Je mi 50 let a jen když se zamyslím nad tím, že bych měla jako dítě chodit na týden k matce a na týden k otci, tak je mi zle. Mám ráda i teď svůj byt, kde se cítím dobře a měla jsem to tak i v dětství. Už to, že jsme odjížděli na víkend na chalupu, mi dělalo starosti a taky to odlučovalo od kamarádů, kteří podnikali o víkendu tolik zajímavých věcí. Rodiče si vůbec neuvědomují, jak své děti zatěžují. A ještě jeden poznatek. Pokud se ptáte dětí, jak to mají, tak většinou pravdu neřeknou. Nechtějí zranit ani jednoho rodiče. Zeptejte se dětí v dospělém věku, pokud máte otevřený vztah a dozvíte se teprve tehdy tu mnohdy krutou pravdu. Modelový příklad by také mohl být, když budete senioři tak se budete stěhovat na každý týden k jednomu svému dítěti. Dovedete si to představit? A to už nechodíte do školy. Ti, co obhajují SP jen omlouvají sebe, že to prostě v manželství zvorali.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Pokud firma nemůže najít zaměstnance, pak buď má špatnou pověst( chování nadřízených, porušování ZP) nebo špatně platí. Většina HR pracovníků neumí rozpoznat potenciál uchazeče, dají hodně na mluvky, kteří se umí dobře prodat a práce nikde. Vlastní zkušenost, že HR neumí kolikrát ani správně napsat inzerát, tak jak chce pak vybírat do IT nebo managerských pozic? Firmy by se měly zamyslet. Lidí je dost, jen už nejsou ochotni dělat za minimální mzdu od rána do večera. A ti mladí už vůbec ne, pokud nemají alespoň 30 hrubého, nemají zájem vůbec nastoupit. Celý trh práce je postaven špatně. Byla jsem na ÚP několikrát a nikdy říkám nikdy mi práci nenašel ÚP. Tak k čemu jsou?
2 odpovědi