte jako přednost zleva je úplný nesmysl a tak vy děláte ten guláš v pravidlech provozu. Při výjezdu z obytné zóny, cesty nesloužící veřejnému provozu atd. přece platí dát přednost všem vozidlům, tedy zlevy i zprava. V článku to nakonec také uvádíte tak proč zavádíte nesmyslnou "výjimku" - přednost zleva ??
Sorry, ale kromě poslední energetické krize (za kterou vláda nemohla), která ale byla jen výkyv, který se už dorovnává, jde průměrná životní úroveň furt nahoru.
Tedy pokud se Vám nedaří, tak přesně jak říká Orko, nehledejte chybu u jiných, ale u sebe.
Tak řekněte mi jak tomu mám rozumět, komu mám věřit. Vy říkáte, že průměrná životní úroveň jde furt nahoru. Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank píše v článku MF Dnes ze dne 2.1.t.r. toto : Mezi léty 2021 a 2023 v Česku přibylo zhruba 100 tisíc lidí, které sužuje těžká materiální a sociální deprivace..... Až do roku 2021 počet těžce deprivovaných Čechů trvale klesal. A právě tento zvrat trendu naplňuje podstatnou část tuzemské populace skepsí, kterou by politici neměli zlehčovat..... pokračuje a opírá se o data Eurostatu. Podobně když si poslechnu rozhovor např. s Petrem Drulákem nebo Ilonou Švihlíkovou, slayším drtivou kritiku současné vlády a výzvy k zastavení její škodlivé činnosti. Naopak premiér, předsedkyně poslanecké sněmovny a další vládní činitelé se "tlučou v prsa" jak se jim všechno daří, jak jsou nejlepší vládou atp.
Takže znovu : kdo má pravdu ? Ani jedna strana se nezabývá argumenty té druhé strany, každý mele jen tu svoji pravdu, žádná sebereflexe.
A k tomu článku : samozřejmě se dá souhlasit s tím, aby každý především tvrdě pracoval a nečekal, že mu někdo (stát) něco dá. Ale to až frenetické a nenávistné hodnocení politika - oligarchy, který chce znovu.... - to už je zaujaté, jednostranné, neobjektivní. A takový zaujatý přístup odmítám.
Aha - ale zadání nebylo, co mají všechny květinky společného, nýbrž co mají lístky v jednotlivých květinkách společného.
Přesně vzato otázka zněla které číslo má být uprostřed. Není výslovně řečeno, že uprostřed má být číslo, které mají okvětní lístky společné. To jsem si dovodil a z toho vyplývá moje odpověď 20.
Připouštím, že to autor takto nemyslel. Ale jak to tedy myslel ?
Váš výsledek 10 platí jen pro vámi zvolený postup (proč zrovna takový ?) jen u jedné květinky. Kde tedy je to společné ?
Takže vy jste jako učitel matematiky, při řešení tohoto příkladu určeném k procvičení sčítání do 100, došel k tomu , že kytky mají každá 6 lístečků a jeden na každé kytce má číslo 20. No tak to teda gratuluji.
A jak jste na to přišel, že to je příklad určený k procvičení sčítání do 100 ? To si asi děláte srandu vy !
Vy tvrdíte, že společné mají kytky to, že se použije stejný postup při výpočtu. Při jakém výpočtu ? Součet největšího a nejmenšího čísla ? Proč zrovna takto ? Proč ne třeba součet všech čísel např. ? Poučte mě jaký postup máte na mysli a co vás vede k tomu, že právě takový postup.
Myslíte, že spočítat kolik má kytka lístečků je příklad pro 3. třídu? Na vaši otázku, ano, rozpoznání které číslo je vyšší a sčítání se celkem běžně používá. Dnes mi někdo poslal odkaz na ten sešit ze kterého je příklad. Hned vedle je příklad na určení největších čísel z číselného sloupce, kde jsou různá čísla a jejich následné sčítání. Je to na stránce, kde se má procvičovat sčítání a odčítání do 100. Tím, že každá kytka má 6 lístečků a že v každé je číslo 20 si sčítání, nebo odčítání procvičí jak?
No počkejte,spočítat kolik má kytka lístečků samozřejmě není pro dítko ze 3. tř. těžké, ale otázka zněla co mají kytky společného ! Mimochodem - co vlastně z vašeho výsledku odpovídá na tuto otázku ??
Vždyť vy ve vaší odpovědi řešíte úplně jiné dovednosti : najít z dané množiny nejvyšší číslo. To přece vůbec nebylo předmětem dané úlohy !
I tak, je to věc pohledu. Asi se shodneme, že to zadání není úplné v pořádku. 6 je také společné číslo. Zajímavý byl výsledek autora úlohy, případně kantora 3. třídy.
Musím opravit můj komentář a omlouvám se : v zadání není uvedeno jaké číslo ..., ale právě se mluví jen o společném. Proto odpověď vašeho syna je naprosto správná.
Postup, který platí pro všechny kytky, je vyhledání největšího a nejmenšího čísla a jejich součet a opakování tohoto postupu. To mají společné. Výsledek pak je 70, 48, 90.
Zajímavé ! Má tento algoritmus nějaký název ? A používá se v nějakých matematických řešeních ?
Ale to byla úloha pro 3. třídu, tedy devítileté děti, které zcela jistě neumí takto uvažovat. Měly by však být natolik bystré, že zjistí, že číslo 20 se objevuje v každé květince - jeden možný výsledek, nebo si všimnou, že každá z květinek má 6 okvětních lístků. To by byla také správná odpověď.
I tak, je to věc pohledu. Asi se shodneme, že to zadání není úplné v pořádku. 6 je také společné číslo. Zajímavý byl výsledek autora úlohy, případně kantora 3. třídy.
Samozřejmě shodneme, zadání není v pořádku, ale ještě bych s dovolením polemizoval s vaším návrhem na výsledek 6 : tedy, obecně vzato je šest opravdu číslo, ale není to číslo uvedeno v okvětních lístcích kytiček. Proto jej nemůžeme vůbec brát v úvahu, hledáme-li výsledek.Jinými slovy : musíme hledat pouze v číslech uvedených v lístcích kytiček.
Podle mého mínění autor úlohy uvažoval, že řešitel při hledání odpovědi na otázku "jaké číslo patří do středu květinky" implicitně použije výsledek hledání odpovědi na 1. otázku (které číslo mají květinky společné). Tento jeho předpoklad jsme my, řešitelé nesplnili a možná, že je to i naše chyba. Tomu by se autor úlohy vyhnul tím, že by explicitně zadal úkol např. takto : Napiš do středu květinek číslo, které mají všechny společné.
A ano, výsledek autora i kantora by mě také zajímal.
Tato úloha je, z hlediska výuky matematiky, naprostý nesmysl. Princip úloh je, aby ten kdo je zadá mohl ověřit, jestli zkoušený pochopil probranou látku a umí ji použít. Tato úloha má mnoho řešení dle toho jak k tomu jedinec přistoupí, ostatně to ukázala sama diskuse. A jak už někdo uvedl, také bych tipoval, že u prostřední kytky je grafická chyba.
Dodatek: Dejte tu úlohu třem dětem. První, co neumí počítat ukáže na řešení s číslicí dvacet, sice neví, co to znamená, ale je na všech třech obrázcích. Druhé dítě, které má naprosté základy matiky, řekne 6, protože tolik má každá květina okvětních lístků. Třetí dítě, které je pokročilejší začne přemýšlet v oblasti sčítání a odčítání eventuálně násobení a dělení. A takhle bychom mohli pokračovat.
Vzhledem k tomu, jak autorka uvedla, že se jedná o úlohu při sčítání a odčítaní tak bych volil 10,48 a 90. Jako odpověď v rámci komfortní zóny probírané látky, s tím, že u prostředního obrázku jsou přehozená čísla.
20 je správná odpověď na otázku co mají všechny kytky společné. Jen si dovolím upřesnit : dvacet není číslice, ale číslo (číslice jsou 0, 1, 2,...9).
Ovšem vzhledem k tomu, že otázka zní "jaké číslo bude uprostřed" a není výslovně uvedeno, že tam máme napsat právě to, co mají všechny kytky společné, můžeme hledat nejrůznější algoritmy, které by vyhovovaly všem třem kytkám a píšeme tam nejrůznější výsledky.
Mně vyšly výsledky:
- číslo 10 jakožto výsledný rozdíl mezi odpočty protilehlých lístků
- (zde jde dle mého o nesmyslné zadání, ale mohlo by to být:) buď čslo 1 (rozdíl mezi výsledečnými čísly odpočtu vzájemně protilehlých lístků - 49, 48 47), nebo klidně i č. 46 jako pokračování uvedené řady.
- kytička č. 90 jako součet protilehlých lístků.
🙂
Jiné výsledky? :-)
číslo 20. Společné ve všech květinkách
Nehledejte příliš matematiky. Dle syna, je to společné číslo pro všechny květiny obyčejná 6. Počet lístků na každé květině.
To by ovšem byla odpověď na otázku "co mají všechny kytičky společné " odpověď by byla "počet lístků, tedy 6". Otázka však zněla "jaké ČÍSLO mají všechny kytičky společné " Na to je odpověď 20 !
Jak jste na to přišel ? Co mají všechny kytičky společné ? No přece číslo 20 ! Ovšem v zadání bohužel není explicitně napsáno "napište doprostřed číslo, které mají všechny kytičky společné". Tam je pouze napsáno "jaké číslo bude uprostřed?" A to pak mohou být různá čísla ovšem spočítaná podle stejného algoritmu pro každou kytičku. Podle jakého algoritmu jste určil čísla 10/48/90 ?
Děkuji za odkaz na pěkné animace. Nakonec jsem také našel (pro sebe) vysvětlení : ten, kdo jede po průběžném pruhu vlastně na kruhový objezd nevjíždí, proto značku "Dej přednost" musíme chápat tak, že se vztahuje výlučně pro případ vjezdu na kruhový objezd. Jinými slovy - značku "Kruhový objezd" v tomto případě chápat jako dodatkovou tabulku pro značku "Dej přednost". Vozidlo jedoucí po kruháči, které chce vyjet pak mění jízdní pruh, a proto musí dát přednost vozidlu, které v tomto (průběžném) pruhu jede.
Všechno je logické, ale obávám se, že takové nuance kdy to je nebo není průběžný pruh zejména v neznámém prostředí málokdo dokáže rozlišit pokud tam není to vodorovné značení. A např. v Ostravě na těch extra velkých kruháčích okolo D1 není.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Já v tomto výroku Trumpa (Zelenskij není potřeba při vyjednávání být přítomen) vidím potvrzení skutečnosti, že Zelenskij je jenom figurka, která od počátku jedná podle not USA. USA jsou za vším co se na Ukrajině od Majdanu děje.USA měly zájem o rozšíření sféry svého vlivu. Samozřejmě jsou pěkně v pozadí a je tak dovedně skrytá pravá příčina vzniku tohoto konfliktu. Nebyla to tak docela nevyprovokovaná válka jak se vždy zdůrazňovalo. Přesto všechno vpád, zabíjení a ničení - to je neomluvitelné. A to také Trump tvrdí, že válce se mělo za každou cenu vyhnout jednáním. Nyní se to tedy Trump snaží realizovat. Tak mi dává smysl jeho nynější počínání.