V počátku zavádění radiového ovládání sirén docházelo k zapínání sirény v příhraniční oblasti. Polští hasiči využívali stejný kmitočet, který neměli mezinárodně koordinovaný. Vždyť na tom kmitočtu bylo ticho, jednou za čas tam něco krátce cvrlikalo, nám to nevadilo. To byla jejich reakce. Jak vidím, tak používání kmitočtů v Polsku je opravdu plánované - co je zadarmo je nejlepší a musí se využít, hlavně ve státních organizacích...
To je mi upřímně líto, opravdu jsem se tímto nikoho nechtěl dotknout.
Víte, já mám rovněž celkem náročný denní program i práci a jsem nucen se angažovat neboť stále více cítím, že se čím dál víc promlučujeme do světa, kde žít nechci.
Má aktivita se zameřuje na obec Doubrava, nicméně má li mít něco význam, tak to musí mít i přesah a kontinuitu.
Věřte, že pro zdravý rozvoj regionu, tak hlasy které zaznívají v reportáži je třeba dementovat.
Lidé by měli bojovat za zachování památek a historii, ale v tomto případě již není za co bojovat a postačí pamětní deska. Je třeba jít dál.
V rámci možnosti přeji fajn den a děkuji za slušnou diskusi. Něco mi dala
J.Š.
Zabývám se historií hraběcího rodu Larisch-Mõnnichů, historií Koksovny ČSA, zveřejnil jsem několik překladů, Kroniku... Zadejte Pamětihodnosti města Fryštátu, Hrubý - a dole je odkaz seznam knih... Doma mi leží rozšířená Kronika KČSA cca 500 stran a přes 1000 fotek. Potřebuji dokončit popisy a půjde to na internet...
V pořádku, nechtěl jsem se Vás dotknout. Parazity jsem v tomto myslel lidí, kteří pro okolí nic neudělali a téma se snaží zpolitizovat.
Ale na druhou stranu před tím kostelem, respektive v těsné blízkosti se dá ty koksovny a šachty poměrně dlouho stálý.
Napadá mě tedy otázka proč jste na dané téma nediskutoval veřejně po roce 68 a nebo třeba jste nebyl aktivní po roce 89.
Já jsem na téma zaniklé Karviné psal v soutěži a žádnou Vaší aktivitu jsem nezaznamenal
Koksovna ČSA vyráběla koks od r. 1843. Do r. 1900 vypouštěla, nebo spalovala chemické produkty volně do ovzduší. V době, kdy se technologie vylepšila natolik, že plynné produkty se téměř všechny zachytávaly a prachové částice byly jen z mokrèho hašení koksu, tak koksovnu zavřeli a to v době těsně před povodní v r. 1997. V té době jsem se podílel na zásobování obyvatel Bohumína balenou vodou a chlebem... Později jsem působil.na novém pracovišti - HZS MSK, po 24 hod. směnách jsem opravdu neměl mnoho volného času, navíc jsem dokončoval digitalizaci map, kterou jsem zahájil v minulém zaměstnání. Teprve v důchodu jsem začal pracovat na historii, zveřejňovat historické dokumenty a knihy, které jsem nashromáždil od r. 1968. A opět nebyl čas na politikaření. Nyní jsem už od února ležák, mám jen tablet a nemám přístup k rozpracované práci doma, tak občas se připojím k veřejným diskusím.
Vím. Četl jsem Šikmý kostel. Mám na mysli KSČM, jako pokračovatelku KSČ. KSČ jako vládnoucí strana rozhodla od poddolování, i když věděla, že tím město zničí. Ano, už za 2. sv. války se těžilo neodborně. Kdyby však nenásledovalo komunistické drancování, město by se zachránilo. Nechápu, jak si může někdo myslet, že tam postaví výrobní haly. Jediná stojící stavba - kostel - stále klesá. Klesání bude podle mě probíhat ještě velmi dlouho.
Začít po válce zakládat nově otevíranou těžbu by město nezachránilo. Sám píšete , že kostel stále klesá po zastavení těžby. Proto by to zkázu jen o pár let oddálllo.
Tak jako karviňačka vám řeknu, že tam žádné památné území není. Kolem kostela je náletový lesík a louka a široko daleko nic (přes cestu hřbitov). Pokud by tam vznikl areál, který by přitáhl turisty, bylo by jen dobře a mohli by se o historii města dovědět mnohem více.
Ano, chtějí postavit spalovnu odpadů. Turisti si budou moci vyhrabat něco na svačinu. Zdarma!
mozna jsem necetl po zorne,ale o demolici kostela jsem necetl.
O okolni krajine Otakar popisuje pravdu.
Kostel sv. Jindřicha byl zbourán po r. 1960, na šikmý kostel byl vydán demoliční výměr v devadesátých letech, ale nakonec byl opraven. Základy jsou stejné, jako v Mostě při stěhování kostela. Ve zdech je 6km ocelového lana. Pokles je už větší než 40m. (Objevují se v diskusi starší údaje 30, 36, 37m). Pod kostelem.jevytěženo 50m.
Plné s Vámi souhlasím, ta krajině je návoz hlušiny v rámci rekultivace po těžbě uhlí a neodpovídá původní krajině ani její profil.
Toto je snaha několika bláznů a to včetně paní Lednické.
Bohužel po vydání románu šikmý Kostel tihle lidé na něm začali spíše parazitovat.
Necítím se být parazitem. Historií se zabývám od r. 1968 a snažím se s ní seznamovat mladou generaci. Průvodci v kostele, nebo ti, co provádějí turisty na komentovaných prohlídkách po.okolí jsou již z mladé generace a svou činnost vykonávají ve svém volném čase. Parazit bude ten, co postaví před kostelem spalovnu odpadu. Vzduch v minulosti zamořovaly kotelny a koksovny. A znovu se má vzduch pro zdejší lidi zamořovat spalováním odpadu.
Přiznejme si, že Bakala je zdatný obchodník. Lehce nabyl majetek OKD, vyraboval co se dalo, a nyní mu zůstaly pozemky ze kterých asi musí platit daně. Tak proč je se ziskem neprodat někomu , koho to tak moc bolet nebude. Třeba státu. Ten zadotuje novou zónu, a když to za pár let spadne tak se to odepíše. Ten kraj je provrtaný jak vyzrálý ementál. A lidí ochotných Bakalovi pomoci se tu najde.
Jěště k tomu koncentáku.
Za války němci v lokalitě Barbora začali stavět elektrárnu. No ke stavbě je potřeba pracovníky. Tak se vedle staveniště vybudovaly tři brigošbaráky a němci tu nahnali polské židy ,kteří uměli stavět. Ty budovy neměly žádné oplocení, a nikdo znich neutíkal, protože žáden nechěl skončit ve skutečném koncentráku.
Baráky měly umyvárny,splachovací záchody ústřední topení. Po válce tam se nastěhovali havíři pro důl Barbora. Moje maminka tam v té době pracoval jako uklízečka. Já měl 6 let, něco si z toho pamatuji.
Těch lágrů bylo víc. I na Sovinci. Byli tu italští, ruští, polští vojenští zajatci, kteří pracovali v okolních dolech - Barbora, Gabriela, Jan Karel. Byly to pobočky těšínského Stalagu - lágru, který zásoboval pracovní lágry čerstvou pracovní silou...
Když se člověk ohlédne zpět, co tu zůstalo po komunistech? Nic pěkného. Teď se přece jen staví hezké budovy a tento kostel je krásný a opravený. Šikmý je proto, že pod ním bolševici schválně rubali, aby spadnul. U jiného se jim to podařilo a nebýt obětavců, zůstala by tam i velmi hodnotná umělecká díla. Teto nespadnul, ale propadl se 30 metrů. Nicméně díky jejich "vztahu" k přírodě se propadla a zmizela celá stará Karvíná. Je to hanba! Bohužel, ale to, co tu za ta desetiletí zničili už nikdo nevrátí.
Máte pravdu. Hitler započal těžit bez zakládky hlušinou - na rabunk. Těžba byla daleko vyšší, než po válce. Zkuste se podívat do statistik, do přehledu, kdy se většina města bourala, jaké tam byly poklesy terénu, kolik v té době bylo pro poruchy kanalizace, vodovodu, plynovodů, ale také nadzemního elektrického; vedení neobyvatelných a lidé čekali na volné byty v sídlišti. A zjistíte, že to bylo většinou do 20. let po válce, kdy se projevovaly důlní vlivy válečné těžby. Gabriela pod Šikmým kostelem už netěží několik desítek let a kostel stále klesá a bude ještě klesat dalších asi 10m. Celkem bylo pod ním vytěženo 50m. Krajina se silně změnila, byly provedeny rekultivace odvalů. Tam kde se má stavět je místy navezeno několik metrů hlušiny, zakryté několika centimetry jílovité hlíny. Místy vystupuje hlušina na povrch. Na takovém místě bych nestavěl ani králikárnu.
Proti hala nemám nič, jen mě děsí že jsme zaměření jen na jedno automobily. Pro ženy toho tady moc není.
Poslední plán byla spalovna odpadu. Práci dostane 10 lidí a zničí se turisticky zajímavé místo. 10m od vchodu kosta má být plot, takže turisté si neudělají hezkou fotografii. Je to stejné, jako postavit prasečák na 1. nádvoří Pražského hradu.
Viník poddolování by měl uhradit škody.
Musíš žalovat především Hitlera - poprvé se začalo drancovat podzemí - těžba bez zakládání hlušinou. Haldy hlušiny před 2.sv. válkou v Karvinné nikde nebyly. Nález uhlí byl v r. 1776, těžba byla od r. 1800. V okrese bylo v r. 1930 celkem 1475 kutišť, z toho 975 kutišť bylo v majetku hraběcího rodu Larisch-Mõnnichů. První škody byly po explozi v r. 1924 na dole Gabriela. Popraskal nedaleký kostel sv. Jindřicha a novostavba školy T.G. Masaryka. Obě stavby byly opraveny a byly zbourány po několika letech po 2.sv. válce, kdy se začaly projevovat vlivy válečného drancování - předválečná těžba nedosahovala ani polovinu. A protože se v diskusi objevují různé údaje o poklesu kostela sv. Petra z Alkantary, tak uvádím poslední údaj měření, který byl 40m a 8cm. Pod kostelem bylo vytěženo celkem 50m. Kostel stále klesá.
V nemocnici nedaleko jsem se narodil, na opačné straně hlavní cesty jsem pracoval. Od r. 1969 jsem kolem kostela téměř denně jezdil téměř 10 let. Od té doby se krajina silně měnila. V době silných poklesů terénu byl šikmý kostel zanedbaný. Už byl vydán demoliční dekret. Nakonec byly vynaloženy obrovské investice, kostel byl podkopán a vybudovány pod ním stejné základy, jako v Mostě při stěhování kostela. Ve zdech je umóstěno 6km ocelového lana pro zpevnění zdí. Někteří lidé vzpomínají, že při slavnostním vysvěcení byl pokles 37m, ale dnes je více než 40m. Pod kostelem se přes 20 let uhlí netěží. Vytěženo bylo pod kostelem přes 50m uhlí kostel na nových základech stále klesá. I v tom je kostel unikátní. A krajina by měla v jeho okolí zůstat tak, jak je dnes. Kostel je v turistické sezóně otevřen o víkendech. Lidé ze spolku Stará Karvinná, Po stopách rodu Larisch-Mõnnichů, Olza Pro, ale i studenti provozují průvodcovské služby, opravy kaple na evangelickém hřbitově... V okolí Karviné je mnoho jiných pozemků, které se dají využít pro průmysl. V blízkosti kostela je takový záměr stejný, jako na Pražském hradě na prvním nádvoří postavit prasečák...
A na kajaku odveze budoucí maminku do porodnice, nebo naloží paletu balené vody a rozveze ji potřebným. Projede pod mostem, kde je 10 cm místa a paletu prohodí vrchem a na druhé straně počká, naloží ji a pokračuje v rozvozu? Bez koordinace, bez radiového spojení s ostatními zasahujícími jednotkami bude opravdu velice produktivní. Pokud chce pomáhat, ať se přihlásí do řad dobrovolných basičů.
Tak tohle určitě nebyla 6,35 ráže. ta se používala dříve na poštách a do dámských kabelek. Měl jsem belgický Browning téton ráže. Toto si myslím, že byla ráže 9 mm a střely mohly být upravované s dutými špičkami. To už asi nerozchodí. Jo,jo, s čím kdo zachází, s tím schází. Ta nenávist kterou zasel do společnosti se mu vrátila. Babiš dopadne stejně.
Cz 6,35, nebo znáte devítku s délkou zbraně 11cm? Přestaňte myslet...
U VOZP jsem od začátku. Ale v posledních letech je problém najít doktora, který má s pojišťovnou uzavřenou smlouvu. V městě s 80000 obyvateli byla OVS, VÚ. Dnes je obyvatel 50000, vojáků 0 a jen pár důchodců. U obvodní lékařky jsem poslední. Kardio 20 km daleko, kožní 35 km daleko. Pokud nebude zákonná povinnost doktorů pacienta ošetřit bez ohledu na pojišťovnu, nebo povinnost pojišťovny zaplatit doktorovi za výkon bez uzavření smlouvy, pak ty malé pojišťovny musí zákonitě zkrachovat.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
V Karviné Hranice stojí vodárenská věž, kterou před pár lety upravili pro bydlení. Byla postavená nová střecha. V každém patře je dnes byt. V bývalých dílnách mají obyvatelé garáže.