Domnívám se, že většina diskutujících nezná specifika tamního kraje:
- Většina lidí je věřících a žije tradičním rodinným životem
- Je pro ně samozřejmostí, že se ve své rodině o starou generaci postarají
- Ten, kdo se nepostará, je morální vyvrhel
(Těch, kdo se opravdu postarat nemohou, je velmi malá menšina).
Proto občany Horní Lidče chápu.
§ 365
Schvalování trestného činu
(1) Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu projevit souhlas s trestným činem
a) pachatele nebo osobu jemu blízkou odmění nebo odškodní za trest, nebo
b) na takovou odměnu nebo odškodnění pořádá sbírku.
1. Díky za krásnou báseň (archivuji)!
- Kdo nikdy nemiloval, a to platí o Andulce Šafářové, národu, rodném kraji, profesi..., ten neví, že je to ten nejúžasnější cit, jaký člověka může potkat. Já to štěstí mám.
- Dnešní doba není jiná než ty předchozí. Rabín Ben Akiba byl optimista, když před dvěma tisíci let říkal: Všechno už bylo. Platí to i dnes.
- Život je nádherný a ti, co nás straší, straší vlastně sebe. A s těmi já mentálně určitě roven být nechci a nejsem.
Je pravda, že voliči Konfederację a radikálnější PiS tyhle věci ohledně toho co má být jejich prožívají. Obecně se ale setkávám s tím, že mají Čechy rádi (rozhodně víc než Češi je). Já mám většinou zkušenost, že mi chtějí ukázat nějaké zajímavosti. Například mi jeden majitel obchůdku s pivem v Poznani ukazoval svoji sbírku smaltových cedulí pivovarů a nejvíc byl hrdý, že mi může ukázat pivovarů na Těšínsku, které byly cesko-polské. Historická paměť je v pořádku, ale nesmí se to přehánět...
Já na Polsko a Poláky nedám dopustit, zkušenosti jen ty nejlepší. A máte pravdu, že jejich vztah k nám je lepší, než opačně. Vzhlíželi k nám jako k vyšší metě. Jen se obávám, že se to může otočit. Polský pokrok ve všech oblastech je velmi rychlý, my pokulháváme.
V Dolním Slezsku jsem poměrně často, v Kujavsko Podmořském několikrát do roka ve Varmijsko mazurském mám rodinu, v Gdaňsku jsem u přátel také často, ve Fromborku u hranic s Ruskem jsem také byl. Žádné pomníky, kde by zmiňovaly Volyň, jsem v těchto částech neviděl... Všichni samozřejmě znají a ví co se na Volyni stalo, ale že by to nějak někdo prožíval, tak to vůbec...
Já chodím po kostelích a tam to připomínají často. A u desek a pomníků konají obřady. Ale samozřejmě, že každý člověk je jiný. Někdo historickou paměť má, jiný ne. Před měsícem se u Ustroně na mé známé zle obořil čtyřicátník taxikář, když zjistil, že jsou z Frýdku-Místku: " Až k Frýdku to má být naše, ukradli jste nám to."
Nevím do kterých částí Polska jezdíte, ale já jsem tych kostelů a náměstí viděl poměrně velké množství a nikde jsem Vámi popisované pamětní desky neviděl (třeba památníků Smoleńska nepočítaně). Pochopitelně nevylučuji, že takové desky někde na jihovýchodě Polska jsou, a stejně tak poměrně vyhraněný názor na Banderovce (byť zde je třeba zmínit, že když se ty činy konali, tak byl sám Bandera internován v německém koncentráku a neměl přímý vliv na tyto akce (podobně Vlasovci sice pomáhali osvobodit Prahu, ale sám Vlasov s touto účastí nesouhlasil a byla akce Buňačenka)), ale negeneralizujte to na celé Polsko a "každý kostel a náměstí", vystavujete se výsměchu a ztrapnění...
Doporučuji si projet Slezsko Horní i Dolní. Tam žijí potomci vyhnanců z Volyně. Doporučuji se podívat do Fromborku, Gdaňska a celého Pomořanska. A nemusíme daleko - v Krakově jsem byl účasten mše za tyto oběti. Samozřejmě tam nejmenují Banderu, ale vzpomínají obětí ideologie, jejíž je on nejviditelnějším symbolem.
A navíc Bandera byl již roku 1933 polskými soudy odsouzen za atentáty a teroristické činy k trestu smrti, který byl změněn na doživotí.
Ultrapravičáckej ultralevičák, co by chtěl být u středu...ale když by se mu to hodilo...střelil by to doprava a nebo doleva...dle momentální potřeby? 🙂
Ale vážně...v podstatě si není jak vybrat. Jsme jako společnost totálně rozeštváni na jednu a nebo na druhou stranu...chybí tu ta pomyslná rovnováha středu...alespoň myslím...
Díky! To máte pravdu.
Levice, pravice. Co to je v dnešním chápání velké části veřejnosti?
- Když někde prohlásím, že miluji svou vlast a národ jako svou rodinu, jsem uřván tím, že jsem jsem ultrapravičák-fašoun.
- Když prohlásím, že souhlasím s Voltairovým "Nevěřím v čerta, ale jsem rád, že v něj věří můj krejčí, alespoň mě neokrade," jsem uřván jako ultralevičák-komunista.
Tak co jsem?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Pavel Stránský: O státě českém (1634)