Ok, to sem si myslel, tak to jenom Antoš řekl hloupě. No on to žádný jazykovědec není, to se zas není čemu divit.

Omlouvám se, asi sem lempl. Ale v jakých třech soutěžích Dynamo působí?

Trenérský tandem Ferda a Vláďa. Tak to není o čem přemýšlet. Po Vaší první společné sezóně v Pardubicích to raději s předstihem začne trénovat i ten pán, co reje jména vítězů na Stanley Cup.

Dobrý den pane Luku. S lovem delfínů, kulohlavců a dalších menších druhů kytovců si to nepletu. A ani jste mi k tomu žádný argument nepředložil. Nicméně máte samozřejmě pravdu v tom, že Japonci nejsou jediní, kdo lov těchto druhů provádí a to nehledě na skutečnosti, který druh je chráněný či dokonce ohrožený. Stejně jako Japonci se tradičními způsoby a zvyklostmi řídí dále třeba na Faerských ostrovech, kde se jim v posledních letech podařilo vyděsit již i vlastní obyvatelstvo. V Norsku ani Nigérii nemají tendence hledat výmluvy v národních tradicích. O indickém průmyslu jsem v tomto kontextu neslyšel, což samozřejmě neznamená, že nemůže probíhat ve velkém měřítku. Naopak čínský zásah je až drasticky zřejmý a to minimálně ve vodách Indického oceánu stejně jako kolem téměř celého pobřeží afrického kontinentu.

No právě že ani to ne. Většina Japonci lovených druhů velryb jsou kytovci s častým pohybem ve větších hloubkách. Jejich těla a tkáně jsou tomu přizpůsobeny různými způsoby. Často pomocí vnitřních tělních sekretů vzdáleně podobných kyselině močové nebo přírodní verzi nemrznoucí směsi. Navíc je maso většinou tuhé a vždy značně slané. Vcelku logicky tedy velrybí maso nebývá po přípravě lákavé ani vůní, natož chutí. Vrcholem bylo, že díky popsaným a dalším podobným vlastnostem masa je pro nedospělé konzumenty dokonce zdravotně závadné. Přesto ho v Japonsku ve jménu tradice dodávali do základních škol. Tedy především proto, že o něj byl malý zájem veřejnosti.

(3) Zde pokračuji v komentáři, který se zobrazuje níže....Ještě k těm výjimkám z podmínek Extraligy. Dnes je pár moderních multifunkčních hal mimo Extraligu. Jedna je v Chomutově, další se staví v Jihlavě, znojemská hala sice není nejmodernější ale moderně vybavená vcelku ano. Určitě i další. V nejvyšší soutěži se bude stavět nová hala v Brně, snění začíná bujet dle zákulisních informací v Plzni. V extralize zůstávají jen dva tradiční zimní stadiony, tedy Chezínov a Olomouc a oba týmy tuší, že na ně také brzy začne být vyvíjen nějaký tlak v tomto směru. Realita je tedy opět taková, že pokud by letos Vsetín všechny překvapil a porazil Kladno v baráži, na pár sezón asi dostane výjimku na stadion, dokonce z nostalgie možná i na samotný lapač. No a co budou dělat dále? Extraligu juniorů hrají jen tři prvoligové týmy, Jihlava, Přerov a Zlín. To tedy rozhodně není komplexní pohled na úroveň mládeže v jednotlivých klubech ale opět to nenaznačuje moc promísení. A co se týče partnerů, je dle mého dobře vypovídající indiánská Plzeň. 4. největší město v republice, ekonomicky silný region. A ještě máte v klubu Martina Straku, ten působí, že za Vaše peníze se rozkrájí, aby dodal nejlepší možný výsledek. A stejně ( asi díky působení městského fotbalového rivala) se jim nedaří dát dohromady standardní rozpočet. Ale abych Vás na konec potěšil, jedna cesta k prolínací soutěži podle mě je. Zúžení extraligy na 12 týmů. Až bude polovina první liga (i díky odpadlíkům z ELH) "ready a standby" naskočit do extraligy kdykoliv, pak nebude problém prolínat to horem spodem, aspoň doufám.

(2) Zde pokračuji v komentáři, který se zobrazuje níže.... Bylo by zajímavé, kdyby některým z aktuálních hokejových podcastů protáhli několik majitelů, sportovních manažerů a ekonomických ředitelů prvoligových týmů. Ale obávám se, že většina z nich by se shodla na tom, že pokud by jejich tým zcela překvapivě mířil do finále Chance ligy, měli by silně smíšené pocity. Na jedné straně "jooo, jedem, daří se nám něco krásného a já sem toho součástí" a na druhé straně "herdek bagr esli ti naši šynci postoupí, kde já seženu dalších 100 milionů na příští sezónu". A tím se dostáváme k Vaší myšlence. Je pravda že krátkou dobu byl zaveden formát "prolínací" soutěže. Tedy poslední dva z extraligy a finalisti první ligy. A část odborné veřejnosti to stále považuje za možnost, která nabízí největší spravedlivost a i atraktivitu. Najednou i ti bembelové z posledního místa bojují na krev jak ve finále play-off. Takový formát ale "spotřebovává" dva týmy z první ligy ročně, takže po 2 letech došli ti, kteří vůbec postoupit chtějí. Jinak řečeno, pokud se alespoň trochu realizovatelná představa postupu do extraligy týká 4 týmů, je možnost pro dva ročně zbytečná. Samozřejmé je, že vždy 2, ať už jakékoliv týmy, zbydou i do první ligy. Ale smysluplnost by dle mého názoru taková prostupnost měla jen v případě, že jí mohou využít téměř všichni. A nejen ekonomicky vyvolení. Zrovna nyní jsme pravděpodobně byli jeden zápas od toho, že pokud by tento koncept byl zaveden, Litoměřice by se v prolínací soutěži snažily nepostoupit nahoru, protože by nedaly dohromady budget na důstojnou extraligovou účast .

No my se tu snažíme najít správný nebo možná spravedlivý mechanismus prostupnosti soutěží, pane Bukači. Jádro této situace je však, obávám se, ještě někde trochu jinde. Neberte mě za slovo v každém detailu ale v součtu se pokusím přiblížit reálnému stavu. Extraliga je značka a také produkt. V současné době vlivem externích souvislostí dokonce produkt poměrně dost kvalitní. Troufnu si tvrdit, že má nejvyšší úroveň v historii, když pomineme některé výlukové sezóny jinde po světě. A jako produkt je majetkem svých podílníků, tedy extraligových klubů. Již to tedy způsobuje jistou formu "obrany našeho". Více se tento efekt však promítá v ekonomice. "Majitelé" chtějí svůj produkt zdokonalovat, dodávat v lepší kvalitě, prostředí,...což vyžaduje vklad potencionálního nováčka. Na úspěšnou dlouhodobou účast v extralize potřebujete několik zásadních faktorů a podmínek. Místo zimního stadionu multifunkční halu, kvalitní A tým ale také širší odborné zázemí pro práci s mládeží, základnu fanoušků, region, ve kterém jste schopen sehnat partnery na všechny tyto výdaje. Na každý tento jednotlivý bod najdeme výjimku, kde jedna z těch věcí aktuálně není ale přesto fungují. Ale nemůžete vynechat všechny tyto podmínky. A se vstupem pana Dědka do Pardubic extraligové náklady ještě porostou, minimálně pro týmy, které budou chtít držet konkurenceschopnost. Chci tím říct, že většina prvoligových týmů by ani postoupit nechtěla. Ne proto, že by jim chyběla touha po sportovním zápolení. Ale proto, že není reálné dát dohromady prachy na celý ten cirkus.

Tento postup za aktuálního stavu nemůže být ani zvažován. Dávno před tím, než by se dle tohoto plánu hrála baráž, musí týmy dodat "přihlášky" do soutěží. Od nich se odvíjí termínová listina a spousty dalších věcí. Bez přechodu na přímé vlastnické licence se nic takového pravděpodobně provézt nedá. A to bez ohledu na to, jak nevhodné mi to přijde. Dá se předpokládat, že by to vedlo ke dvěma možným scénářům. Na začátku ročníku by dva týmy "naplnili" kádry kvalitnějšími hráči. Tedy první důsledek by byl, že by si zřejmě většina hokejistů, kteří na obou stranách za účast v baráži mohou, baráž nezahrála. Následně by baráž proběhla a neúspěšný tým by šel s extraligovým kádrem hrát první ligu. Což by pro část týmů byl poslední ročník existence před krachem. V druhém scénáři by dva týmy postavili "silné kádry" na baráž, tu odehráli a dle výsledku a potřeb by buď jeden nebo dokonce oba účastníci tyto výběry rozpustili a dále by pokračovali se svými kmenovými hráči. Asi je z toho patrné, že takový formát je vhodný pro AllStar Game, nikoliv pro zápolení v baráži. Zjednodušeně řečeno bychom buď regulemi nutili týmy složit kvalitní sestavy na baráž a dále je přinutili s nimi absolvovat +- zbytek sezóny, což by vedlo z dlouhodobého pohledu k postupnému vyškrtávání hokejových destinací na mapě republiky a nebo k závodům sportovních manažerů a agentů hráčů v tom, kdo postaví lepší bandu na 10 dní.

Vládo České Republiky, pokud by tvé poslední kroky vůči vládě SR nepřinesly žádné další pozitivní následky, už jen za tento jeden ti patří velké upřímné díky. Kdyby se povedlo, že všichni úchyláci typu Harabina z celé střední Evropy by nám vyhrožovali tím, že k nám nepřijedou, tak já snad budu přeplácet na daních nebo nevím.

Tento šašek je tak narušenej, že ani na Slovensku vyhrát nemůže. Ale pro podobné nevyhnutelné případy bych měl malý typ. Hlavní nádraží v Břeclavi je myslím velice inspirativní místo, kde lze přijímat návštěvy podobného ražení.

Mohu jedině souhlasit ačkoliv mi to radost nedělá.

Pane Svobodo, gratuluju. Systematické rozčlenění Vašeho příspěvku na body je mimořádně přínosné hned ze dvou důvodů. Přesvědčivě jste prokázal, že jste z vysokoškolského prostředí. A také jste mi příkladně usnadnil označení části Vašeho příspěvku, která nepostrádá základní prvky logiky. Jedná se o bod 2.

Pěkný den přeju. Hele pane Mirku, já mám pocit, že každý mluvíme o něčem trochu jiném, i když na stejné téma. Já jsem tedy sice o tebou zmíněné možnosti výroby vody neslyšel jako o něčem běžném a snadno použitelném. Ale třeba se mýlím. Jsou spousty technologických možností, kterými by civilizace mohla umožnit nebo usnadnit život na konkrétních místech. Ale ,stejně jako některé technologické možnosti se vyhubit, nejsou využívány. Já ale mířím k tomu, že nevidím snahu, tendenci, možná ani schopnost, přemýšlet jaké konkrétní nezázračné kroky a postupy budeme jako civilizace používat. Kdyby si věděl o někom, kdo zrovna teď staví např v oblasti východního Sahelu vyrábědlo vzducho-vody a chystá se jí dostupným způsobem distribuovat, tak to mi uděláš radost. Ale obávám se, že není stejně ani jako jiné metody. Možná to tak působí jen na mě, ale tvůj příspěvek je takového toho typu, kdy se pokrok dostal do té úrovně, že technologie popisované ve sci-fi žánru jako vymyšlené teoretickou fyzikou se začínají reálně objevovat. A nic proti, věda bude nadějí. Já si ale představuju, jak tak obrovské změny budou probíhat etnicky, technokraticky, byrokraticky, socio-ekonomicky...a mám teda pocit, že je nejvyšší čas se na to začít připravovat a promýšlet, jak to udělat.

Tak myslím, že přesně tak to paní Richterová myslela. Když z téhle top 10 vynecháme X-15, tak myslím, že jen dvě letadla byla ve vzduchu, ostatní se ještě nedostali za aerodynamický tunel. A pilotované není krom X-15 žádné.

Ale letní vlahá noc

Je tedy důležitější to, jaký vliv má člověk na probíhající změny nebo to, že ty změny probíhají a přinesou sebou mnoho nového? Zda na tu klimatickou změnu máš, pane Mirku, velký vliv, se totiž můžeme přít. Ale že ona bude mít viditelný vliv na nás, o tom už se dohadovat nemusíme, to vidíš stejně. Víš ty, pane Mirku, kolikrát menší byla světová populace v roce 1876? Jinak řečeno, přemýšlel si nad tím, jaký rošambo může nastat, až nebude co pít na indicko-pákistánské hranici, pane Mirku? Včil mudruj.

Pane Pokorný, že snadno pozorovatelná změna probíhá, Vám dnes řekne téměř každý český zemědělec z oblasti rostlinné výroby. Vytváříte nepodložené věty a spojujete je k sobě. Beze sporu máte pravdu v tom, že ve vědecké interpretaci výsledků výzkumu změny klimatu nepanuje jednotnost, jako dnes už v ničem. Ale neexistující většinou se prosím neohánějte. Diskutovat o tom, jaké příčiny to má nebo nemá je na místě a hledat řešení do budoucnosti, za to Vám s poklonou zatleskám. Ale hrou na to, že když zavřu oči, tak bubáka nevidím a tím pádem není, tou se akorát připojíte k hrstce expertů, kteří prodávají lístky do cirkusu i když představení už dávno skončilo. A vy máte určitě na víc, pane Pokorný.

Fakta je dobré podložit argumenty. Čím více potřebujete říct "to jsou prostě fakta", tím méně to vypadá, že nějaké argumenty máte. Jaký následek to má na důvěryhodnost Vašeho výroku asi vysvětlovat nemusím. Nicméně i když cvičně připustíme Váš pohled, probíhá nějaká změna, která sebou přinese rozsáhlé následky. Když jste jednou větou vyřešil problém příčin, máte stejně úderné řešení i na následky tohoto procesu? Bude méně podstatné, abychom se spolu přeli, zda za to může více auto, loď, kráva nebo průmyslový rozvoj, když se budeme posouvat v hledání řešení té situace a všeho, co sebou přinese. Vývoj nyní naznačuje, že se během 30-50 let může vynuceně začít přesídlovat přes jednu miliardu lidí především v oblastech střední Ameriky, severní a subsaharské Afriky, blízkého východu a jižní a jihovýchodní Asie. Tento rozsah více jak z poloviny zasahuje nejhustěji zalidněné oblasti planety. Jinými slovy, je reálná šance, že to oba zažijeme a pokud ano, bude to pěkné tóčo. V tuto chvíli ovšem neexistuje žádný scénář, na jehož konci bychom my dva a naše společnost byli výherci v této loterii. Dle Vašeho příspěvku jste smířlivý člověk, můžeme si tedy společně říct: Ále co, takový dva srandisti jako my, nějak to dopadne a kdyby nejhůř, tomuhle světu bude bez nás lépe. Je ale dobré vnímat, že tady nejsme my dva sami.

Vcelku silně věřím v to, že já Vás oslovuju buď příjmením a nebo titulem a o psychiatrickou diagnózu se nepokouším, nemyslíte?

Dobrý den pane Ledere. Když už jste se se mnou do diskuze dal, rád bych se ujistil, že správně chápu Vaše postoje. To otočení zády předpokládám naznačuje mou případnou homosexuální orientaci. Je to tak? Ale nějak mi uniká souvislost. Pokud by bylo běžné, že spolu lidé diskutují zády k sobě, byl by to od Vás tedy mistrovský mířený bonmot. Jak často prosím diskutujete s dalšími lidmi v podobně netradičních úhlech?