Zřejmě to tu komentujícím nedává smysl, protože jí nenechali doříct pointu. Smyslem bylo inspirovat se severskými zeměmi a vytvořit lepší podmínky pro pečující pracující rodiče třeba tím, že se na place vytvoří dětský koutek.

Upozorňuje na to, že před ženami stojí taková rozhodnutí - být matkou či pracovat v časově náročném odvětví nebo žonglovat obojí.

Takový přístup "měla poděkovat a odejít" je dost konformní v naší společnosti a říkám si, proč kritizovat, když občas někdo vystoupí z řady a snaží se zvednout nějaké téma, které část společnosti opravdu pálí. To, že jinou část společnosti tohle téma nezajímá, neznamená, že není validní. Nebo nedej bože to, že dříve se to dělalo jinak 🙂

Pánové, to si tu pěkně notujete a pointa vám uniká 😀 Tak zapřemýšlíme, co nám to vlastně režisérka Daria chtěla říct... Že je těžké být pracující ženou a matkou. Upozorňuje na to, že česká společnost očekává, že si vybere jen jedno nebo bude žonglovat obojí. Navrhuje zajištění lepších podmínek na place pro pečující rodiče jako jsou například dětské koutky.

A vy to přirovnáváte k tomu, že nemůžete být na vrcholové úrovni kosmonautem, neurochirurgem a umělcem.... Hm, ale pracujícím mužem a otcem být jistě můžete.

Řekněte mi, jak zvládáte kariéru a otcovství dohromady? Je pro vás vůbec možné mít obojí? 😱

Rozumím, samozřejmě těch případů není nula, dělají se chyby i v justičním systému jako v každém povolání (př. mám problém s chováním některých policistů), systém není neprůstřelný (proto se třeba navrhuje redefinice znásilnění, protože až příliš případů se k soudu nedostane, i když oběť byla k sexu přinucena), ale co mě děsí více - popírat nebo nevěřit v ten systém (politický, justiční atd.), v kterém žijeme, což dělá překvapivý počet lidí. Tyto systémy je třeba přehodnocovat a přizpůsobovat potřebám společnosti, ale věřit místo toho třeba konspiračním teorií a obviňovat všechny lidi v těch systémech - mi přijde jako horší cesta. To jen tak na zamyšlenou. Děkuji za lidskou diskusi.

Ať se vaší dceři daří dobře a nic takového ji nepotká.

Paní soudkyně, jejíž věta je vytržena z kontextu (více se dočteme v rozsudku), mluví o tom, proč je výpověď svědků věrohodná. A dává to do kontrastu s tím, že výpověď pachatele nedává smysl, nemá pro svá tvrzení důkazy, a proto se Feri uchyluje k podpásovkám a dehonestující obhajobě.

Paní soudkyně, jejíž věta je vytržena z kontextu (více se dočteme v rozsudku), mluví o tom, proč je výpověď svědků věrohodná. A dává to do kontrastu s tím, že výpověď pachatele nedává smysl, nemá pro svá tvrzení důkazy, a proto se Feri uchyluje k podpásovkám a dehonestující obhajobě. Není odsouzen za pohrdání, ale za znásilnění - nepřekrucujte to prosím - tím závažnost situace zlehčujte.

Tak si tu uděláme edukativní právní okénko. Feri nebyl odsouzen za znásilnění bez důkazů, nejde jen o tvrzení proti tvrzení. Státní zástupkyně má důkazní břemeno, které v tomto případě unesla. Feri měl také možnost navrhovat důkazy na podporu jeho tvrzení, ale ty neobstály. Soudkyně jasně řekla, že jeho "důkazy" si navzájem odporovaly a neprokázaly jeho tvrzení, naopak tvrzení obětí a svědků uvedená ve jednotlivých výsleších (velmi silný důkazní prostředek, jehož prostřednictvím získáváme DŮKAZY) tvoří v souhrnu logickou soustavu dovolující jediný závěr, že 1) skutky se staly, 2) tak jak je popsaly oběti a 3) spáchal je obžalovaný.

Jde o objektivní a nestranný způsob zjišťování toho, co se opravdu stalo.

V tomto případě Feri prostě nevyvrátil tvrzení obětí, svědků a znalců.

Chování obětí i pachatele před znásilnění, v průběhu a po nich jsou velkými indiciemi toho, co se opravdu stalo. Orgány činné v trestním řízení - soud, policie, státní zástupce - mají dost způsobů na to, aby zjistily, jestli oběti a pachatelé lžou. Navíc státní zástupce musí předkládat i důkazy prokazující nevinnu obžalovaného, pokud nějaké zjistí.

Křivá obvinění a křivé výpovědi nejsou tak častá, jak si mnoho lidí myslí - a stejně se jimi mnoho lidí ohání. V tomto případě by muselo být křivých obvinění a křivých výpovědí několik, to by bylo tak snadné odhalit.

Jasně, mnoho lidí nerozumí soudnímu dokazování, naštěstí tu máme forenzní psychologii a další forenzní vědy. Ale říkám vám - lhát soudu, policii a znalcům je opravdu těžké.

Tak si tu uděláme edukativní právní okénko. Feri nebyl odsouzen za znásilnění bez důkazů, nejde jen o tvrzení proti tvrzení. Státní zástupkyně má důkazní břemeno, které v tomto případě unesla. Feri měl také možnost navrhovat důkazy na podporu jeho tvrzení, ale ty neobstály. Soudkyně jasně řekla, že jeho "důkazy" si navzájem odporovaly a neprokázaly jeho tvrzení, naopak tvrzení obětí a svědků uvedená ve jednotlivých výsleších (velmi silný důkazní prostředek, jehož prostřednictvím získáváme DŮKAZY) tvoří v souhrnu logickou soustavu dovolující jediný závěr, že 1) skutky se staly, 2) tak jak je popsaly oběti a 3) spáchal je obžalovaný.

Jde o objektivní a nestranný způsob zjišťování toho, co se opravdu stalo.

V tomto případě Feri prostě nevyvrátil tvrzení obětí, svědků a znalců.

Chování obětí i pachatele před znásilnění, v průběhu a po nich jsou velkými indiciemi toho, co se opravdu stalo. Orgány činné v trestním řízení - soud, policie, státní zástupce - mají dost způsobů na to, aby zjistily, jestli oběti a pachatelé lžou. Navíc státní zástupce musí předkládat i důkazy prokazující nevinnu obžalovaného, pokud nějaké zjistí.

Křivá obvinění a křivé výpovědi nejsou tak častá, jak si mnoho lidí myslí - a stejně se jimi mnoho lidí ohání. V tomto případě by muselo být křivých obvinění a křivých výpovědí několik, to by bylo tak snadné odhalit.

Jasně, mnoho lidí nerozumí soudnímu dokazování, naštěstí tu máme forenzní psychologii a další forenzní vědy. Ale říkám vám - lhát soudu, policii a znalcům - není tak snadné, jak si mnoho lidí myslí.

Chování obětí i pachatele před znásilněním, v průběhu a po něm jsou velkými indiciemi toho, co se opravdu stalo. Orgány činné v trestním řízení - soud, policie, státní zástupce - mají dost způsobů na to, aby zjistily, jestli oběti a pachatelé lžou. Navíc státní zástupce musí předkládat i důkazy prokazující nevinnu obžalovaného, pokud nějaké zjistí. Křivá obvinění a křivé výpovědi nejsou tak častá, jak si mnoho lidí myslí - a stejně se jimi mnoho lidí ohání. V tomto případě by muselo být křivých obvinění a křivých výpovědí několik, to by bylo tak snadné odhalit.

Jasně, mnoho lidí nerozumí soudnímu dokazování, naštěstí tu máme forenzní psychologii a další forenzní vědy. Ale říkám vám - lhát soudu, policii a znalcům je opravdu těžké.

Paní soudkyně, jejíž věta je vytržena z kontextu (více se dočteme v rozsudku), mluví o tom, proč je výpověď svědků věrohodná. A dává to do kontrastu s tím, že výpověď pachatele nedává smysl, nemá pro svá tvrzení důkazy, a proto se Feri uchyluje k podpásovkám a dehonestující obhajobě.

Tak si tu uděláme edukativní právní okénko. Feri nebyl odsouzen za znásilnění bez důkazů, nejde jen o tvrzení proti tvrzení. Státní zástupkyně má důkazní břemeno, které v tomto případě unesla. Feri měl také možnost navrhovat důkazy na podporu jeho tvrzení, ale ty neobstály. Soudkyně jasně řekla, že jeho "důkazy" si navzájem odporovaly a neprokázaly jeho tvrzení, naopak tvrzení obětí a svědků uvedená ve jednotlivých výsleších (velmi silný důkazní prostředek, jehož prostřednictvím získáváme DŮKAZY) tvoří v souhrnu logickou soustavu dovolující jediný závěr, že 1) skutky se staly, 2) tak jak je popsaly oběti a 3) spáchal je obžalovaný.

Důkazní prostředky jsou zejména výslech obviněného, svědka, znalce či ohledání věci/osoby. Význam jednotlivých důkazních prostředků závisí na okolnostech konkrétní trestní věci a důkaz musí obstát sám o sobě (žádná vnitřní rozpornost) a ve spojení s dalšími důkazy musí potvrzovat/vyvracet tvrzenou skutečnost.

Jedná se o objektivní a nestranný způsob zjišťování, co se doopravdy stalo. Bohužel v mnoha případech prošetřovaných policií je nedostatek možností dopátrání se pravdy, proto se k soudu dostaly jen 3 případy znásilnění Dominikem Ferim a zbytek byl odložen.

V tomto případě Feri prostě nevyvrátil tvrzení obětí, svědků a znalců.

Chování obětí i pachatele před znásilnění, v průběhu a po nich jsou velkými indiciemi toho, co se opravdu stalo. Orgány činné v trestním řízení - soud, policie, státní zástupce - mají dost způsobů na to, aby zjistily, jestli oběti a pachatelé lžou. Navíc státní zástupce musí předkládat i důkazy prokazující nevinnu obžalovaného, pokud nějaké zjistí. Křivá obvinění a křivé výpovědi nejsou tak častá, jak si mnoho lidí myslí - a stejně se jimi mnoho lidí ohání. V tomto případě by muselo být křivých obvinění a křivých výpovědí několik, to by bylo tak snadné odhalit.

Jasně, mnoho lidí nerozumí soudnímu dokazování, naštěstí tu máme forenzní psychologii a další forenzní vědy. Ale říkám vám - lhát soudu, policii a znalcům je opravdu těžké.

Paní soudkyně mluví o tom, proč je výpověď svědků věrohodná („Skutkový děj popisovala věcně, chronologicky a logicky.“). A dává to do kontrastu s tím, že výpověď pachatele nedává smysl, nemá pro svá tvrzení důkazy, a proto se Feri uchyluje k podpásovkám a dehonestující obhajobě.

Tak si tu uděláme edukativní právní okénko. Feri nebyl odsouzen za znásilnění bez důkazů, nejde jen o tvrzení proti tvrzení. Státní zástupkyně má důkazní břemeno, které v tomto případě unesla. Feri měl také možnost navrhovat důkazy na podporu jeho tvrzení, ale ty neobstály. Soudkyně jasně řekla, že jeho "důkazy" si navzájem odporovaly a neprokázaly jeho tvrzení, naopak tvrzení obětí a svědků uvedená ve jednotlivých výsleších (velmi silný důkazní prostředek, jehož prostřednictvím získáváme DŮKAZY) tvoří v souhrnu logickou soustavu dovolující jediný závěr, že 1) skutky se staly, 2) tak jak je popsaly oběti a 3) spáchal je obžalovaný.

Důkazní prostředky jsou zejména výslech obviněného, svědka, znalce či ohledání věci/osoby. Význam jednotlivých důkazních prostředků závisí na okolnostech konkrétní trestní věci a důkaz musí obstát sám o sobě (žádná vnitřní rozpornost) a ve spojení s dalšími důkazy musí potvrzovat/vyvracet tvrzenou skutečnost.

Jedná se o objektivní a nestranný způsob zjišťování, co se doopravdy stalo. Bohužel v mnoha případech prošetřovaných policií je nedostatek možností dopátrání se pravdy, proto se k soudu dostaly jen 3 případy znásilnění Dominikem Ferim a zbytek byl odložen.

Komické? Ani ne. Paní soudkyně, jejíž věta je vytržena z kontextu, mluví o tom, proč je výpověď svědků věrohodná. A dává to do kontrastu s tím, že výpověď pachatele nedává smysl, nemá pro svá tvrzení důkazy, a proto se Feri uchyluje k podpásovkám a dehonestující obhajobě.

Jasně, mnoho lidí nerozumí soudnímu dokazování, naštěstí tu máme forenzní psychologii a další forenzní vědy. Ale říkám vám - lhát soudu, policii a znalcům - není tak snadné, jak si mnoho lidí myslí. Stejně tak procento opravdových křivých obvinění a křivých výpovědí je strašně malé - a kolik lidí se s těmito strašáky ohání.

Jen připomínám - Feri nebyl odsouzen za znásilnění bez důkazů, nejde jen o tvrzení proti tvrzení. Státní zástupkyně má důkazní břemeno, které v tomto případě unesla. Feri měl také možnost navrhovat důkazy na podporu jeho tvrzení, ale ty neobstály. Soudkyně jasně řekla, že jeho "důkazy" si navzájem odporovaly a neprokázaly jeho tvrzení, naopak tvrzení obětí a svědků uvedená ve jednotlivých výsleších (velmi silný důkazní prostředek, jehož prostřednictvím získáváme DŮKAZY) tvoří v souhrnu logickou soustavu dovolující jediný závěr, že 1) skutky se staly, 2) tak jak je popsaly oběti a 3) spáchal je obžalovaný.

Důkazní prostředky jsou zejména výslech obviněného, svědka, znalce, ohledání věci/osoby. Význam jednotlivých důkazních prostředků závisí na okolnostech konkrétní trestní věci a důkaz musí obstát sám o sobě (žádná vnitřní rozpornost) a ve spojení s dalšími důkazy musí potvrzovat/vyvracet tvrzenou skutečnost.

Jedná se o objektivní a nestranný způsob zjišťování pravdy. Chování obětí i pachatele před znásilněním, v průběhu a po něm jsou velkými indiciemi toho, co se opravdu stalo. Orgány činné v trestním řízení - soud, policie, státní zástupce - mají dost způsobů na to, aby zjistily, jestli oběti a pachatelé lžou. Navíc státní zástupce musí předkládat i důkazy prokazující nevinnu obžalovaného, pokud nějaké zjistí. Křivá obvinění a křivé výpovědi nejsou tak časté, jak si mnoho lidí myslí. V tomto případě by jich muselo být několik a to by bylo tak snadné odhalit.

Pokud by se vám to opravdu stalo, nejlepší obranou by byl dobrý forenzní psycholog. Lhát soudu není tak snadné.

Jen připomínám - Feri nebyl odsouzen za znásilnění bez důkazů, nejde jen o tvrzení proti tvrzení. Státní zástupkyně má důkazní břemeno, které v tomto případě unesla. Feri měl také možnost navrhovat důkazy na podporu jeho tvrzení, ale ty neobstály. Soudkyně jasně řekla, že jeho "důkazy" si navzájem odporovaly a neprokázaly jeho tvrzení, naopak tvrzení obětí a svědků uvedená ve jednotlivých výsleších (velmi silný důkazní prostředek, jehož prostřednictvím získáváme DŮKAZY) tvoří v souhrnu logickou soustavu dovolující jediný závěr, že 1) skutky se staly, 2) tak jak je popsaly oběti a 3) spáchal je obžalovaný.

Důkazní prostředky jsou zejména výslech obviněného, svědka, znalce, ohledání věci/osoby. Význam jednotlivých důkazních prostředků závisí na okolnostech konkrétní trestní věci a důkaz musí obstát sám o sobě (žádná vnitřní rozpornost) a ve spojení s dalšími důkazy musí potvrzovat/vyvracet tvrzenou skutečnost.

Jedná se o objektivní a nestranný způsob zjišťování pravdy. Chování obětí i pachatele před znásilněním, v průběhu a po něm jsou velkými indiciemi toho, co se opravdu stalo. Orgány činné v trestním řízení - soud, policie, státní zástupce - mají dost způsobů na to, aby zjistily, jestli oběti a pachatelé lžou. Navíc státní zástupce musí předkládat i důkazy prokazující nevinnu obžalovaného, pokud nějaké zjistí. Křivá obvinění a křivé výpovědi nejsou tak častá, jak si mnoho lidí myslí. V tomto případě by jich muselo být několik a to by bylo tak snadné odhalit.

Pokud by se vám to opravdu stalo, nejlepší obranou by byl dobrý forenzní psycholog. Lhát soudu není tak snadné.

To je hezké, že můžete být tak objektivní, teď by to možná chtělo i nějaké relevantní právní informace.

Tak si tu uděláme edukativní právní okénko. Feri nebyl odsouzen za znásilnění bez důkazů, nejde jen o tvrzení proti tvrzení. Státní zástupkyně má důkazní břemeno, které v tomto případě unesla. Feri měl také možnost navrhovat důkazy na podporu jeho tvrzení, ale ty neobstály. Soudkyně jasně řekla, že jeho "důkazy" si navzájem odporovaly a neprokázaly jeho tvrzení, naopak tvrzení obětí a svědků uvedená ve jednotlivých výsleších (velmi silný důkazní prostředek, jehož prostřednictvím získáváme DŮKAZY) tvoří v souhrnu logickou soustavu dovolující jediný závěr, že 1) skutky se staly, 2) tak jak je popsaly oběti a 3) spáchal je obžalovaný.

Důkazní prostředky jsou zejména výslech obviněného, výslech svědka, výslech znalce, ohledání věci či osoby. Význam jednotlivých důkazních prostředků závisí na okolnostech konkrétní trestní věci a důkaz musí obstát sám o sobě (žádná vnitřní rozpornost) a ve spojení s dalšími důkazy musí potvrzovat/vyvracet tvrzenou skutečnost. V tomto případě Feri nevyvrátil tvrzení obětí, svědků a znalců.

Také nejsem jeho fanynka, ani volič TOPky a kdyby to byl kdokoli jiný, budu se stále řídit logikou a důkazy. Hlavně sekundárně neviktimizovat oběti, ale co můžeme v těchto komentářích čekat.

Tak si tu uděláme edukativní právní okénko. Feri nebyl odsouzen za znásilnění bez důkazů, nejde jen o tvrzení proti tvrzení. Státní zástupkyně má důkazní břemeno, které v tomto případě unesla. Feri měl také možnost navrhovat důkazy na podporu jeho tvrzení, ale ty neobstály. Soudkyně jasně řekla, že jeho "důkazy" si navzájem odporovaly a neprokázaly jeho tvrzení, naopak tvrzení obětí a svědků uvedená ve jednotlivých výsleších (velmi silný důkazní prostředek, jehož prostřednictvím získáváme DŮKAZY) tvoří v souhrnu logickou soustavu dovolující jediný závěr, že 1) skutky se staly, 2) tak jak je popsaly oběti a 3) spáchal je obžalovaný.

Důkazní prostředky jsou zejména výslech obviněného, svědka, znalce či ohledání věci/osoby. Význam jednotlivých důkazních prostředků závisí na okolnostech konkrétní trestní věci a důkaz musí obstát sám o sobě (žádná vnitřní rozpornost) a ve spojení s dalšími důkazy musí potvrzovat/vyvracet tvrzenou skutečnost.

V tomto případě Feri nevyvrátil tvrzení obětí, svědků a znalců. Chování obětí i pachatele před znásilněním, v průběhu a po nich jsou velkými indiciemi toho, co se opravdu stalo. Orgány činné v trestním řízení - soud, policie, státní zástupce - mají dost způsobů na to, aby zjistily, jestli oběti a pachatelé lžou. Navíc státní zástupce musí předkládat i důkazy prokazující nevinnu obžalovaného, pokud nějaké zjistí.

Tak si tu uděláme edukativní právní okénko. Feri nebyl odsouzen za znásilnění bez důkazů, nejde jen o tvrzení proti tvrzení. Státní zástupkyně má důkazní břemeno, které v tomto případě unesla. Feri měl také možnost navrhovat důkazy na podporu jeho tvrzení, ale ty neobstály. Soudkyně jasně řekla, že jeho "důkazy" si navzájem odporovaly a neprokázaly jeho tvrzení, naopak tvrzení obětí a svědků uvedená ve jednotlivých výsleších (velmi silný důkazní prostředek, jehož prostřednictvím získáváme DŮKAZY) tvoří v souhrnu logickou soustavu dovolující jediný závěr, že 1) skutky se staly, 2) tak jak je popsaly oběti a 3) spáchal je obžalovaný.

Důkazní prostředky jsou zejména výslech obviněného, výslech svědka, výslech znalce, ohledání věci či osoby. Význam jednotlivých důkazních prostředků závisí na okolnostech konkrétní trestní věci a důkaz musí obstát sám o sobě (žádná vnitřní rozpornost) a ve spojení s dalšími důkazy musí potvrzovat/vyvracet tvrzenou skutečnost. V tomto případě Feri nevyvrátil tvrzení obětí, svědků a znalců.

Chování obětí i pachatele před znásilnění, v průběhu a po nich jsou velkými indiciemi toho, co se opravdu stalo. Orgány činné v trestním řízení - soud, policie, státní zástupce - mají dost způsobů na to, aby zjistily, jestli oběti a pachatelé lžou. Navíc státní zástupce musí předkládat i důkazy prokazující nevinnu obžalovaného, pokud nějaké zjistí. Křivá obvinění a křivé výpovědi nejsou tak častá, jak si mnoho lidí myslí. V tomto případě by jich muselo být několik, to by bylo tak snadné odhalit.

Smiřte se s tím, že je vinen.

V tomto případě Feri nevyvrátil tvrzení obětí, svědků a znalců. Chování obětí i pachatele před znásilněním, v průběhu a po nich jsou velkými indiciemi toho, co se opravdu stalo. Orgány činné v trestním řízení - soud, policie, státní zástupce - mají dost způsobů na to, aby zjistily, jestli oběti a pachatelé lžou. Navíc státní zástupce musí předkládat i důkazy prokazující nevinnu obžalovaného, pokud nějaké zjistí.

Tak si tu uděláme edukativní právní okénko. Feri nebyl odsouzen za znásilnění bez důkazů, nejde jen o tvrzení proti tvrzení. Státní zástupkyně má důkazní břemeno, které v tomto případě unesla. Feri měl také možnost navrhovat důkazy na podporu jeho tvrzení, ale ty neobstály. Soudkyně jasně řekla, že jeho "důkazy" si navzájem odporovaly a neprokázaly jeho tvrzení, naopak tvrzení obětí a svědků uvedená ve jednotlivých výsleších (velmi silný důkazní prostředek, jehož prostřednictvím získáváme DŮKAZY) tvoří v souhrnu logickou soustavu dovolující jediný závěr, že 1) skutky se staly, 2) tak jak je popsaly oběti a 3) spáchal je obžalovaný.

Důkazní prostředky jsou zejména výslech obviněného, výslech svědka, výslech znalce, ohledání věci či osoby. Význam jednotlivých důkazních prostředků závisí na okolnostech konkrétní trestní věci a důkaz musí obstát sám o sobě (žádná vnitřní rozpornost) a ve spojení s dalšími důkazy musí potvrzovat/vyvracet tvrzenou skutečnost.

Jedná se o objektivní a nestranný způsob zjišťování, co se doopravdy stalo. Bohužel v mnoha případech prošetřovaných policií je nedostatek možností dopátrání se pravdy, proto se k soudu dostaly jen 3 případy znásilnění Dominikem Ferim a zbytek byl odložen

Generální zmocnění vlády je právní termín, který samozřeimě jako laik nemusíte znát, proto vám sem hodím citaci z Ústavy. Prakticky jde o to, že vláda nemusí být v zákoně výslovně zmocněna k určitým krokům jako jsou ministerstva, jiné správní úřady (nebo i obce či kraje při vydávání nařízení).

čl. 78 - vydávání nařízení vlády

"K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení."

čl. 79 odst. 3

"Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny."

Listina pak umožňuje určitá práva omezit, takže vládní nařízení o nošení roušek bylo v souladu s právními předpisy.

To docela mícháte páté přes deváté. Obecně závazné vyhlášky, které obce vydávají v samostatné působnosti jsou projevem práva na samosprávu. Pravomoc je vydávat plyne opět rovnou z Ústavy, a proto nemusí vycházet ze zákona o obcích, jak píšete (viz judikát Pl. ÚS 45/06).

Kyselu bych si do úst nebrala, rozumí tomu evidentně lépe než vy. Jaké máte vlastně zdroje?

Rozdílné teorie a praxe se v právu spíše objevují v jiných oblastech, ústavní právo je v tomto směru poměrně konzistentní v teorii i praxi. Zdá se mi to jako chabé obrana toho, že si Zeman dělá, co chce 😄 V ústavním právu jako právu veřejném opravdu nejde o úspěšnost, kterou naznačujete vy.

Já jsem se k vašem poslednímu bodů nevyjadřovala od začátku, protože bych se musela s problematikou seznámit hlouběji (obecný přehled o tom mám) a raději jsem diskutovala o něčem, čím jsem si jistá.