Toto znám. To je typický slovenský kakaovník symbol vesnice Horná Dolná kdesi u Piešťan. Asi Fico zaskočil a poradil voličům.

V roce 1980 měl koncert ve Stříbře pro vojsko. Přijel starým Mercedesem a na podium přinesl velký cívkový magnetofon o kterém prohlásil to je můj orchestr. Nikdo z kluků ho nemusel, ale lepší než nuda na rotě. Po skončení nemohl auto nastartovat a tak jsme ho tlačili přes půl kasáren než ten vrak naskočil.

Já rozumím jsem už dávno kluk ze Sudet a kdysi bylo kam jít. A potom průseru Angely zlatý Sudety na dodejchání.

Romana znám již roky a vím jak se v té výrobě našel. Jak ho čertíci baví. Většinu jich vyrábí na zakázku do Rakouska.

Mě jejich nabídka nezajímá. Sbírám mince Britských Afrických kolonií do roku1960. Německé kolonie do roku 1918.

V lednu mi bude 67 a nemám s tím problém. Chodím do jedné firmy na brigádu a ještě opravovat elektroinstalaci. Nevím kam dřív skočit a program na měsíc dopředu. Alespoň se doma nenudím a nechodím krmit holuby. Je pravda, že nemám problémy se zdravím.

Četl jsem Sudetský dům a bylo to dobré čtení. Jen podle vzpomínek předků vím, že doba byla daleko tvrdší. Rodina mé babičky z Arnoltic u Děčína odsunuta do Ruské zóny, druhé ze Sebuzína u Ústí nad Labem do Americké zóny a rodina dědečkovy sestry z Podsedic u Lovosic zmizela beze stopy.

Pamatuji si, že kolem 1969 byl časopis Sedmička. Vycházely v něm komiksy na zadní stránce. Naše trafikantka dostávala jen dva kusy a já byl rád, že mi máma dala na oficiální cenu. Bába hladová /trafikantka/ chtěla na kafíčko a tak jsem byl bez šance.

Naše Pošta se taky snaží. Ve čtvrtek 22.8 mi doručili dopis odeslaný z Izraele 28.3. Pozdě ale přece.

Znám ji, ale nemuseli jsme. V sedmdesátých a osmdesátých měli v Polsku Niemena a to byl jiný level. V Polské kultuře se dalo vybrat rockových desek docela dost.

Pročpak dokončilo kurs na pilota F 16 pouze 6 ukrajinských pilotů ? Kde se stala chyba ?

Když jsem žádal o důchod po 46 odpracovaných let. Byla to smutná komedie. Otázka vyučil jste ? Ano. My máme, že jste absolvoval pouze 2 ročník učiliště. To Vám neuznáme. Mám výuční list. Uznáme pouze originál. Mám originál. To si ověříme. V letech 91-98 zde nic nemáme. Byl jste ve výkonu trestu? Ne měl jsem živnostenský list a vše platil. To si ověříme. Uznali 43 let. Až týden před nástupem do důchodu mi přišlo z Prahy, že po kontrole mi přiznávají další 3 roky a následně byl přepočítán důchod.

Na M 22 jsem se v roce 1980 naučil jezdit. Autoškola potom byla pohoda.

Plně souhlasím s p.Hartlem. Tyto dekrety nikdy neměly platit.

Před revolucí jsem koupil v Tuzexu za 200TK překapávač Rowenta. Doma slavnostně mamince udělal překapávanou kávu. Máma ochutnala a chvilku se ošívala než vynesla verdikt "taková drahá mašinka na meltu" . A bylo vymalováno.

Četl před lety F.L.Věka a tam ho moc kladně nepředstavili. Z katolického pohledu to byl neznaboh. Celkově pro české země pokrokář.

V loňském roce v únoru jsem v Mladé Boleslavi dostal nové koleno. Po propuštění z nemocnice mi můj ortoped dal papír pro obvodní lékařku a ta mě poslala do Zdravotní pojišťovny. Za tři dny mi přišel mail se schválením lázeňské péče. Za více než 4 týdny jsem doplácel jen 200 Kč za den a za použití parkoviště. Jen chci poznamenat, že nejsem klient VZP.

Je mi 66 let a pamatuji si balení za 50 haléřů. Bylo to hluboko v minulém století. R.M.

V roce 2006 jsem našel na vývěsce RK Tana nabídku na prodej opuštěné zarostlé zahrady. V realitce o mě neměli zájem. V té době dělali lepší obchody. Sekretářka mi dala telefon na majitele a po týdnu smlouvání došlo k dohodě. Prodej zařídil majitel sám a bylo to za směšných 140 tis. Až po měsíci jsem zjistil, že zahrada je v územním plánu vedena jako pozemek pro možnou výstavbu. Dnes už tam syn staví svůj domeček.

Dohledal jsem po dědovi zahradu kterou mu daroval jeho otec v r.1923. Děda se přestěhoval a zahrada mu byla houby platná. Po válce se začaly rozdělovat tyto pozemky novým přistěhovalcům a ti šikovně příjezdovou cestu rozorali a připojili ke svým pozemkům. Výsledek není přístupová cesta. Prostě dnes nevymahatelné. Jsem pouhý potomek původního obyvatelstva. Táta mi vysvětloval jaké štěstí bylo, jaké štěstí že nás neodsunuli jako rodiny jedné i druhé babičky a dědovy sestry.